Když synové trpí za otce
Napsat životopisnou knihu tak, aby se četla doslova jako román, to je vskutku královská disciplína. Takovými knihami jsou určitě portréty Miloše Havla a Vítězslava Nezvala z pera Krystyny Wanatowiczové.
MAXIMUM
|
37
ROZHOVOR
oveškerý majetek apo neúspěšném útěku za hranice skon-
čil ve vězení. ZNezvala se stal přednosta lmového odboru
na ministerstvu informací, který dohlížel na znárodněnou
kinematograi, tedy také na lmové ateliéry, které vybudo-
val Havel ajeho Lucernalm, likvidovaný Nezvalovými pod-
řízenými. Nezval začal jezdit na lmové festivaly, měl řidiče,
kupoval si zahraniční limuzíny. Podobně jako dříve Havel.
Rozdíl byl vtom, že Nezvalovi tento přepychový život platil
stát ajemu to vůbec nepřišlo divné.
Vněkterých momentech se choval jako bezohledný sobec.
Jeho povaha řadu empatičtějších jedinců zcela šokovala.
Tím, že byl geniální umělec, měl někde přidáno, ale jinde
ubráno. Jan Werich ho charakterizoval jako kouli geniali-
ty, hoven aperel. Myslím, že to je příměr, který Nezvalovu
osobnost perfektně vystihuje.
Za první republiky si psaním vydělával na živobytí akom-
binoval komerční tvorbu suměleckou. Nevyčítala bych mu
komerci, byť její kvalita byla často nevalná, ale rozhodl se
pro ni sám, živila ho anak to nedevalvuje jeho výjimečnou
poezii. Problém nastal, když se za totality rozhodl, že bude za
peníze opěvovat lidi askutky hodné opovržení. Když napří-
klad krátce po sobě zemřeli Stalin aGottwald, byl už státním
básníkem atuto agendu měl takzvaně povinnou. VRudém
právu musely vyjít jeho smuteční verše. Zároveň ale Stalina
opěvoval už za první republiky astejně tak napsal smuteční
C
Dva
výjimeční muži, na jejichž osudech se
dá dobře ilustrovat naše minulost. Havel
byl lmový podnikatel a národní demo-
krat, tedy bytostný pravičák. Nezval hlavní tvář levico-
vé avantgardy, geniální umělec akomunista. Sblížili se
navzdory odlišnému politickému smýšlení. Rozdělil je až
komunistický režim, který Nezval reprezentoval aHavla
vyštval ze země.
Určitě. Právě uHavla jsem se sNezvalem setkala jinak, než
jak ho máme zaxovaného ze školních osnov. Hlavní před-
stavitel Devětsilu, autor geniálního Edisona a surrealista,
který pak napsal oslavnou poému o Stalinovi. Myslím, že
stouto zkratkou si většina gymnazistů vystačí. Na Nezvalovi
mě zaujal jeho politický příběh, protože od května1945 se
stal propagandistou avýznačným komunistickým funkcioná-
řem. Právě tato linka se stala těžištěm mé knihy oNezvalovi
ajeho synovi.
Na jejich životech mě zaujal takový symbolický moment.
Psal se poslední duben roku 1945 aoni spolu prožívali konec
války vHavlově barrandovské vile. Zmého pohledu to byl
paradoxně poslední okamžik, kdy spolu mluvili jako svobod-
ní lidé. Jejich role se po válce úplně prohodily. Zlmového
magnáta se stal psanec, který byl nejprve ve vazbě, přišel
Napsat životopisnou knihu tak, aby se četla doslova jako román, to je
vskutku královská disciplína. Takovými knihami jsou určitě portréty
Miloše Havla a Vítězslava Nezvala z pera Krystyny Wanatowiczové.
Čtou se jedním dechem a nijak nevadí, že to jsou opravdu „bichle“.
A i když už se nejedná o prudce žhavé novinky, pořád jde o horké
kandidáty na „knihu pod stromeček“. Autorka se v obou případech
rozhodla rozbít určitý stereotyp, se kterým jsou obě významné
postavy naší kultury spojeny.
Když synové trpí za otce
KRYSTYNA WANATOWICZOVÁ
David Laňka
|
Archiv redakce
36-42_Wantowiczova.indd 3736-42_Wantowiczova.indd 37 26.11.2025 7:3526.11.2025 7:35