Strana 30
30 www.drmax.cz
Foto: Ingimage a archiv autorky
K
oně točí do závěrečné šestistov-
ky. Od startu je ve vedení Lopez
s Barborou Slavíkovou v sedle
a má náskok zhruba dvou délek,
ale za ním už se dotahuje další sled. Čtyři
sta metrů do cíle. Lopez už, zdá se,
nestačí a dopředu jde Pelé a za ním
Fialka. Bude to Pelé nebo Fialka?
Ale pozor, Lopez se nevzdává
a snaží se bojovat! Je to nád-
herný souboj tří koní! Pelé,
Fialka nebo Lopez?
A nakonec přece jen
o krk vítězí Lopez
v tréninku Milady
Fischerové...“
Milada stála
u plotu podél drá-
hy, nakláněla se
přes něj a z přílivu
adrenalinu jí huče-
lo v uších. V závěru
dostihu řvala: „Lopi!
Lopi! Pojď domů!“ a teď ji
z toho bolelo v krku.
Těžko říct, jestli kůň v té
vřavě její hlas slyšel, ale každo-
pádně chytil druhý dech a dokázal
zvítězit. Podceňovaný kůň podceňované
trenérky. Milada věděla, co se o ní říká.
Prý je na tuhle práci moc mladá... nemá
dost zkušeností... a proč proboha posa-
dila v takhle důležitém dostihu do sedla
ženskou? Ježdění velkých dostihů je pře-
ce práce pro chlapy! Žokejky jsou dobré
nanejvýš na mizerné herky do handicapů
čtvrté kategorie. Nebo se hodí, když dob-
rý kůň dlouho neběhal a díky tomu může
v dostihu nést tak nízkou váhu, že by ji
chlap nenavážil, ani kdyby měsíc nejedl.
Ale do důležitých závodů ženy nepatří.
Nemají potřebnou sílu a razanci, nedokáží
koně pořádně vyjet...
Tyhle argumenty Milada slýchala čas-
to. A povídaly se o ní i horší věci. Prý spí
se všemi majiteli, kteří u ní mají v trénin-
ku své koně. Jinak by si přece našli reno-
movanějšího a rozumnějšího trenéra
než naivní třicetiletou holku... Milada
navzdory všem těmhle řečem posílala
do všech dostihů svoji dobrou kama-
rádku Báru Slavíkovou a další žokejky.
mu, že by ji nejraději viděl v domácnosti,
aby mu náhodou nepřerostla přes hlavu...
Mezitím se okolo nich shlukli další gra-
tulanti. Obrátila se k nim.
„Bára ho odjela přímo ukázkově!“
hlaholil její soused pan Jirák, fanatický
dostihový fanoušek, kterého potkáva-
la na závodištích každý víkend.
„Udělala si dostih pro sebe.“
„Jsem dojatá!“ smála se
přes slzy učnice Kristýna,
která jí občas chodi-
la pomáhat do stájí.
„Bára to zvládla
i s tím naraženým
ramenem!“
Z davu se vy-
loupla další známá
tvář. Nedivila by
se, kdyby ji bývalý
manžel ignoroval,
vždyť porazila i jeho
koně, ale místo toho
jí přišel podat ruku.
„Vyhráli ti lepší,“ uznal
porážku.
„Bude to favorit Derby!“ volal
na ni z dálky Luděk, jeden z žokejů,
které Milada občas využívala jako náhrad-
níky. Zdálo se, že jí úspěch upřímně přeje.
Milada je všechny postupně objala. Byl
to jeden z těch okamžiků, kdy věříte, že se
váš život ubírá správným směrem a mož-
ná se přece jen splní všechno, co jste si pro
sebe vysnili.
O tři týdny později stála před otevřeným
Lopezovým boxem a dívala se na výjev,
který její mozek odmítal zpracovat.
Na podlaze boxu ležela na podestýl-
ce z pilin učnice Kristýna. Nevidoucíma
očima zírala do stropu. Nad ní se skláněli
policisté, které před chvílí Milada zavolala.
Vypadá to na vraždu, řekli jí. Dívka podle
všeho prudce narazila hlavou na roh žla-
bu a prorazila si lebku. A nespadla jen tak
|
POVÍDKA
|
Ženská INTUICE
Michaela Klevisová
Chlapi si u ní škrtli jedině jako náhradníci.
Chtěla dávat šance ženám, protože věřila,
že nedostatek síly v sedle nahrazují jinými
přednostmi: intuicí, vnímavostí k potře-
bám zvířete, citlivým vedením...
A dnes s Bárou všem pochybovačům
vytřely zrak. A co teprve za tři týdny, až
Lopez poběží Derby – nejdůležitější rovi-
nový dostih sezony! Milada svému koni
věřila. Doufala, že po sérii neúspěchů, roz-
vodu a finančních problémech se její život
konečně začíná obracet k lepšímu...
„Dokázaly jste to!“
Při zvuku známého hlasu se otočila
a padla svému příteli do náruče. Pevně ji
k sobě přitiskl. „Moc jsem ti to přál,“ pošep-
tal jí do ucha.
Na chvíli zavřela oči. Se Zdeňkem žila
teprve tři měsíce, ale cítila, že ji podporuje.
Ne jako bývalý manžel, rovněž dostihový
trenér, u kterého se nemohla zbavit doj-