4/2017

• Strana 1

  Maximum

  ZDRAVÍ/PÉČE/PORADENSTVÍ

  4/2017

  Najdete nás i naVíce obsahu s aplikací

  TATIANA

  VILHELMOVÁ

  O TOM, V ČEM SE

  BLBĚ ŽIJE

  (str. 22)

  SEZNAMKA

  MÍSTO RANDE

  (str. 10)

  DŽÍNY

  VE SVĚTĚ RETRO

  (str. 12)

  Pro klienty lékáren .

  Zdarma.

• Strana 2

• Strana 3

  Vydavatel: Česká lékárna holding, a. s.

  Palackého 924/105, Brno, IČO: 26230071

  Šéfredaktor: Michal Petrov

  Odborná redakce: MUDr.Marie Vaněčková

  Náměty, dotazy, připomínky: redakcemaximum@drmax.cz

  Inzerce: inzercemaximum@drmax.cz, tel.: 603772344

  Zpracování časopisu: No Limits Art s. r. o.

  Vydání: Zima 2017, vychází vprosinci 2017, čtvrtletník

  Datum uzávěrky: 20. 11. 2017

  Registrováno pod č. MK ČR E 20683

  Publikování nebo šíření jakéhokoliv materiálu zčasopisu bez písemného

  souhlasu vydavatele je zakázáno.

  Vydavatel neodpovídá zapravdivost údajů obsažených vreklamě avin-

  zerci. Cílem tohoto projektu není podpora předepisování, prodeje či

  spotřeby přípravků. Vrámci témat se redakce snaží poskytovat objektivní,

  pravdivé avyvážené informace edukační formou (ostatní materiály jsou

  označeny jako inzerce).

  Tento časopis nenahrazuje poradenství lékařů ani lékárníků.

  Foto natitulní straně: CinemArt

  Přečtěte si i digitální vydání v aplikaci

  Najdete nás

  Maximum

  ZDRAVÍ/PÉČE/PORADENSTVÍ

  ZLATÁ JE VELKORYSÁ BARVA A ZÁROVEŇ JE TO BARVA

  VÁNOC, protože přesně do takové dokážou noční lucerny

  zbarvit čerstvě napadaný sníh, přesně taková se objevuje vod-

  lescích vánočních svíček na skleněných ozdobách. Zkrátka –

  když Vánoce, tak zlaté. Koneckonců bylo to také zlato, co tři

  králové přinesli Ježíškovi k jesličkám, a kdy jindy než o Vánocích

  člověk vídá zlaté prasátko? To se jinak taky neukáže, jak je rok

  dlouhý.

  Do názvu našeho úvodníku se však zlatá dostala z trochu ji-

  ných důvodů. Jednak ji připomíná Zlatá maska, novinka, která

  čerstvě doplnila portfolio značky Nuance a o níž v tomto čísle pí-

  šeme, jednak jsme získali ocenění, kterého se nám dostalo idíky

  čtenářům a čtenářkám magazínu Maximum. Lékárny Dr.Max už

  potřetí dosáhly titulu nejdůvěryhodnější značky v oboru. Je

  to věc právě tak radostná jako zavazující, a především zásluha

  skvělé práce lékárníků v naší síti, což jsem si během přebírání této

  krásné ceny velmi uvědomoval. Náš časopis nacházíte vždy po-

  blíž místa, kde se oni ze všech sil snaží pomoci svým klientům.

  Jejich práce není snadná, protože žádná snaha ulevit druhým od

  obtíží není jednoduchá. Proto se sluší vzdát jim – a nejen pro to

  zlaté ocenění – aspoň při této příležitosti hold.

  Myslet na ostatní, to je motto každých Vánoc. Za celou re-

  dakci připravující magazín Maximum mohu říci, že nás těší, že

  během svátků se i my tak trochu stáváme vašimi společníky. Ne-

  zbývá než si přát, abychom nenudili, zaujali, pobavili… Víte, že

  na nás dosáhnete i ze svých mobilů a tabletů, a v tomto směru

  od nového roku chystáme pokročilejší aplikaci – je potřeba jít

  s dobou a snažit se, abychom fungovali i v nepapírové podobě

  co nejspolehlivěji. Tady si nemohu odpustit trošku technických

  nezbytností. U zařízení s operačním systémem Android půjde-

  me vstříc několika posledním generacím (od čísla pět výš), kte-

  ré u digitálních čtenářů převládají. Nikdy nelze vyhovět všem,

  jakkoliv nás to mrzí. Ale třeba je to o důvod víc, proč napsat

  Ježíškovi o nový chytrý telefon.

  Ať už pod stromečkem nalez-

  nete mobil, anebo něco úplně

  jiného, přejeme spoustu splně-

  ných přání, radosti a pohody.

  Krásné svátky a jen dobrý rok

  2018!

  Obsah

  Inzerce ▼

  Foto: archiv Dr.Max

  www.drmax.cz 3

  Zlaté číslo ..................................................................................................3

  Slabá ochrana proti ušknutí ...............................................................4

  Příběhy slavných fotograí .................................................................6

  Hledám partnera. Zn. zoufale .........................................................10

  Džíny – moje všecko ...........................................................................12

  Jak (se) mluví hračky ..........................................................................16

  Kde se zbavit Vánoc ............................................................................ 18

  Dánský recept na štěstí má jméno hygge ................................... 20

  Tatiana Vilhelmová: V čem se blbě žije ........................................22

  Už neřešíte blbosti ..............................................................................26

  Ostře nabroušená žena .....................................................................30

  Vánoční tipy z lékárny ........................................................................32

  Chlupatý krab ....................................................................................... 34

  Křížovka .................................................................................................. 36

  Martin Friedrich: Muž, který žil v citátech ...................................38

  Tom Wilkinson: Jsem vlastně klikař ...............................................40

