Stopařka lidských příběhů
Ilustruje herbáře i finanční manuály, pohádky a především vlastní autorské knihy. Stále častěji ale Denisa Prošková sbírá osudy málem zapomenutých hrdinek. Perem totiž dokáže kreslit i psát.
MAXIMUM
|
31
UMĚNÍ
DENISA PROŠKOVÁ:
STOPAŘKA LIDSKÝCH PŘÍBĚHŮ
Ilustruje herbáře i nanční manuály, pohádky a především vlastní
autorské knihy. Stále častěji ale Denisa Prošková sbírá osudy málem
zapomenutých hrdinek. Perem totiž dokáže kreslit i psát.
J
ak se vaše psaní akreslení doplňují?
Když to řeknu natvrdo, tak jsem začala psát, abych
si měla co ilustrovat. Pro mě je srdcovka kreslení
akpsaní jsem se dostala úplně náhodou, když byly
naše děti malé. Sdětmi se kreslit nedá, jelikož si
člověk potřebuje rozložit věci asoustředit se, zatímco psát
jsem se naučila ipo chvilkách vnoci. Akdyž byli kluci úplně
malí, tak jsem minimálně pět let nekreslila ajenom psala.
Tím jsem se vlastně dostala knovinařině, kterou jsem nikdy
dělat nechtěla. A když mi vyšla moje úplně první knížka
fejetonů Neberte si to osobně, aděti začaly odrůstat, říkala
jsem si: „Sakryš, už je čas vrátit se ke kreslení.“
To bychom tedy měli oběma dodatečně poděkovat…
Vtipný je, že jsem na UMPRUM vystudovala ilustraci
aknižní graku, ale jak jsem měla děti při škole apak teprve
začala psát, tak se rychle zapomnělo, že jsem původní profesí
ilustrátorka. Akdyž jsem pak někde řekla, že taky kreslím,
tak na mě všichni koukali abyli jako: „Aha! Novinářka si
něco kreslí.“ Takže jsem vlastně začínala úplně znuly atr-
valo dobrých deset let, než se to překlopilo anež se začalo
říkat „ilustrátorka, která píše“, ane „ta novinářka, která si
tak jako trochu kreslí“.
Připravujeme poimní číslo avy kreslíte herbáře ilepore-
la skvětinami, takže: Jak poim prožívá výtvarnice?
Babí léto konkrétně je můj nejoblíbenější čas roku. Kromě
toho, že je všechno barevné, tak se to izklidňuje– akytky,
rostliny izvířata jsou na kreslení úplně nejlepší. Ajelikož
jsem svoje životní průšvihy azvraty přežila díky tomu, že
jsem si vždycky sedla avykreslila se ztoho, tak dobře vím,
že poim je na tohle nejlepší. Že jdou děti do školy, už
neřeším, ale nějak se touhle dobou víc usazuju asoustředím.
31 příběhů holek akluků zdětských domovů.
Jak tenhle
projekt vznikl?
Začalo to tím, že nadace Dejme dětem šanci vyhlásila soutěž,
ve které děti psaly, co prožily, než se dostaly do dětských
domovů. Ty jejich dopisy aneuvěřitelné příběhy mi dali číst
apak jsem ty děti, kterým už bylo přes osmnáct, vyhledávala
adoplňovala si informace. Ikdyž jsem tam ty nejhrůznější
hrůzy nezařadila, pořád ty děti považuju za šílené hrdiny.
Jan Čáp, autor je redaktorem magazínu Téma
|
Archiv Denisy Proškové
30-33_Denisa_Proskova.indd 3130-33_Denisa_Proskova.indd 31 19.10.2026 12:0919.10.2026 12:09