Strana 11
se seznamovaly běžným způsobem –
nechaly se sbalit na nějakém večír-
ku nebo se seznámily přes kamarády
ajejich vztah pak po několika měsících,
nebo dokonce letech skončil. Odmítám
něco takového podstupovat,“ svěřila se
nám Lenka K. (29 let). „Musíte absolvo-
vat všechno to seznamování, poznávání
se, rozklíčovávání, jaká máte od života
očekávání, a pak to třeba všechno skon-
čí a vy jste zase sama, jen už vám je tři-
cet a toho času najít si někoho, kdo vám
bude vyhovovat, už vám moc nezbude.
Proto je lepší jít na seznamku, kde víte
už to základní, že ten druhý také někoho
hledá. A dál na sebe prozradí už dopře-
du, jestli chce, nebo nechce rodinu, co
od partnerství očekává. Když si tohle
přečtete, máte hned jasno.“
Trochu jinak je tomu u mužů.
Důvod, proč stále více mužů hledají-
cích vážný vztah volí seznamky, není
jen nedostatek času nebo příležitostí
najít si partnerku takzvaně přirozeným
způsobem, ale také obava z odmítnu-
tí. „Více než tři čtvrtiny mužů přizná-
vají, že se bojí odmítnutí v reálném
životě, nevědí, jak na něj reagovat,
řadu z nich dokonce na určitou dobu
paralyzuje a bere jim odvah zkoušet to
znovu,“ vysvětluje Jakub Mertl, expert
na seznamování. „Odmítnutí v online
prostředí je pro ně méně traumatizu-
jící, má pro ně prakticky nulový emo-
cionální dopad.“
Nejpočetnější věkovou skupinu, která
využívá služeb seznamovacích agentur,
tvoří lidé od 40 do 44 let, druhou nejpo-
četnější skupinou jsou lidé kolem 30let.
Zajímavé je, že zatímco užen jde ve valné
většině o případy, pro něž platí zkušenost
s nevydařeným vztahem nebo v někte-
rých případech i s rozvodem, u mužů
jde o potřebu konečně se usadit. S tím
souvisí odlišná očekávání žen a mužů
přicházejících do seznamovacích agen-
tur. „Bezmála sto procent mužů bere tuto
formu seznámení jen jako jednu z dal-
ších možností. Nevytvářejí si absolutní
očekávání, že právě tady a nikde jinde
musí najít partnerku na celý život, a jejich
rozhodování seznamovací agenturu vy-
užít bývá spontánní,“ říká psycholog
Karel Matějovský.
Muži se do seznamek nejčastěji při-
hlašují buď v době od osmi do devíti
hodin ráno, tedy před začátkem pra-
covní doby, nebo pak kolem poledne
vdobě polední pauzy. Jejich impulsem
je přitom ve více než pětasedmdesáti
procentech momentální chuť vyzkou-
šet další z možností. Z kvalitativního
průzkumu vyplývá, že nejčastější moti-
vací bývá rozhovor s blízkým člověkem,
který se právě s někým seznámil. A koho
hledají? Zpravidla atraktivní úspěšné
ženy, které očekávají muže se zkuše-
nostmi a rozhledem, protože právě za
takové se většinou považují. Ale záro-
veň se obávají, aby nenarazili na takzva-
né zoufalky nebo zlatokopky. Muži nad
pětatřicet, kteří dojdou do fáze, že by se
chtěli usadit a založit si rodinu, mají také
jasnou představu o partnerce. Vyžadují,
aby byla vyrovnaná, aby měla uspořáda-
né hodnoty a aby jejím jediným nena-
plněným očekáváním byl ten správný
muž pro život – tedy on. A právě proto
se tolik bojí žen starších třiceti let, kte-
ré označují za zoufalky, tedy ženy, které
nehledají ideál, ale někoho, kdo si je
vezme a s kým si naplní touhu mít dítě.
„Proto jsou muži na prvních schůzkách
velmi opatrní, neprozrazují svůj spole-
čenský status, volí méně okázalá místa
či restaurace a obecně se snaží, aby
náklady na jednu schůzku nepřesáhly
tisíc korun v případě, že je její součástí
společná večeře. Právě tato částka pro
ně představuje jakousi únosnou hrani-
ci nákladů na to, že se jejich protějšek
neukáže být tím pravým,“ říká Jakub
Mertl.
U žen je však všechno trošičku jinak.
K využití služeb seznamek se rozhodují
po delším uvažování a pečlivém výbě-
ru agentury, a to na základě odborných
doporučení, internetových diskusí nebo
osobních referencí někoho z blízké-
ho okolí. Zatímco muži počítají s tím,
že výběr té „pravé“ případně nemusí
vyjít, ženy s něčím takovým ve více než
devadesáti procentech vůbec nepočí-
tají. Také nejčastější doba jejich přihlá-
šení odpovídá tomu, jaký význam této
službě přikládají. Jde totiž o dobu mezi
desátou a dvanáctou hodinou večerní,
kdy většina single žen bývá v intenziv-
nějším emocionálním rozpoložení.
Seznamovací agentury se na základě
výše jmenovaného nespoléhají jen na
to, že zájemcům o seznámení nabíd-
nou protějšky, které plus minus odpo-
vídají jejich požadavkům, ale vedle
toho nabízejí také asistenty, kterým
se říká seznamovací kouč. Pamatujete
si na americkou romantickou komedii
Hitch, ve které si obtloustlý nesmě-
lý hrdina najme Willa Smithe, aby
mu pomohl sbalit jeho krásnou šéfo-
vou? Někoho takového můžete v těch
exkluzivnějších seznamkách potkat.
Úkolem koučů je sklientem objektiv-
ně zhodnotit jeho kvality, možnosti,
ale i nedostatky, atak ho připravit na
první schůzku, aby během ní nedo-
šlo k trapným nedorozuměním. Podle
Jakuba Mertla totiž lidé trpí řadou
komunikačních nedostatků. Mluví
o svých bývalých partnerech, místo
aby se zajímali o toho, kdo sedí napro-
ti nim. Mluví o svých minusech, místo
aby vyzdvihli své klady, a podobně.
Zkrátka se musí naučit, jak se co nejlé-
pe „prodat“ a zalíbit.
Staromilci budou pravděpodobně
namítat, že se takto „naučené“ rande
stane jen neupřímnou komedií, ochu-
zenou o spontánnost, kterou by každá
schůzka dvou lidí, kteří o sebe projeví
zájem, měla mít. Ale podle psychologů
jde jen o jinou formu námluv, jak je zná-
me z přírody. „Při namlouvání se každý
sameček naparuje a každá samička si
čechrá peří. Chtějí na sebe upozornit,
zaujmout, skórovat. Stejné je to u lidí
a není na tom nic špatného, pakliže
nehodlají po zbytek života žít v přetvář-
ce, a ruku na srdce – nikdo nedokáže žít
s maskou 24 hodin denně. Musíme se
smířit s tím, že vdnešní době lidé více
než kdy dříve dají na první dojem a že
každý z nás vytváří reklamu sám sobě.
Pokud během třiceti vteřin zaujmeme,
budou nám druzí naslouchat a pak
budou mít i trpělivost poznat, jací sku-
tečně jsme.“
■
„Nabízíme lidem
vztahové kouče, kteří
sklientem proberou jeho
nedostatky a naučí ho
prodat své klady.“
www.drmax.cz 11
|
ŽIVOTNÍ STYL
|