  Co posloucháme o Vánocích (a proč) ...........................................44

  Existuje Ježíšek? .................................................................................. 46

  |

  EDITORIAL

  |

  ZLATÉ ČÍSLO

  Váš šéfredaktor

  Michal Petrov

• Strana 4

  4 www.drmax.cz

  |

  SVĚT ZDRAVÍ

  |

  Slabá ochrana proti UŠTKNUTÍ

  WHO: NEDOSTATEK PROTIJEDŮ PŘI HADÍM UŠTKNUTÍ

  Na uštknutí jedovatým hadem umírá ročně podle Světové zdravotnické or-

  ganizace (WHO) přibližně 100 000 lidí. Velmi vážný problém to je zvláště

  v Africe, na kterou připadá asi třetina těchto tragických úmrtí. Fatální ná-

  sledky jsou způsobeny nedostatkem antisér, vyvolaným zastavením tamní

  produkce a její náhradou indickými přípravky. Ty nejsou v Africe účinné –

  jednak proto, že protijed by měl mít základ v místních živočišných druzích

  a jednak kvůli pochybné kvalitě nových dovozů. Neuspokojivá situace však

  panuje i ve vyspělejších částech světa. Potíž je v tom, že výroba antisér vy-

  žaduje chov velkých stád koní, ovcí nebo lidskými geny „humanizovaných“

  krav. Tato zvířata po aplikování hadího jedu dokážou ve svých tělech vytvá-

  řet potřebné protilátky užívané v medicíně. Aby WHO zmírnila situaci, vráti-

  la hadí uštknutí na seznam tropických nemocí a sama se podílí na výzkumu

  účinných prostředků.

  

  NĚMECKO: NEJDRAŽŠÍ LÉKY V EVROPĚ

  Spolková republika se nadále drží na absolutní špičce žebříčku zemí s nejdraž-

  šími léky na kontinentu, pokud jde o ceny patentovaných přípravků. Vzhledem

  kpevným cenám nemůže konečné částky pro pacienta srazit dolů ani přirozená

  soutěž mezi lékárnami. Situace před časem využil nizozemský zásilkový obchod

  DocMorris, který se jako zahraniční subjekt rozhodl nerespektovat německé

  ceny a vstoupil na tamní trh s lacinějšími

  přípravky. Pomohlo mu, že je v Německu

  povolený online obchod s léky na předpis.

  Následnou žalobu ze Spolkové republiky

  neuznal Evropský soudní dvůr, který v odů-

  vodnění rozsudku ve prospěch Nizozemců

  konstatoval, že cenová soutěž je v souladu

  se zájmy pacientů.

  ITÁLIE: PROTI FÁMÁM

  OOČKOVÁNÍ S GOOGLE

  Společnost Google souhlasila, že po-

  může italské vládě s potlačováním tak-

  zvaných fake news týkajících se očko-

  vání. Ministryně zdravotnictví Beatrice

  Lorenzinová požádala o spolupráci,

  protože v zemi na základě falešných

  zpráv o nebezpečnosti očkování prud-

  ce klesá imunita vůči běžným infekčním

  nákazám. Sfirmou Google se domluvi-

  la na tom, že z virtuálního prostoru dá

  odstranit kolující nepravdivé informace,

  které způsobují, že se lidé povinnému

  očkování stále častěji vyhýbají. Podle

  ministryně to zásadně ohrožuje veřejné

  zdraví. „Přitom to byla právě vakcína,

  kterou jsme zvítězili nad obrnou, teta-

  nem, záškrtem a neštovicemi,“ zdůraz-

  nila Lorenzinová.

  FRANCIE: POVINNÉ OČKOVÁNÍ PRO PŘEDŠKOLÁKY

  Od Nového roku se ve Francii zvýší počet nemocí, na něž se vztahuje mandatorní

  očkování, ze současných tří na jedenáct. Dosud se povinná vakcinace týkala jen

  záškrtu, obrny a tetanu, seznam se nyní rozšíří například o ochranu proti bakteriím

  způsobujícím černý kašel, spalničky, příušnice, zarděnky, hepatitidu B, hemolovou

  infekci či meningokokovou meningitidu typu C a pneumokoky. Současný princip

  dobrovolnosti se při očkování podle ministryně zdravotnictví Agnès Buzynové ne-

  osvědčil a neočkované děti se stávají hrozbou pro ostatní. Podle nových pravidel musejí být děti proočkované dříve, než nastoupí

  do mateřské školy, a šéfka resortu potvrdila v televizním vysílání, že se nebudou tolerovat žádné výjimky.

  Text: Michal Petrov, foto: archiv redakce

• Strana 5

  www.drmax.cz 5

  |

  SVĚT ZDRAVÍ

  |

  USA: NOVÝ JED PRO POPRAVČÍ

  KOMORY?

  Poté, co někteří farmaceutičtí výrobci

  odmítli, aby jejich přípravky byly užívá-

  ny při výkonu trestu smrti ve Spojených

  státech, a zastavili pro tyto účely do-

  dávky, začala tamní spravedlnost hledat

  možnou náhradu. Při nedávné exekuci

  dvojnásobného vraha na Floridě tak byl

  USA: HEPARIN PRO VEGANY

  Řada léčiv obsahuje substance, které mají živočišný původ, a tak jsou pro

  část populace neakceptovatelné. Týká se to však nejenom jedné složky, kte-

  rou může být třeba želatina, ale i kompletních preparátů. Takovým je i he-

  parin připravovaný už desítky let ze střevní sliznice vepřů, méně často pak

  zplic skotu. To může pro někoho představovat etickou překážku. Částečným

  řešením byla dosud syntetická náhrada Fondaparinux, ale ta v některých

  ohledech nevyhovovala. Týmu amerických vědců, jehož závěry publikovalo

  Národní středisko pro biotechnologické informace, se podařilo uskutečnit

  syntézu různých nízkomolekulárních látek, která je reálná i vprůmyslovém

  měřítku a jež by mohla vést k výrobě lepší alternativy. Zatím mají dobré vý-

  sledky v preklinických testech, které jsou ovšem prováděny na zvířatech.

  EVROPA: VIREM HIV INFIKOVÁNO STÁLE

  VÍC STARŠÍCH

  Experti varují před novým trendem šíření viru HIV na

  starém kontinentu. Při vyhodnocování nových dia-

  gnóz (2004 až 2015) v členských státech osmadvacít-

  ky, Islandu, Lichtenštejnska a Norska, se ukázalo, že

  každá šestá připadá na pacienty starší padesáti let.

