Strana 6
6 www.drmax.cz
Vracíte se třikrát ke dveřím zkontrolovat, jestli jste zamkli? Musíte si na důležitou schůzku brát
prstýnek po babičce? A dělají vám dobře trička srovnaná pěkně do komínků? Každý máme svůj
svět malých úchylek. Proč si pěstujeme tyhle drobné životní podivnosti?
1
ZAMČENÉ DVEŘE, ŽEHLIČKY...
AÚZKOSTI
Bezdůvodně se vracíme zkontrolovat
zamčené dveře, na letišti se desetkrát pře-
svědčujeme, že náš pas je v tašce. Tohle
chování je sice trochu šílené, ale má své
opodstatnění. Většinou je to úzkost. „Jde
o úzkostné myšlenky, nastartované stra-
chem či obavami, že se něco může stát.
Někdy jsou relevantní, ale většinou ne,“
říká psycholog Honza Vojtko. Příčin opa-
kovaného a často nesmyslného jednání
je podle něj spousta. Většinou to ale je
naučené chování, které jsme si odnesli
zrodiny. Někdy může být důvodem úna-
va, stres... Ale únava jednou přejde, vyspí-
me se, zase se dokážeme zkoncentrovat
amyšlenky nás neobtěžují. Čili trocha pří-
ležitostné hysterie při odchodu z domo-
va je běžná věc, jindy je ale třeba zbystřit.
OCD aneb Lepší už to nebude
Může to totiž být i horší. Pokud si vyba-
vujete Jacka Nicholsona coby spisovatele
trpícího fóbií ze špíny adalšími strachy ve
filmu Lepší už to nebude, pak vězte, že nám
ukazoval filmovou podobu choroby OCD
(obsessive-compulsive disorder) čili obse-
dantně kompulsivní poruchy. A ta může
také začít tím, že se sedmkrát vracíme
kzamčeným dveřím nebo na párty srov-
náme všechny vidličky do řady. „První slo-
vo v názvu odkazuje na nutkavé či vtíravé
myšlenky, které vyvolávají silnou úzkost,
nedají se kontrolovat ani ovlivnit vůlí. Aby
se jich postižený zbavil, sáhne k určitému
stylu jednání, kterému se říká kompulze,“
vysvětluje Honza Vojtko. Může jít o opa-
kované mytí rukou, zhasínání a rozsvěcení
nebo rovnání věcí. „Pokud zjistíte, že i když
se vám nic neděje, a přesto máte úzkostné
myšlenky, které zaháníte ritualizovanou
činností, pravděpodobně jde oOCD.“
2
RITUÁLY SERENY WILLIAMSOVÉ…
JÍ MŮŽOU PROHRÁT ZÁPAS
Víte, že slavná tenistka obchází síť z jiné
strany – vzdálenější od empiru – než všich-
Naše DROBNÉ PODIVNOSTI
|
PSYCHOLOGIE
|
Text: Olga Procházková, foto: Fotolia
ni ostatní tenisté? Takovýchto malých ritu-
álů mají hlavně sportovci spoustu. K čemu
lidem ale tyto drobné nesmyslnosti slouží?
„Důležité je říct, že je máme v podstatě
všichni, nejen Serena,“ doplňuje Vojtko.
„Každý z nás nějak vstává z postele. Dává
si sprchu. Pije ranní kávu. Jezdí nějak do
práce. Naše osobní rituály nám dávají jakýs
takýs pocit jistoty, že je všechno v pořádku
a že nám nic nehrozí. Rituály nemají raci-
onální základ, ale plní určité společenské
role: například slouží při integraci do urči-
té skupiny, přechodu z jednoho životního
období do druhého a podobně. Pokud
bych to měl shrnout, rituály nám pomá-
hají jak v našem vnitřním mikrosvětě, tak
ve velkém společenském makrosvětě.“ Na
našich malých denních rituálech není tedy
nic špatného, dokonce naopak.
Dneska jinak, nebo raději ne?
Co se stane, když se vědomě rozhodne-
me, že se drobných úchylek v podobě
soukromých rituálů vzdáme? Až začne-