Strana 28
28 www.drmax.cz
Inzerce ▼
|
PŘÍBĚH
|
SPÁSNÁ RODINA A REHABILITACE
Zlomový byl pro Lukáše pobyt v sanatoriu
v Klimkovicích od července 2013. Rehabilitace
nabyla na intenzitě, následovala další zlepšení.
Zde si také Lukáš poprvé začal uvědomovat, co
se vlastně děje. „Rozjímal jsem a uvažoval, co
bude dál, o čemž vlastně uvažuji dosud, ale už
je to úplně jiné. Nemohl jsem tehdy ještě mluvit,
tak jsem si v hlavě trénoval rozhovory. První slova
jsem dokázal říct až v únoru 2014,“ říká dnes už
zcela bez problému, i když jeho pobyt v nemoc-
nicích za něj líčí hlavně tatínek.
Postupně se zbavil všech „hadiček“, naučil se
dýchat, jíst, mluvit… „Z mamky se stal poloviční
doktor. To díky rodičům jsem se dokázal tak moc
posunout. Nikdy jsem neměl žádnou proleženi-
nu nebo zlomeninu. Jsem jim za všechno velmi
vděčný,“ říká Lukáš a jeho tatínek dodává: „Víte,
někdy to bylo těžké. Lékaři se starali a vnímáte
je jako autoritu, ale zároveň si musíte dost věcí
prosadit jim navzdory. Někdy měli pocit, že svou
aktivitou Lukášovi spíš uškodíme. Teď ale zpětně
uznali, že jsme to dělali dobře, když vidí výsledky.“
KROK ZA KROKEM
Lukáš dnes žije v domě s rodiči nedaleko Frýdku-
-Místku. Jezdí sám na vozíku, a i když ještě není
úplně samostatný a není asi ani konec všem ope-
racím, jeho obtíží postupně ubývá. Intenzivně
rehabilituje v domácí tělocvičně, až ho musí otec
někdy krotit, aby se nepřepínal, neboť mu pak
hrozí epileptické záchvaty. S pomocí chodítka už
dokáže udělat první kroky. Jeho vůle, odhodlání,
sportovní duch a fyzický fond z minulosti jsou
mu teď velkými pomocníky.
Velkou radost Lukášovi dělá kontakt s kamará-
dy ve zbrani. Jeho spolubojovníci ho stále pova-
žují za jednoho ze svých, všemožně ho podpo-
rují, navštěvují a zvou na setkání. „Někomu, kdo
to nezažil, se těžko popisují vztahy mezi lidmi, co
společně prošli válkou. S nimi jsem se společně
Časopis Můžeš je zaměřen
naznevýhodněné občany
apřináší řadu poutavých
reportáží arozhovorů
svelmi inspirativními
osobnostmi. Také proto
jsme se rozhodli, že vám
vkaždém čísle našeho
časopisu ztitulu Můžeš
přineseme jeden zajímavý
příběh.
PŘÍBĚHY PRO VÁS
Text: Zdeněk Jirků, foto: Jan Šilpoch
„Mohl bych sedět a trápit
se, ale to já nechci. Chci se
osamostatnit, začít chodit,
založit rodinu a pomáhat
ostatním,“ říká Lukáš
bavil i bál, drželi jsme jeden při druhém. Bude to
znít hrozně pateticky, ale je to přátelství na život
ana smrt. Strašně si vztahu s nimi vážím,“ popisuje.
Celá rodina si vlastně pochvaluje přístup nejen
ostatních vojáků z jednotky, ale i armády jako celku.
„Je těžké říct, jestli jsme měli prostě štěstí na kon-
krétní lidi, ale my vždy cítili podporu. Ať už mate-
riální, nanční, či psychickou a duchovní. Je ovšem
také pravda, že stát na takové případy není připra-
ven. Věci se řeší ad hoc. Podobných veteránů u nás
moc není, takže nevznikla žádná koncepce. Je to
tu podobné jako v USA před válkou ve Vietnamu.
A to už nemluvím o přístupu společnosti k novo-
dobým veteránům – vděk, úcta, poděkování, toho
zatím moc není,“ hodnotí poslední léta Jiří Hirka.
NESEDĚT A POMOCI
O to větší radost působí Lukášovi i jeho rodině
pozvání k besedě nebo akce na Lukášovu podpo-
ru. „Jsem rád, když můj příběh někoho inspiruje.
Momentálně předáváme zkušenosti jedné rodině
v podobné situaci,“ zamýšlí se Lukáš apokračuje:
„Mohl bych sedět a trápit se, přičemž neříkám, že
to není někdy psychicky náročné, ale to já nechci.
Mám nové cíle a výzvy, jdu krok za krokem, mám
radost z každého dne. Chci se osamostatnit, začít
chodit, založit rodinu a pomáhat druhým lidem
prostřednictvím charity. Pochopitelně bych si ten-
hle svůj příběh dobrovolně nevybral, ale zároveň
mě to někam posunulo, něco nového se mi ote-
vřelo, potkal jsem úžasné lidi plné energie bez
ohledu na jejich handicap.“
Lukášova slova potvrzuje i tatínek Jiří: „Určitě
jsem v životě víc otevřel oči. Problémy, které jsem
dřív vnímal jako podstatné, už vidím jinak. Zjedno-
duší se vám životní hodnoty, neřešíte blbosti.“
A když přece jen na Lukáše padnou chmury
nebo se na chvíli doma projeví napětí z každo-
denního soužití, pomůže mu táta do sajdkáry
avyrazí si na motorce vyvětrat hlavu do nedale-
kých kopců. ■