Vánoce naruby
padesátka Marie
p a d e s á t k a M a r i e
Vánoce
naruby
Kdy vám definitivně došlo, že jste už opravdu dospělí? Když jste zaplatili první účty za bydlení, museli vyčistit odpad v koupelně, zjistili, že se ten koš vážně sám nevynese, když jste museli poprvé pohřbít domácí zvířátko?
Text: marie Petrovová
P
amatuji si, že jsem si docela dlouho připadala v dospělém životě trochu jako podvodník. Kdy přesně na mě přišla dospělost, si nevybavím, ale tuším, kdy na mě poprvé natáhlo dráp stáří. Myslím, že se to stalo přesně tehdy, když mě přestala zajímat nová muzika a absolutně jsem nebyla schopná pochopit, co si to ty děti dobrovolně pouštějí do uší. Budu až do roztrhání těla tvrdit, že jsem to určitě nekomentovala nahlas, i když… Ruku do ohně bych za to asi nedala, přece jen to už je pár let.
Je advent a tradiční televize i streamovací platformy začínají přetékat nabídkou vánočních filmů. Došlo mi, že i tady jsem se zasekla někde na přelomu milénia. Přiznávám se dobrovolně, že pro mě je vánočním filmem číslo jedna Láska nebeská. Je tam všechno, co potřebuji k tomu, aby se mi v hlavě rozjela adventní nálada. Nejsem filmový kritik. Nedokážu zhodnotit, jestli je to kýč. Ostatně pokud ano, je mi to stejně jedno. V televizní nabídce jsem ho sice viděla už v listopadu, ale počkala jsem si. Kromě toho, že nejsem kritik, nejsem ani obchodní pasáž, abych rozjížděla advent už na Dušičky.
Musím se ale přiznat ještě k jednomu, mnohem pokleslejšímu, filmovému hříšnému potěšení, aneb jak se dnes říká guilty pleasure. Jmenuje se Vánoce naruby. Sice nejsem filmový kritik, jak už víme, ale tohle je prostě příšerná záležitost, plná otravných lidí, kteří se neustále někomu pletou do života. Melodrama z toho kape tak, že je ovládání k televizi ulepené, i když zrovna nepečete. Právě takhle se mi to stalo – když jsem chtěla mít v kuchyni chvíli klid, pustila jsem si tenhle béčkový vánoční slaďák a celá rodina postupně opustila místnost. To prostě nedali.
Dnes jsou už všechny děti z domu, ale já si stejně pečení bez Vánoc naruby nějak neumím přestavit. Vím, že u toho budu nevěřícně kroutit hlavou a zvedat oči v sloup a stejně si to pustím.
Nevykládejte si to špatně, pořád vstřebávám něco nového, zajímám se o svět kolem sebe. Například se po třiceti letech manuálního řazení učím jezdit s automatickou převodovkou a po komandování Siri přecházím na úkolování umělé inteligence (na tomhle textu neodmakala ani řádek). Ovšem Vánoce, to je prostě Láska nebeská, Vánoce naruby a Happy Xmas Johna Lenonna a Yoko Ono. Na Silvestra samozřejmě ABBA. Někde se pro mě zkrátka zastavily hodiny, i když čas běží dál. Přeji vám všem, aby ten váš čas byl plný radosti, zdraví a lásky.
Krásné Vánoce a šťastný nový rok
Vaše padesátka Marie m