Strana 36
36 www.drmax.cz
|
ZVÍŘE
|
P
řestože neexistuje žádný prů-
zkum, který by to potvrdil, včín-
ské a africké medicíně se věří, že
prášek z rozemletých luskouních
šupin léčí kožní a pohlavní nemoci,
podporuje laktaci, pomáhá při otocích
a astmatu a zmírňuje projevy artritidy.
Jenomže zatímco dříve bylo užívání
luskouního prášku soustředěné prak-
ticky výhradně do Asie a Afriky, kde
žijí, dnes se nelegálně dováží prakticky
do celého světa. Jejich maso je rovněž
považováno za výjimečnou delikatesu,
a tak důsledkem toho od roku 1998
klesla celosvětová populace luskounů
o 90 procent. A jen pro představu –
zatímco na konci druhého tisíciletí stál
kilogram luskouních šupin na černém
trhu 11 dolarů, dnes se za něj platí 470.
NEDOBYTNÁ KOULE
Původ luskounů spadá do doby 65mili-
onů let před naším letopočtem a jejich
evoluční vývoj je podle vědců od té
doby prakticky zanedbatelný. Jde
o noční a samotářská zvířata, jejichž
potravou jsou termiti a mravenci.
Mraveniště nebo termitiště rozhrabou
svými silnými drápy a pak jejich obyva-
tele loví dlouhým lepkavým jazykem.
Nemají zuby, takže při setkání s nimi se
jejich kousnutí bát nemusíte, ale běda,
jak se k vám otočí zády. Kromě toho, že
na odehnání nepřítele vystřikují, stejně
jako tchoři, opravdu nesmírně pách-
noucí tekutinu, ještě navíc dovedou
pěkně seknout ocasem.
Pokud se setkají s opravdu velkým
nebezpečím, stočí se do klubíčka apro-
tože jejich šupiny jsou opravdu velmi
pevné – natolik, že je nedokáže pro-
kousnout ani šelma typu lva nebo tyg-
ra–, stává se z nich prakticky nedobytná
koule. Bohužel právě toho využívají pyt-
láci, kteří na ně pošlou psy, luskouni se
před nimi stočí do klubíčka, a pytláci je
pak jednoduše posbírají do pytle nebo
do sudu.
DÉLKA ŽIVOTA NEZNÁMÁ
Celkem je známo osm druhů luskounů
(4 druhy žijí v Asii a 4 v Africe), přičemž
ti největší dosahují až dvoumetrové
délky a váží 35 kilogramů. Pokud jde
oreprodukci, luskouní matky bývají březí
130dní a poté přivedou na svět maximál-
ně dvě mláďata. Po třech měsících, kdy je
vozí na ocase, je přestanou kojit. Mladí
luskouni dosáhnou pohlavní dospělosti
zhruba po roce.
To, co se dosud neví, je délka jejich
života. Luskouni totiž žijí velmi osaměle
a ve skrytu, a tak zatím nebylo možné je
dlouhodobě pozorovat. A jejich chov je
prakticky nemožný, protože je extrém-
ně náročný. ZOO jen velmi těžko shánějí
dostatek mravenců nebo termitů, a navíc
jsou luskouni náchylní ke stresu, zápalu
plic a vředovým onemocněním, takže
více než dvě třetiny z nich v zajetí zemřou
do jednoho roku po odchytu. Na celém
světě jich je tak v zoologických zahra-
dách chováno jen několik desítek. ■
ARTYČOK s nohama
Luskouni jsou jediní savci, kteří mají šupiny. Přežili dinosaury, ale jejich razantní úbytek vzbuzuje
obavu, že nepřežijí pověry o tom, že právě jejich šupiny mají léčebné účinky. Odhaduje se, že
za oběť pytlákům jich za posledních deset let padlo více než milion.
Text: David Laňka, foto: Fotolia
Inzerce ▼