  Celkem jde asi o třicet tisíc případů. Znamená to, že

  vtéto věkové skupině ročně stoupá počet nakažených

  o víc než dvě procenta. Závěry zveřejněné Evropským centrem pro prevenci

  akontrolu nemocí (ECDC) v odborném listu Lancet překvapí i laika – například

  tím, že na rozdíl od mladších diagnostikovaných většinou nejde o problém

  homosexuální komunity. V Německu, kde byl u lidí přes padesát identiko-

  ván významný počet případů, se o důvodech pouze spekuluje. Může jím být

  například sexuální turistika.

  vůbec poprvé užit dosud nevyzkoušený

  přípravek etomidát, intravenózně podá-

  vané hypnotikum. Jeho výrobce, společ-

  nost Janssen – farmaceutická část kon-

  cernu Johnson & Johnson – tento způsob

  použití už před popravou rovněž kritizo-

  vala, protože její produkty podle rem-

  ního vyjádření mají životy zachraňovat

  azlepšovat, nikoliv naopak. Podle zpravo-

  dajské televize CNN, která se odkázala na

  úřední zdroje, nicméně poprava proběhla

  bez jakýchkoliv komplikací. Smrt byla po-

  tvrzena jedenáct minut po podání látky.

  „Obracím se na vás s prosbou o uveřejnění článku v časopise Maximum, který by se týkal práv pa-

  cientů se zaměřením na právo pacienta svobodně si zvolit lékárnu, která mu nejlépe vyhovuje.

  V některých případech dokonce pacient nedostane recept ani do ruky, neboť lékař určí, kam si má

  zajít. Pacienti nechtějí lékaři odporovat a říct si mu o recept, aby si ho nerozhněvali.“ P. K., Lanškroun

  Odpověď redakce:

  Pacient má zaručeno právo na výběr. Vždy musí dostat možnost zvolit si lékárnu podle svého – a aby

  to mohl udělat, pak musí mít v ruce recept. O praxi směřování pacientů do konkrétních lékáren sa-

  mozřejmě redakce Maxima ví – a nejen ona. Na tento problém nedávno upozornil i nejčtenější český

  deník Blesk, kterému toto chování části lékařů potvrdila i mluvčí České lékárnické komory. Upozornila

  i na klamavá tvrzení, která někdy v ordinacích pacienti slýchají. Například se je lékař snaží přesvědčit,

  že pokud si léky nevyzvednou v konkrétní lékárně, pak jim je pojišťovna neuhradí, a podobně. Není

  to pravda, lék si lze vyzvednout při téže úhradě pojišťovny v každé lékárně. Pokud pacient dostane

  takový recept, který není možné uplatnit v každé lékárně bez výjimky, má právo žádat řádný před-

  pis, se kterým může zajít do té, pro kterou se sám a dobrovolně rozhodl.

  S RECEPTEM KAMKOLIV!

  PORADNA: Vy se ptáte – my odpovídáme

• Strana 6

  6 www.drmax.cz

  |

  HISTORIE

  |

  Tyto fotograe bude většina z vás znát. Patří mezi nejlepší snímky, které kdy vznikly, a slávy se

  dostalo nejen jim, ale většinou i jejich autorům. Zajímavé však je nejen to, o čem nebo o kom

  jsou, ale jaké příběhy se skrývají za nimi.

  PŘÍBĚHY slavných fotografií

  Bert Stern

  Marilyn´s Last Siing, 1962

  Fotky původně vznikaly pro časopis Vogue k článku, který byl

  koncipován jako oslava největší hvězdy stříbrného plátna

  té doby. Jenže nakonec vyšly jako součást jejího nekrologu.

  Jde totiž ozcela poslední pořízené ateliérové snímky Marilyn

  Monroe. Jejich autor Bert Stern byl v té době nejžádanějším

  fotografem. Fotit s ním chtěly všechny hvězdy a byly ochotné

  vyjít mu ve všem vstříc. Pro něj byla možnost fotit Marilyn splně-

  ným snem. Třináct let předtím ji totiž potkal na jedné společen-

  ské akci a tehdy propadl touze vyfotit ji někdy nahou. Teď stála

  před jeho objektivem, netrvala na make-upu, nechala se ověsit

  štrasem, odevzdala se jeho talentu. Když ji požádal, jestli by byla

  svolná fotit se nahá, jen se zeptala: „Co všechno je pod tou lát-

  kou vidět?“ „Podle toho, jak to nasvítím.“ „Bude vidět ta jizva?“

  „Jaká?“ „Před měsícem mi operovali žlučník.“ Stern odpověděl:

  „Žena se teprve díky jizvám stává krásnou.“

  Těch jizev však Marilyn měla zjevně mnohem víc. Pár dní nato

  ji našli mrtvou.

• Strana 7

  www.drmax.cz 7

  neznámý autor

  Albert Einstein, 1951

  Fotka, která byla pořízena v den Einsteinových 72. narozenin a kterou

  pořídil fotograf, jenž se k jejímu autorství nikdy nepřihlásil, podporu-

  je vnímání slavného fyzika jako roztomile potrhlého vědce se smys-

  lem pro humor. Tedy dojem, který o něm obecně panuje. Působí to,

  jako kdyby Einstein na fotografa rozpustile vyplázl jazyk. Ale lidé blízcí

  Einsteinovi tvrdí, že fyzik pozornost fotografů neměl rád. A nutno říct,

  že doba, ve které byl snímek pořízen, mu nebyla nakloněna. V Americe

  byl vyšetřován pro takzvanou neamerickou činnost, E. J. Hoover ho

  dal sledovat, lidé jej neprávem obviňovali z vynálezu atomové bom-

  by. Einstein byl zklamaný tím, kam se svět ubírá, adokonce si zapsal:

  „Milí potomci, pokud nebudete spravedlivější, mírumilovnější a vůbec

  rozumnější, než jsme byli my, ať vás vezme čert. Váš bývalý Albert

  Einstein.“ Této tezi však poněkud odporuje fakt, že si sám Einstein

  nechal vyvolat devět kopií tohoto snímku a jeden z nich podepsal adal

  novináři Howardu K. Smithovi. A právě tato fotograe byla před pár

  lety prodána v aukci za neuvěřitelných 74 324 dolarů.

