Strana 16
16 www.drmax.cz
Inzerce ▼
když točí jednu věc za druhou. Ale
to se bavíme třeba o pár desítkách.
Herec, který se živí jen divadlem, má
průměrný plat. A herci bez angažmá,
tedy ti, co nemají žádnou domovskou
scénu, mají ještě míň. Zase ale mají
lepší podmínky pro natáčení (pokud
dostanou nabídku), protože se nemu-
sí dovolovat zaměstnavatele. Mám
herce kamarády, kteří musejí mít
ještě jednu práci, aby normálně vyšli.
Vy jste před časem začala být
aktivní na sociálních sítích,
a přitom vím, že to není něco, co
byste dělala úplně ráda. Co vás
přesvědčilo?
Nic mě nepřesvědčilo (smích). Stále
je mi to z duše odporné. Když mi
agentka několikrát otloukala o hla-
vu, že si ten instagram musím zří-
dit, jinak že neexistuju, a že často
produkce obsazují filmy podle počtu
followerů, vymyslela jsem řešení.
Poprosila jsem svoji sestru, aby se
mi o to starala. Vlk se nažral a koza
zůstala celá. Jen moje sestra ze mě
někdy roste, protože mi dala za úkol,
ať jí aspoň posílám fotky, a ani toho
nejsem schopná. Já to ani neumím
ovládat, nevím, co jaká ikonka zna-
mená. Natož abych vytvářela nějaký
obsah. Prostě nechci svůj čas trávit
vystavováním sebe sama. Už nám to
tak asi nepřijde, už je to náš životní
styl, ale mně tyhle sítě přijdou straš-
ně egocentrické a narcistické. Přijde
mi skvělé, když někdo dokáže sítě
využít k pomoci druhým. Ale i to se
děje. Takže abych je jen nehanila
a prokázala své optimistické založe-
ní, jistě poskytují i něco užitečného.
Mně osobně se zdá, že to je prá-
vě to „rozprodávání“ soukromí
na sociálních sítích a v bulváru,
které umělcům bere tu někdejší
„hvězdnost“. Že když jim všichni
vidí až do kuchyně, nejsou tak
„nedotknutelní“, jak kdysi byli..
Bulvár tady byl vždycky a často je
jen na hercích, nakolik s ním chtě-
jí spolupracovat a využívat ho pro
svoje PR. Myslím si, že když v sobě
někdo hvězdnost má, uvědomuje si to
a umí s ní zacházet. A tomu, kdo ji
nemá, tohle odkrývání pokličky tak
neublíží.
Před časem jsem zaregistroval,
že jste se s kolegyní Kristýnou
Kociánovou vrhly na oděvní
návrhářství. Věnujete se tomu
pořád?
Nevěnujeme. Po roce neúspěchu jsme
si to přiznaly a raději s tím skončily.
Taková životní škola v praxi (smích).
Ale byly jsme za to rády, protože už
víme, do čeho se nemáme pouštět.
A teď nemyslím konkrétně to navr-
hování, ale podnikání obecně. Bylo to
fakt užitečné, netíží nás už takové to
pohrávání s tím, co by kdyby a pojď-
me zkusit tohle a ono a blablabla.
A že jsme si to připustily včas, neuto-
pilo se v tom ani moc peněz.
A obloukem se vlastně dostáváme
na začátek – k módě. Ulítáváte na
ní? V čem vás fanoušci v Rožnově
mohou nejčastěji vidět?
Fanoušci by se asi velmi podivili nad
mou šatní skříní. Její náplň je velmi
úsporná. Aspoň donedávna byla. Na
začátku prázdnin jsem se ale sama
na sebe už naštvala. Řekla jsem si,
že bych si taky mohla konečně koupit
něco pěkného na sebe, a ne pořád točit
čtyři trika. No tak asi tak k tématu Já
a móda. Přitom se mi moc líbí, když
se někdo umí oblíct a sluší mu to. Já
bych potřebovala člověka, který by
mi tu šatní skříň vybavil, a bylo by.
Zároveň se snažím kupovat kvalitní
oblečení, nejlíp vyrobené v Česku. To
mi vydrží několik let. Takže postup-
ně se snažím šatník vybavovat podle
této filozofie, ale to trvá, protože
pořizovací cena je vyšší. Ale čas je
relativní. V Rožnově byste mě mohli
potkat nejspíš v teniskách a něčem
pohodlném a plandavém.
■
rozhovor
Foto: archiv redakce
Ženu, která se vzepře područí svého muže, si zahrála v thrilleru Poslouchej