Poslední frajer?
Když v polovině září obletěla svět zpráva o skonu Roberta Redforda, Země se samozřejmě otáčet nepřestala. Ale přinejmenším celé dvě generace filmových diváků tu zprávu přijaly s pocitem tak tíživým, jako by se to stalo.
SPOLEČNOST
Když v polovině září obletěla svět zpráva o skonu Roberta Redforda,
Země se samozřejmě otáčet nepřestala. Ale přinejmenším celé dvě
generace lmových diváků tu zprávu přijaly s pocitem tak tíživým,
jako by se to stalo.
POSLEDNÍ FRAJER?
MAXIMUM
|
13
Michal Petrov
|
Shutterstock.cz
Z
novinových titulků, které se vzápětí vyrojily,
se obrázek jednoho života sice poskládat nedá,
ale přesto svědčí otom, jak byl ten Redfordův
výjimečný, pestrý aplný. Nejčastější přívlast-
ky, které si umédií vysloužil, byly určitě ikona
alegenda, psalo se oněm také jako ozlatém hochovi (ikdyž
pochopitelně nejen po jeho smrti) ataky jako opatriarchovi
nezávislé tvorby. Unás, ať už na zpravodajských serverech
nebo vsoukromých vzpomínkách na sociálních sítích, často
padalo slovo ajer. To je tak široký pojem, že pro popis člo-
věka jeho formátu sedí vlastně možná vůbec nejlíp. Protože
se do něj vejde Redford jako nesporný fešák ijako muž, za
kterým stojí velké životní dílo – jak lmové, tak ito mimo
Hollywood asvět stříbrného plátna vůbec.
Každý takový odchod vybízí k bilancování a ohlédnutí
kzačátkům. Leckde se vté souvislosti připomínala – anení
možné se tomu vyhnout ani zde – Redfordova velká lmo-
vá premiéra ve westernu Butch Cassidy a Sundance Kid.
Ikdyž už měl vdobě natáčení za sebou hlavní roli vBosých
nohách vparku po boku Jane Fondové, teprve titulní role
v téhle „lupičské kovbojce“ ho katapultovala do postavení
hollywoodské superstar. Spousta jiných by se za této situace
spokojila už jen stím, ne tak ovšem Robert Redford. Nikdy
nechápal velká studia akasovní úspěchy jako cíl, ale jen jako
pomocníky na své cestě do světa, který ho zajímal ještě víc.
Je zajímavé ji porovnat stou, kterou se vydal jiný velikán
zmíněného žánru, ošest let starší Clint Eastwood. Ten si
založil vlastní produkční společnost, aby se mohl stát nezá-
vislým na zavedených hráčích na trhu lmové zábavy. Red-
fordovo pojetí podpory „indie“ lmů bylo jiné, méně osobní
avždycky vedlo ipřes ten velký Hollywood. Ahlásilo se
kněmu vlastně pořád, protože festival, který Redford založil
jako přehlídku nezávislé tvorby, stále odkazoval názvem na
postavu jeho Kida. Ranč Sundance vUtahu ho ostatně bude
provázet až do samotného konce, protože tady se Redfor-
dova životní etapa uzavře. Jestliže už je vjednom odstavci
řeč oRedfordovi iEastwoodovi, je určitě na místě poznám-
ka, jak je dobře, že alespoň jeden ztěchtolmových ajerů
pořád nejenže ještě nevypadl zringu, ale nerozhodl se ani
odejít do penze.
Ale zpátky kRedfordovi – měl pro svou hereckou dráhu
všechny nutné předpoklady: skvělý vzhled, charisma i ta-
lent. Své první životní kontakty se stříbrným plátnem popsal
takhle: „Vyrůstal jsem vdělnické čtvrti vpřechodném obdo-
bí. Doma jsme ještě neměli televizi, jak to je běžné dneska,
jen rádio. Ajediná naše zábava byla, že jsme se sebrali ašli na
lm do místního kina. Vzpomínám si na ten požitek ztoho,
že jsme vjednom potemnělém sále mohli náhle opustit ži-
vot, který jsme běžně vedli. Když světla úplně zhasla ana
plátně se objevilo něco svěžího anového, uneslo to člověka
někam úplně jinam. Tohle na mě silně zapůsobilo amyslím,
že to je důvod, proč mě nakonec přitáhl lm.“
Právě ty skromné poměry, ze kterých vzešel, je asi potřeba
nejspíš hledat za tím, že si uvědomil, jak je těžké se prosadit,
arozhodl se pomáhat. V poměrech Česka jsme vzhledem
khistorické zkušenosti téměř alergičtí na obrat „angažovaný
12-14_Redford_2.indd 1312-14_Redford_2.indd 13 24.11.2025 16:3524.11.2025 16:35