  Alfred

  Eisenstaedt

  Den vítezství, 1945

  Psal se 15. srpen roku 1945 a toho dne

  skončila druhá světová válka i pro

  Spojené státy. Dopoledne Japonsko

  kapitulovalo a ještě téhož odpoled-

  ne se v New Yorku na slavném Times

  Square konaly oslavy míru. „Vojáci

  ten den dostali doslova nový život,

  protože každý den trvající války je

  o něj mohl připravit,“ řekl ke své-

  mu nejslavnějšímu snímku, ve kte-

  rém se snoubí historická událost

  s osobním příběhem, jeho foto-

  graf. Dlouho se ke snímku nechtěl

  vyjadřovat, ale pár let poté přiznal,

  že nešlo o pár. „Byl to spontánní

  polibek vojáka a dívky, která byla

  na Times Square. Bez té historic-

  ké události by se nikdy nepotkali.

  Sotva se políbili, hned se oddělili

  akaždý šel svou cestou.“

  |

  HISTORIE

  |

• Strana 8

  Inzerce ▼

  Charles C.

  Ebbets

  Obed na vrcholu

  mrakodrapu, 1932

  Jde o jeden z nejikoničtějších snímků: jede-

  náct dělníků spokojeně odpočívá stovky

  metrů nad New Yorkem. A přesto je obe-

  střen řadou omylů. Většina lidí se například

  domnívá, že byl pořízen při stavbě Empire

  State Building, ale přitom jde o RCA

  Building, dnešní srdce Rockefellerova cen-

  tra. Ačkoliv se fotka jeví jako reportážní,

  sám autor přiznal, že ji pečlivě inscenoval

  a při kompozici využil perspektivu pro

  větší dramatičnost – pod dělníky se totiž

  nacházelo již postavené patro mrakodra-

  pu. A je tu ještě jedna zajímavost – pokud si pořádně prohlédnete jednotlivé dělníky, všimnete si, že jeden z nich drží v ruce

  láhev od whisky i navzdory tomu, že byla fotograe pořízena vdobě prohibice. Mimochodem muž, který ji drží, se jmenoval Gusti

  Popovič a pocházel ze Slovenska.

  Robert Doisneau – Polibek pred radnicí, 1950

  Slávy se fotograe dočkala až několik měsíců po svém pořízení, a to ve chvíli, kdy ji přetiskl americký časopis Life jako součást

  reportáže o životě Paříže. Její spontánnost se stala synonymem uvolněného francouzského života a dodnes patří mezi nejprodá-

  vanější snímky na světě. S její pověstí neotřásl ani skandál, který přišel vroce 1988, když se začali Denise aJean-Louis Lavernovi,

  kteří jsou na snímku zachyceni, domáhat 160 tisíc marek za ušlé tantiémy. Soud jejich žádost nevyslyšel, ale fotograf Robert

  Doisneau musel tehdy s pravdou ven – snímek nebyl reportážním zachycením života, ale zinscenoval jej s najatými herci. Ti se

  rovněž dožadovali ušlého zisku, ale ani oni nepochodili, když Doisneau doložil, že jim tehdy za jejich práci adekvátně zaplatil.

  Sám fotograf neměl snímek rád, a dokonce o něm prohlásil: „Je to povrchní, lehce prodejný, kurevský snímek.“

  8 www.drmax.cz

  Text: David Laňka, foto: reprodukce z knih 50 nejslavnějších fotograí (Slovart) a Promedia

• Strana 9

• Strana 10

  Zatímco ještě před pár lety by vám většina lidí hledajících partnera řekla,

  že seznamka pro ně bude až poslední možností, dnes se takhle více než

  polovina lidí mezi dvacítkou a třicítkou seznamuje běžně. Proč? Stud

  anedostatek času.

  Text: David Laňka, foto: Fotolia

  Z

  dá se to neuvěřitelné, ale podíl sezna-

  movacích agentur na seznámení

  celosvětově roste každý rok o 25pro-

  cent. V tomto trendu stále bodují

  Spojené státy, kde se přes seznamku dává

  dohromady většina lidí v produktivním věku,

  ale Evropa už je začíná dohánět, Čechy nevyjí-

  majíc. Proč tomu tak je? Z rozhovorů sklienty

  seznamek vyplývá jediné – nechtějí ztrácet

  čas. „Mám kolem sebe tolik kamarádek, které

  Hledám partnera

  ZN. ZOUFALE

  10 www.drmax.cz

  Jsou věci, které mohou

  vaši první schůzku

  nadobro udělat poslední.

  Vyvarujte se jich.

  1. Hlavně klid. Když

  budete nervózní, těžko

  rande dopadne dobře.

  2. Žádný pesimismus

  anevhodná témata. Jdete

  na schůzku s někým, kdo

  se vám líbí, a chcete udělat

  dojem, tak to nezkažte

  hovory o politice.

  3. Zapomeňte na ex.

  Na první schůzce nikdo

  nechce slyšet, proč vám to

  posledně nevyšlo.

  ZÁKONITOSTI

  PRVNÍ SCHŮZKY

• Strana 11

  se seznamovaly běžným způsobem –

  nechaly se sbalit na nějakém večír-

  ku nebo se seznámily přes kamarády

  ajejich vztah pak po několika měsících,

  nebo dokonce letech skončil. Odmítám

  něco takového podstupovat,“ svěřila se

  nám Lenka K. (29 let). „Musíte absolvo-

  vat všechno to seznamování, poznávání

  se, rozklíčovávání, jaká máte od života

  očekávání, a pak to třeba všechno skon-

  čí a vy jste zase sama, jen už vám je tři-

  cet a toho času najít si někoho, kdo vám

  bude vyhovovat, už vám moc nezbude.

  Proto je lepší jít na seznamku, kde víte

  už to základní, že ten druhý také někoho

  hledá. A dál na sebe prozradí už dopře-

  du, jestli chce, nebo nechce rodinu, co

  od partnerství očekává. Když si tohle

  přečtete, máte hned jasno.“

  Trochu jinak je tomu u mužů.

