Strana 16
16 www.drmax.cz
|
ŽIVOTNÍ STYL
|
* Průzkum Raieisen stavební spořitelny z roku 2012; zdroj informací: www.cestounecestou.org; foto: Ingimage
Mrazí vás při představě, že k vám na svátky
přijedou příbuzní a nebudete mít svůj klid
a dost možná ani soukromí, jak jste zvyklí? Pak
si asi říkáte, že takzvané vícegenerační soužití
není nic pro vás. Jenže život přináší různé
situace a váš domov se může rychle zaplnit.
Jak v něm pak najít klid?
S
rodiči Petra jsem vycházela dobře. Byla jsem jim navíc
vděčná, že u nich můžeme bydlet, než si postavíme
vlastní dům. Strašlivě mě ale rozčilovalo sdílení ledničky.
Nebyl v tom žádný systém, často se stalo, že byla plná
prošlých potravin a že potraviny, se kterými jsem pro vaření
počítala, někdo snědl. Dlouho jsem nechtěla nic říkat, ale i když
jde o zdánlivou drobnost, já jsem kvůli tomu byla stále častěji
podrážděná. Po několika konfliktech jsem nakonec rodičům vše
vysvětlila a vcelku snadno jsme se shodli na rozdělení prostoru,“
popisuje tradiční problém Markéta (34).
Soužití více generací pod jednou střechou již zdaleka není
tak rozšířené, jako kdysi. Podle nedávného průzkumu* žije více
než 80 % rodičů dětí narozených v 60. a 70. letech samostatně.
Přesto i dnes najdete rodinné domy, v nichž vcelku spokojeně
žijí dospělé „děti“ se svými potomky a přitom i s rodiči, zkrátka
proto, že jim je spolu dobře. Ve většině případů však dochází
k soužití více generací z praktických důvodů, ať už jde o úsporu
peněz nebo o zajištění péče o stárnoucí rodiče.
PLNÝ DŮM
Při pohledu zvenčí má podobné soužití řadu výhod. Z těch kaž-
dodenních se například vždy najde někdo, kdo vám pohlídá
dítě nebo vám bez nutnosti obíhat s prosíkem sousedy dá mou-
ku, kterou zrovna potřebujete. Kromě těchto praktických výhod
je v ideálním případě vícegenerační bydlení skvělým vzorem
pro děti a také prostorem pro rozvoj tolerance a úcty. Nic ale
není jen růžové. Čím méně „třecích“ ploch, tím lépe. Ideální je,
když má každá ze zastoupených skupin vlastní sociální záze-
mí a kuchyň a do chodu domácnosti si tak zasahují ve výraz-
ně menší míře. V případě, že musíte sdílet téměř vše, je soužití
těžší. „Velmi důležité je komunikovat o pravidlech společného
soužití, vzájemně se respektovat a brát ohled na teritorium
toho druhého. Vzájemná ohleduplnost a nastavení hranic – to
je cesta k funkčnímu vícegeneračnímu soužití. Problémy nasta-
nou v každém soužití, je nutno se k těm zásadním stavět čelem
a řešit je, není ale na druhou stranu třeba probírat každou drob-
TĚSNO
pod jednou střechou