Strana 32
patnáct let výsledky všech standardizova-
ných testů klesají. Podle některých studií
jde IQ dolů. Možná jsme dosáhli přiroze-
ného maxima, možná v tom není příčinná
souvislost. Ale zároveň je prokázáno, že
když rodiče dají dítěti tablet nebo iPhone,
tak svého potomka stupidifikují a brutál-
ně opomíjejí svou základní povinnost –
vychovat ho. Rodiče jsou na světě proto,
aby vychovávali děti, ne aby nakupovali,
ne aby vydělávali na třetí dovolenou, ale
aby mluvili s dítětem, aby seděli vedle
dítěte a aby učili dítě. Někteří jsou dokon-
ce posedlí tím, aby dítě mělo od malička
přístup k moderním technologiím, ale
to je v přímém rozporu s nejzákladnější
potřebou vývoje dětského mozku. Takové
děti, když dospějí, nezvládají běžný život.
Potřebují komfortní zónu. Potřebují oka-
mžité odměny. Nesnášejí kritiku a nedove-
dou řešit problémy.
Existuje spousta dětí, které ale vyrůs-
tali bez tabletu v ruce a život zvládají
dobře. Vidíte v nich naději?
Určitě. Ale obávám se, že je to velice těsný
boj, který asi nedopadne dobře. Existují
dvě možnosti, jak z toho ven. Světová spo-
lečnost si buď uvědomí, že technologie je
dvousečný meč a začne s tím něco dělat.
Zároveň si pak budeme muset najít něco,
co dovede nahradit okamžité uspokojení,
které nám technologie dává. Dopamin se
dá zvedat třeba tím, že někomu pomůžu
a budu očekávat, jak se moje pomoc zúro-
čila v jeho životě, nebo vrhnu síly do pro-
jektu stavby nové školy, místo abych jel
na třetí dovolenou. Ale nepřináší to uspo-
kojení okamžitě a je to svým způsobem
proti evoluční nátuře, která nás vytvořila.
A to jde zároveň přímo proti zájmům nad-
národních organizací a států, jako je Čína,
které jsou přímo založené na brutálním,
sobeckém, sebestředném konzumerismu
a nemají žádnou kulturní a humanistickou
špetku. Pokud se ale tohle nestane, tak
bude muset přijít nějaký reset. Přijde kri-
ze, zemře většina populace a všem bude
okamžitě jasno, že je třeba řešit skutečně
prioritní věci.
Do jaké míry jsou pro utváření naší
osobnosti klíčové roky po narození?
Absolutně nejdůležitější jsou první tři
měsíce, klíčové první tři roky a strašně
důležitých je i prvních třináct let.
Čili naše první zkušenosti se světem
tvoří první křižovatky rozhodování.
Ano. Když pak později dítě udělá něco, co
se mamince nelíbí, a udělá to znovu – pro-
tože těch porovnání taky potřebuje hod-
ně–, maminka ho buď potrestá, anebo mu
to vysvětlí – v tom je velký rozdíl. Protože
jde o dva od sebe naprosto odlišné postu-
py a principy. A podle toho, jak bude
ta maminka reagovat dál, dítě v moz-
ku vytvoří spoje a naučí se rozhodovat
nezdravým anebo zdravým způsobem.
Takže pokud vyrostl na fackách?
Vůbec nebude schopen rozhodovat se na
základě nějakého vysvětlování. Nebude
znát vysvětlování a lásku. Nebo to roz-
hodně nebudou entity, které bude brát
vpotaz při rozhodování. Bude znát rozho-
dování přes bolest nebo výčitky svědomí.
A to není žádná moje filozofie, je to fakt,
který vychází z toho, že mozek tvoří rozho-
dování na základě budování konkrétních
neuroanatomických cest.
Nakolik je nám daná naše osobnost,
například schopnost řešit problémy,
temperament, sklon k optimismu či
pesimismu?
Genetika má rozhodující vliv nad prostře-
dím, ale může to být padesát jedna procent
geny a čtyřicet devět prostředí. A zároveň
není dáno, jaké oblasti budou ty genově
dané. Například ve věcech, které považuje-
me ve svém životě za důležité, měla zrovna
u nás výchova rozhodující roli.
Geny vítězí, ale nevíme, jak silně
avjakých disciplínách.
Někdy se problematika geny versus pro-
středí redukuje do debaty, co je důležitější:
talent, nebo trénink? Myslíte si, že špičko-
vé, světové klavírní úrovně se dá dosáh-
nout nekonečnou pílí?
Ano.
Ve skutečnosti ne. Ukázalo se, že talent je
důležitější. Některé věci se prostě nedají
modifikovat tak, abychom dosáhli skuteč-
ně výjimečné kvality. Já třeba hraju golf,
hraju špatně, teď jsem se trochu zlepšil.
Snažím se a kroutím se u toho, a stejně to
tak neuhraju jako moji přátelé, kteří trénují
zanedbatelně a mají talent. A tak je to se
vším. Genetika samozřejmě může i škodit,
můžeme se narodit s určitou dispozicí, tře-
ba k depresím. Genetika je silná, ale dá se
hodně kompenzovat a zároveň posílit ty
její části, které jsou pozitivní, aby člověk
byl vyrovnaný.
■
32 www.drmax.cz
Přednášky Martina Jana Stránského o neurologii bývají
pravidelně vyprodané a jsou velmi oblíbené
Fotka je ze křtu Stránského knihy Deník doktora z Mrnic,
jejímž kmotrem byl herec Pavel Zedníček
|
OBJEVY
|
Inzerce ▼