  Důvod, proč stále více mužů hledají-

  cích vážný vztah volí seznamky, není

  jen nedostatek času nebo příležitostí

  najít si partnerku takzvaně přirozeným

  způsobem, ale také obava z odmítnu-

  tí. „Více než tři čtvrtiny mužů přizná-

  vají, že se bojí odmítnutí v reálném

  životě, nevědí, jak na něj reagovat,

  řadu z nich dokonce na určitou dobu

  paralyzuje a bere jim odvah zkoušet to

  znovu,“ vysvětluje Jakub Mertl, expert

  na seznamování. „Odmítnutí v online

  prostředí je pro ně méně traumatizu-

  jící, má pro ně prakticky nulový emo-

  cionální dopad.“

  Nejpočetnější věkovou skupinu, která

  využívá služeb seznamovacích agentur,

  tvoří lidé od 40 do 44 let, druhou nejpo-

  četnější skupinou jsou lidé kolem 30let.

  Zajímavé je, že zatímco užen jde ve valné

  většině o případy, pro něž platí zkušenost

  s nevydařeným vztahem nebo v někte-

  rých případech i s rozvodem, u mužů

  jde o potřebu konečně se usadit. S tím

  souvisí odlišná očekávání žen a mužů

  přicházejících do seznamovacích agen-

  tur. „Bezmála sto procent mužů bere tuto

  formu seznámení jen jako jednu z dal-

  ších možností. Nevytvářejí si absolutní

  očekávání, že právě tady a nikde jinde

  musí najít partnerku na celý život, a jejich

  rozhodování seznamovací agenturu vy-

  užít bývá spontánní,“ říká psycholog

  Karel Matějovský.

  Muži se do seznamek nejčastěji při-

  hlašují buď v době od osmi do devíti

  hodin ráno, tedy před začátkem pra-

  covní doby, nebo pak kolem poledne

  vdobě polední pauzy. Jejich impulsem

  je přitom ve více než pětasedmdesáti

  procentech momentální chuť vyzkou-

  šet další z možností. Z kvalitativního

  průzkumu vyplývá, že nejčastější moti-

  vací bývá rozhovor s blízkým člověkem,

  který se právě s někým seznámil. A koho

  hledají? Zpravidla atraktivní úspěšné

  ženy, které očekávají muže se zkuše-

  nostmi a rozhledem, protože právě za

  takové se většinou považují. Ale záro-

  veň se obávají, aby nenarazili na takzva-

  né zoufalky nebo zlatokopky. Muži nad

  pětatřicet, kteří dojdou do fáze, že by se

  chtěli usadit a založit si rodinu, mají také

  jasnou představu o partnerce. Vyžadují,

  aby byla vyrovnaná, aby měla uspořáda-

  né hodnoty a aby jejím jediným nena-

  plněným očekáváním byl ten správný

  muž pro život – tedy on. A právě proto

  se tolik bojí žen starších třiceti let, kte-

  ré označují za zoufalky, tedy ženy, které

  nehledají ideál, ale někoho, kdo si je

  vezme a s kým si naplní touhu mít dítě.

  „Proto jsou muži na prvních schůzkách

  velmi opatrní, neprozrazují svůj spole-

  čenský status, volí méně okázalá místa

  či restaurace a obecně se snaží, aby

  náklady na jednu schůzku nepřesáhly

  tisíc korun v případě, že je její součástí

  společná večeře. Právě tato částka pro

  ně představuje jakousi únosnou hrani-

  ci nákladů na to, že se jejich protějšek

  neukáže být tím pravým,“ říká Jakub

  Mertl.

  U žen je však všechno trošičku jinak.

  K využití služeb seznamek se rozhodují

  po delším uvažování a pečlivém výbě-

  ru agentury, a to na základě odborných

  doporučení, internetových diskusí nebo

  osobních referencí někoho z blízké-

  ho okolí. Zatímco muži počítají s tím,

  že výběr té „pravé“ případně nemusí

  vyjít, ženy s něčím takovým ve více než

  devadesáti procentech vůbec nepočí-

  tají. Také nejčastější doba jejich přihlá-

  šení odpovídá tomu, jaký význam této

  službě přikládají. Jde totiž o dobu mezi

  desátou a dvanáctou hodinou večerní,

  kdy většina single žen bývá v intenziv-

  nějším emocionálním rozpoložení.

  Seznamovací agentury se na základě

  výše jmenovaného nespoléhají jen na

  to, že zájemcům o seznámení nabíd-

  nou protějšky, které plus minus odpo-

  vídají jejich požadavkům, ale vedle

  toho nabízejí také asistenty, kterým

  se říká seznamovací kouč. Pamatujete

  si na americkou romantickou komedii

  Hitch, ve které si obtloustlý nesmě-

  lý hrdina najme Willa Smithe, aby

  mu pomohl sbalit jeho krásnou šéfo-

  vou? Někoho takového můžete v těch

  exkluzivnějších seznamkách potkat.

  Úkolem koučů je sklientem objektiv-

  ně zhodnotit jeho kvality, možnosti,

  ale i nedostatky, atak ho připravit na

  první schůzku, aby během ní nedo-

  šlo k trapným nedorozuměním. Podle

  Jakuba Mertla totiž lidé trpí řadou

  komunikačních nedostatků. Mluví

  o svých bývalých partnerech, místo

  aby se zajímali o toho, kdo sedí napro-

  ti nim. Mluví o svých minusech, místo

  aby vyzdvihli své klady, a podobně.

  Zkrátka se musí naučit, jak se co nejlé-

  pe „prodat“ a zalíbit.

  Staromilci budou pravděpodobně

  namítat, že se takto „naučené“ rande

  stane jen neupřímnou komedií, ochu-

  zenou o spontánnost, kterou by každá

  schůzka dvou lidí, kteří o sebe projeví

  zájem, měla mít. Ale podle psychologů

  jde jen o jinou formu námluv, jak je zná-

  me z přírody. „Při namlouvání se každý

  sameček naparuje a každá samička si

  čechrá peří. Chtějí na sebe upozornit,

  zaujmout, skórovat. Stejné je to u lidí

  a není na tom nic špatného, pakliže

  nehodlají po zbytek života žít v přetvář-

  ce, a ruku na srdce – nikdo nedokáže žít

  s maskou 24 hodin denně. Musíme se

  smířit s tím, že vdnešní době lidé více

  než kdy dříve dají na první dojem a že

  každý z nás vytváří reklamu sám sobě.

