Strana 38
ROZHOVOR
báseň, když zemřel prezident Masaryk. Nezval míval období,
kdy se jako autor rozpínal do všech směrů. Byl nezkrotný
vživotě ivpoezii. Pro sebe tomu říkám jukeboxová tvorba.
Hodíte minci, zmáčknete -ismus aon vám „vyplivne“ poža-
dovaný výtvor.
Co komunisté vytýkali Havlovi?
Havla obvinili zkolaborace snacistickým režimem, ale jedna-
lo se spíš odrby apolopravdy než relevantní informace typu:
tehdy atehdy udal pana XY. Havel byl vinen hlavně tím, že
hostil některé Němce ve své vile. To dělal zryzího pragma-
tismu, aby mohl produkovat lmy adál podnikat. Firma,
kterou měl se svým bratrem, zaměstnávala v Lucerně,
Lucernalmu a na Barrandovských terasách stovky lidí.
Řadě znich pomáhal vyhnout se totálnímu nasazení, půj-
čoval jim peníze a přimlouval se nejen za známé uměl-
ce, ale také za příbuzné řadových zaměstnanců. Mnozí to
dosvědčili. Adokonce se jejich potomci
ozývali po mnoha desítkách let imně.
No a Nezval se paradoxně stal jedním
z mála komunistických umělců, kteří
se Havla po skončení války opakovaně
zastávali, dokonce ho hájil ipřed sou-
dem. To všechno jsou momenty, které
stálo za to připomenout.
Ajak si tohle Nezvalovo chování– že
byl schopný zastat se Havla či De-
mla– vysvětlujete? Musel přece vědět,
že tím ohrožuje vlastní postavení…
Havel zachránil Nezvalovi život tím,
že ho dostal z gestapácké vazby, kde
se v roce 1944 ocitl. Právě díky svým
nadstandardním kontaktům, které mu
komunisté po válce vyčítali. Nezval mu
vděčil za hodně, aproto ho nahlas hájil. Jakubu Demlovi zase
Nezval vděčil za pomyslné básnické osvícení, považoval ho za
jeden ze svých uměleckých vzorů. Nesnesl pomyšlení, že by
tento veliký básník měl skončit za mřížemi. Jak vidíte, někdy
opravdu významně pomohl lidem, kterých si vážil.
Co podle vás Havel aNezval zosobňují vrámci české
povahy, národa, historie?
U obou jsem řešila téma kolaborace a svědomí. Havel se
s Němci stýkal, ale de facto z donucení, protože bojoval
oateliéry azáchranu českého lmu. Vstoupil na tenký led,
protože se rozhodl chránit rodinu svého bratra, své podni-
ky azaměstnance. Bylo to pragmatické aurčitě si část lidí
dodnes myslí, že měl být větší hrdina. Ale ne všichni byli
hrdinové adali se na odboj. Havel se nestýkal sNěmci jen
pro své pohodlí ataké soud po válce dospěl kzávěru, že se
vjeho případě nejednalo okolaboraci. Nezval se skomunis-
tickým režimem zapletl dobrovolně amyslel při tom hlavně
na sebe. Také pomáhal, ale ne tak, aby tím ohrozil sám sebe
anavzdory svým opravdu extrémně nadprůměrným příjmům
nebyl nikterak štědrý krodinám kolegů, kteří v50. letech
skutečně trpěli.
Co rozhodlo, že jste si řekla, že budete psát oNezva-
lovi? Cítila jste iněco jako potřebu rehabilitovat jeho
pověst?
Neřekla bych, že jde orehabilitaci, jako spíš připomenutí, že
tento člověk má na naší kulturní, společenské apolitické mapě
své význačné místo. Navzdory svému úděsnému charakteru
avlastně iprávě proto. Nemůžeme dělit autory na hodné azlé.
Málokdy je to jednoznačné, často se tyto kategorie míchají.
Nezval napsal jak geniální díla, tak i úplný brak, a to nejen
politický. Právě na jeho osudu ajeho chování se dá historie
dobře učit. Zjistíme, že rozhodně není černobílá aže se nám
stále vkrádá do přítomnosti. Ale abych odpověděla na vaši
otázku, krozhodnutí zabývat se Nezvalem hlouběji mě přivedl
osud jeho syna Roberta, jehož básničky
jsem objevila v antikvariátu. Pochopila
jsem, že byl nešťastný ze svého údělu syna
slavného otce, jenž se stal pilířem režimu.
Robert se to snažil zvrátit akoncem 60. let
to vypadalo nadějně. Po invazi azejména
na začátku normalizace se ale opět vrátil
pohled padesátých let, že Nezval musí
dál zůstat tím nedotknutelným státním
básníkem. Žádný bohémský umělec, kte-
rý svého času patřil k nejvýznamnějším
surrealistům. To se zamlčovalo a Robert
tím nesmírně trpěl.
Co vlastně Robert pro Nezvala zna-
menal? On ho pojmenoval podle své
známé literární postavy, je to tak?
Přesně tak. Jméno Robert mělo vNezvalově
tvorbě symbolické postavení.
Ještě vdobách surrealismu vydal
anonymně sbírku Hořké balady věčného studenta Roberta
Davida. Měly tehdy fenomenální komerční úspěch. Napsal pak
ještě dvě pokračování aRobert David byl tak trochu jeho alter
egem. Když se mu vroce 1954 narodil syn, který by mimocho-
dem letos už měl za sebou oslavu jednasedmdesátin (nedožil
se jich, protože vlednu 1971 spáchal v17 letech sebevraždu–
pozn. red.), dal mu to jméno ana jeho počest složil sonety,
které vyšly vobrovském nákladu. Nezval se do syna zamilo-
val podobně jako dítě do hračky. Všude ho brával s sebou,
chlubil se jím, ukazoval ho přátelům avytvořil mu horoskop.
Předpovídal mu slávu agenialitu. Bohužel to sRobertem nedo-
padlo podle otcových předpovědí. Iproto, že chtěl otce zbavit
toho cejchu prorežimního autora, což mu komunističtí funkci-
onáři nedovolili.
Psát knihy oněkom, jehož pozůstalí ží, je jedna věc,
ale co vím, tak po Nezvalovi nikdo „nezbyl“. Jak nároč-
né bylo shánět informace, zdroje?
38
|
MAXIMUM
Krystyna Wanatowiczová pro sebe zvolila knižní tvorbu poté,
co se rozhodla opustit novinářskou rutinu kvůli založení rodiny.
36-42_Wantowiczova.indd 3836-42_Wantowiczova.indd 38 25.11.2025 11:1225.11.2025 11:12