  Pokud během třiceti vteřin zaujmeme,

  budou nám druzí naslouchat a pak

  budou mít i trpělivost poznat, jací sku-

  tečně jsme.“

  ■

  „Nabízíme lidem

  vztahové kouče, kteří

  sklientem proberou jeho

  nedostatky a naučí ho

  prodat své klady.“

  www.drmax.cz 11

  |

  ŽIVOTNÍ STYL

  |

• Strana 12

  12 www.drmax.cz

  |

  ŽIVOTNÍ STYL

  |

  Z takzvaných měkkých dárků už se stalo takové klišé, že je člověku až žinantní o nich v souvislosti

  s Vánoci psát. Jeden si ovšem tu pozornost zaslouží, protože ten generace dnešních čtyřicátníků,

  padesátníků a výš vzala téměř bez výjimky na milost vždycky. Byly to džíny.

  N

  a Moravě dodnes převládá označení

  rie, jeden z příkladů, kdy se název

  výrobce stal zobecněním celé katego-

  rie. Vlastně šlo o první značku, kterou

  u nás valutový obchod Tuzex prodával. Byla sice

  italská, ale kalhoty se šily na zakázku částečně

  i u nás, a tak měl Tuzex možnost část produk-

  ce odebírat. Později se objevily vjeho regálech

  i další: Levi´s, Wildcat, Wrangler, Landlubber,

  Pace… Různé značky, ale všechny měly spo-

  lečné jedno. Daly se koupit jen za tuzexové

  koruny neboli bony, obchodované nejčastěji

  vůči koruně československé v poměru jedna

  ku pěti. Jestliže takové „vildkatky“ stály v polo-

  vině osmdesátých let 130bonů, nejenže za ně

  dal člověk víc než čtvrtinu měsíčního platu, ale

  navíc obvykle porušil zákon zakazující nelegální

  peněžní směnu. Přesto byl ochoten k nančním

  obětem i k riziku. Proč? Protože tvrzení v titulku

  zase tak moc nelže.

  Žádná móda se neobejde

  bez hvězd – kapela ABBA

  proslavila džíny Lois 

  V textu bylo použito

  výňatků ze dvou

  autorových publikací

  Retro ČS, vydaných

  nakladatelstvím Jota

  vletech 2013 a 2015.

  Letos Michal Petrov vydal

  třetí díl, kterým cyklus

  prozatím uzavírá. Všechny

  tři díly jsou k dostání i ve

  speciální dárkové edici.

  Petrov je rovněž autorem

  televizního cyklu Retro,

  jehož se natočilo bezmála

  dvě stě dílů.

  SVĚT RETRO

  DŽÍNY – moje všecko

• Strana 13

  www.drmax.cz 13

  |

  ŽIVOTNÍ STYL

  |

  Stát se součástí džínové školní komunity

  (člověk do ní mohl proklouznout ivman-

  šestrákách) znamenalo už od konce šede-

  sátých let rozhodující posílení vlastní

  autority mezi spolužáky. Na zbytku pak už

  ani nezáleželo, klidně to mohla být hně-

  dá kostkovaná anelka, i když „džískou“,

  tedy džínovou bundou, člověk rozhodně

  nic nepokazil. Dobrovolná volba modré

  kalhotové uniformy, to bylo něco úplně

  jiného než stejnokroj sestávající z bledě-

  modré košile a červeného šátku.

  Právě u džínového oblečení prokazova-

  la textilní výroba v celém východním bloku

  po mnoho let zoufalé nepochopení toho,

  co si mladí lidé vlastně chtějí zobchodu

  odnášet. Víc než čtvrtstoletí po restartu

  tržní ekonomiky v Česku člověk stěží chá-

  pe, že byl takový problém vyrobit nebo

  dovézt džínové oblečení v dostatečném

  množství. Ale problém to byl. Hledat viníka

  je těžké, protože jich byla spousta: zasta-

  ralost strojů v textilkách, těžkopádnost

  rozhodovacích procesů, nulová konkuren-

  ce, nároky na devizy, ignorantství a také

  ideologie. Když se konečně českosloven-

  ské konfekční závody rozhodly vyjít mla-

  dým vstříc kolekcí „rioviny“, výsledek byl

  trapný. Džíny Morendy (Severka Cvikov)

  nebo Prekon (Prešovská konfekcia –

  Odevné závody kapitána Nálepku) po-

  užívaly materiál, který byl už celé roky ze

  hry. Ještě hůř na tom byly značky Sahara

  nebo Yukon, pod kterými na domácí trh

  dodával od poloviny sedmdesátých let

  rádobydžínové oděvy brněnský Kras. Šlo

  o velmi nepodařené imitace. Použitý druh

  látky se v době, kdy modrému světu vládl

  styl „stone-washed“, nedal vůbec seprat,

  o střihu nemluvě. Na to, co by si mohla

  vzít na sebe dokonce s chutí (a bylo to

  vyrobené vČSSR), si československá omla-

  dina musela počkat až do druhé poloviny

  osmdesátých let, třeba od podniku Jitka

  vJindřichově Hradci nebo královéhradec-

  kého družstva Vkus. V osmdesátých letech

  se objevily ještě další značky – například

  Bell (OP Prostějov) nebo Blue Flower

  (Otavan Třeboň), ale pořád to jaksi nebylo

  ono. Už jen ty univerzální knoíky s hvěz-

  dičkami a ratolestí stačily samy o sobě

  ktomu, aby výrobky tváří v tvář dovážené

  produkci úplně ztratily šmrnc.

  Dováželo se ovšem nejen do Tuzexu,

  jenže obrovský hlad po „denimu“ nedo-

  kázaly nasytit ani sporadické importy

  zJugoslávie (dokonce i z Itálie) do vybra-

  ných obchodních domů – zejména praž-

  ské Kotvy. Kvůli propletenci vztahů, imezi

  samotnými prodavačkami v jednotlivých

  odděleních, jež si zboží navzájem scho-

  vávaly „na revanš“, se to málo, co se při-

  vezlo, na pulty stejně moc nedostávalo.

  Významnou roli při snaze opatřit si džíny

  hrála samozřejmě i individuální nákupní

  turistika, především do Maďarska. Tam

  už v roce 1978 začala výroba místní znač-

  ky Trapper – mimochodem rozhodli o ní

  vanketě posluchači rádia, což bylo na so-

  cialistický stát poměrně revoluční. Trapper

  se vyrábí dodnes, i když samozřejmě už

  ne ve státním podniku, a značce se poda-

  řil celkem husarský kousek. Z někdejší

  napodobeniny se po letech díky milosrd-

  né paměti stal dobový originál, málem

  součást maďarského módního rodinného

  stříbra. Přitom „trapperky“ měly opravdu

  namále, jakmile byly vystaveny skutečné

  „Boxerky“ z NDR iscenovkou –

  na východ slušná kvalita 

  Etiketa od kalhot Lee

  Cooper – licenčně se vyráběly

  ivČeskoslovensku aMaďarsku 

  Džínovina ani džínová galanterie

  se za socialismu nevyhazovaly 

  Původně skotská značka Wildcat

  včeských rukou zemřela podruhé 

• Strana 14

  Text: Michal Petrov, foto: archiv autora

  Inzerce ▼

  konkurenci. V osmdesátých letech totiž

  Maďaři koupili jako vůbec první ve východ-

  ním bloku licenci na šití kalhot britské

  značky Lee Cooper, nejstaršího výrobce

  denimu vEvropě, a prodeje „trapperek“ šly

  strmě dolů. S určitým zpožděním je v tom-

  to směru následovalo i Československo –

  v trenčínském Slovakotexu. Například

  v Praze se to projevilo otevřením butiku

  Lee Cooper na Můstku. Poptávka byla

  obrovská. Mezitím ovšem Maďaři zvý-

  šili svůj náskok vytvořením společného

  podniku s americkým výrobcem Levi´s

  azáhy přidali ještě licenční výrobu kalhot

  Wrangler a Lee. Tak daleko se socialistické

  Československo už nedostalo, ale aspoň

  v módě nezaostávalo tolik jako Sovětský

  svaz, kde se až do pádu režimu nevyráběly

  džíny žádné.

  Na místě nezůstávali ani východní

  Němci. Ti zahájili v osmdesátých letech

  výrobu vlastních značek Wisent, Boxer,

  Shanty nebo Goldfuchs. Výrobky továrny

  Kleiderwerke Güstrow nebyly laciné –

  přišly bezmála na 150 marek, tedy na

  450 korun – ale pořád to bylo míň, než

  kolik musel člověk z peněženky vytáh-

  nout v Tuzexu. U „wisentek“ šlo o tak dobré

  napodobeniny, že si vysloužily od sanfran-

  ciského Leviho Strausse dokonce žalobu.

  Nedají se nepřipomenout ani Poláci. Nejen

  jako výrobci značek Elpo či Odra (u nás

  známější byla první z nich), ale i jako hlavní

  tahouni přeshraničního obchodu v rámci

  východoevropských států. Byli to patrně

  právě oni, kteří do Československa přivezli

  první „plísňáky“, polsky „marmurki“, které se

  na východ dostávaly z Itálie přes Jugoslávii.

  Ale od polských překupníků se dalo koupit

  leccos. Například i velmi slušné džíny Lois,

  které se tu a tam daly sehnat v NDR. Značka

  to byla sice španělská, ale proslavená svě-

  tovými hvězdami švédského původu –

  kapelou ABBA a tenistou Björnem Borgem.

  Džíny Lois mimochodem ze světa na čas

  zmizely, ale díky Holanďanům se podařilo

  ve Španělsku rozjet výrobu znovu. Totéž se

  bohužel nedá říci o skotské značce Wildcat,

  kterou se snažila bez úspěchu vzkřísit jed-

  na česká rma.

  Džíny mohly u nás být celkem obyčej-

  nými kalhotami pro náctileté jako jinde ve

  světě, ale v podmínkách socialistického

  trhu se stávaly něčím víc. Dodnes je téma

  těch „prvních“ stále živé na internetových

  diskusních fórech, což svědčí o výjimeč-

  nosti artiklu. Džíny se staly taky asi jedi-

  ným druhem oděvu, který některé školy

  výslovně zakazovaly. Ani když jako celek

  dosloužily, neputovaly do popelnice. Na

  lýtkách zpravidla zůstávala nejzachova-

  lejší látka ata se buď schovala na záplaty,

  anebo se z ní ušila taška. Toho zužitko-

  vatelného materiálu co zbývalo, když se

  na přelomu sedmdesátých a osmdesá-

  tých let dostaly do módy dělnické džíny

  s laclem, na kterých bylo látky o poznání

  víc! A jestliže se dolní část kalhot deni-

  tivně odebrala do výslužby, pořád se ta

  horní dala použít jako šortky. V případě,

  že už pohromadě nedržela ani nit, páraly

  se viněty a kožené nášivky stěmi magic-

  kými názvy pro další využití. Zbožňovaná

  červená nášivka zpod zadní pravé kapsy

  levisek, legendární Levi´s Red Tab, přece

  mohla ještě ozdobit tolik věcí – tričko,

  košili, svetr – a povýšit je do dovozové-

  ho stavu. Ani zipy a přinýtované knoíky

  nepřišly nazmar, zkrátka nic z té vysněné

  drahocennosti jménem džíny, které dnes

  člověk sežene takřka na každém rohu. ■

  Domácí značka Trapper – maďarský revival

  Dobová inzerce z roku 1987 – populární „plísňáková“ džínovina

  |

  ŽIVOTNÍ STYL

  |

  14 www.drmax.cz

• Strana 15

  Czech

  Provázíme vás životem

• Strana 16

  16 www.drmax.cz

  |

  POD POKLIČKOU

  |

  Jak (se) mluví HRAČKY

  Všichni máme za to, že mluvící hračky jsou „vynálezem“ druhé poloviny 20. století. Pravda však

  je, že si s nimi mohly hrát děti už na konci 19. století a že za jejich vznikem stála snaha pomoci

  dětem s rozvojem komunikačních schopností.

  P

  rvní mluvící hračkou byla panenka

  Averill. Krásná holčička s blonďatými

  kadeřemi, která měla otevírací bříško

  a na zádech kličku. V bříšku měla malý

  gramofon a k němu několik miniaturních desek

  z celuloidu, menších než dnešní CD, na kterých

  byly nahrané nejen různé písničky, ale také

  říkanky. A kdo chtěl, ten si mohl nahrát vlastní

  „desku“, jen musel sáhnout poněkud hlouběji

  do peněženky, protože nešlo o nic levného.

  Tato panenka se představila veřejnosti v roce

  1890 ahned se stala senzací především mezi

  bohatšími lidmi.

  Mluvící panenka však brzy přestala stačit. Již

  o čtyři roky později byla představena panenka

  Bebe s ohebnýma rukama a nohama. Uměla

  také při pokládání zavírat oči, jako kdyby spala,

  a další modely pak dokonce otevíraly ústa, jako

  kdyby skutečně mluvily.

  PROČ HRAČKY MLUVÍ?

  Zatímco v dnešní nadprodukci hraček se zdá,

  že už jde jen o to, která hračka bude zpívat

  známější písničku a co všechno na nás po

  panenkách aplyšových medvídcích ještě pro-

  mluví, k vytvoření první mluvící panenky vedl

  záměr pomoci dětem s rozvojem komunikač-

  ních schopností. Děti ve věku kolem dvou až

  pěti let totiž mají období, kdy nejen živým,

  ale i neživým předmětům přisuzují vlastnosti

  adovednosti, které mají samy. „A to už je krů-

  ček ktomu, že si některou hračku přizve blíž

  do svého světa a udělá si z ní rovnocenného

  parťáka. Záhy dítě pochopí, že řeč je prostřed-

  kem, který lidem zajišťuje kontakt s druhými

  a výrazně napomáhá tomu, že se člověk cítí

  dobře, protože je tvor společenský. Dítě roz-

  víjí svou řeč tím, že povídá. A povídá si, kdy

  chce aským chce. V dětském světě jsou nejen

  lidé, ale i hračky, a tak neváhá využít i neživé

  předměty k tomu, aby si povídalo,“ vysvětlu-

  je psycholožka Marta Boučková. Když hračka

  nemluví, nevadí. Většina dětí klidně odpovídá

  za ni. Tak se nejen cvičí v komunikaci, ale záro-

  veň rozvíjí svou fantazii. Nicméně s mluvící

  hračkou to mají děti snazší. Mají na nějaký čas

  parťáka, za kterého nemusí nic dělat.

  PROČ TAK STRAŠNĚ MLUVÍ?

  Zatímco u prvních mluvících panenek a hra-

  ček jsou jejich „zvuky“ realistickým záznamem

  mluvy a zpěvu, neupraveným a nijak nemodu-

  lovaným, dnes výrobci hraček důkladně pře-

  mýšlejí, jak děti zaujmout, aby si právě jejich

  hračku oblíbily. Takže pokud patříte mezi rodi-

  če, kteří nemohou vystát tenké hlásky a šišlání,

  možná budete překvapeni, že se tímto způ-

  sobem kopíruje intonace a mluva dospělých.

  Vyšší hlas, změkčování koncovek, zpěvná into-

  nace, to je totiž přirozené napodobení způso-

  bu, jakým se s nejmenšími baví dospělí. „Dítě

  to vnímá trochu jako zábavu, ale především jde

  o navázání sociálního kontaktu, který je emoč-

  ně zabarvený,“ upozorňuje Marta Boučková.

  A dnešní výrobci hraček nechtějí svými pro-

  dukty jen přispívat k rozvoji komunikačních

  schopností dětí, ale potřebují také, aby hračka

  dítě zaujala, aby si ji oblíbilo, aby to viděli rodi-

  če jeho kamarádů a hračku pořídili i svým rato-

  Účelem mluvících hraček

  je rozvíjet komunikační

  schopnosti dítěte 

  První mluvící panenka

  Averill v sobě měla malý

  fonograf. Této panence

  se říká také Edisonova,

  protože s jejím nápadem

  prý přišel sám vynálezce

  aprávě mechanický

  strojek je jeho vynálezem.

  PANENKA

  OD EDISONA

  Text: David Laňka, foto: Fotolia a archiv redakce

• Strana 17

  Trápí Vás

  rýma, kašel, nachlazení?

  Omron DuoBaby

  inhalátor s nosní odsávačkou

  $ odsávačka zvyšuje efektivitu inhalace

  $ cílená léčba díky nastavitelnému rozprašovači

  $ pro aplikaci veškerých lékových forem

  včetně Vincentky

  Prokazatelný léčebný účinek u těchto respiračních

  onemocnění:

  Akutní i chronická onemocnění dolních a horních dýchacích cest,

  jako jsou např. kašel, rýma, záněty průdušek, záněty plic, záněty

  nosních a čelistních dutin, záněty hrtanu (laryngitida), astma,

  CHOPN a další.

  NOVĚ! Pro Vás v lékárnách Dr. MAX!

  NOVINKA

  ...pro celou rodinu

  www.inhalator.cz

  Inzerce

  lestem. Proto jsou při „dabování“ hraček

  pečlivě vybíráni interpreti, hlídá se jejich

  intonace, aby co nejvíce odpovídala běž-

  né mezigenerační komunikaci dospělých

  s dětmi, ale také dětským rozmluvám.

  Stačí si uvědomit, že naši drobečkové

  spolu mluví tak, že i obyčejné věci na

  sebe de facto křičí, a možná vezmete

  alespoň část hraček na milost.

  ZNÁMÍ AUTOŘI

  Snaha zalíbit se se tedy nevyhýbá ani

  tvorbě hraček. Zatímco sto let staré

  hračky se nám dnes zdají strašidelné

  a obzvláště tehdejší panenky jak vystři-

  žené z nějakého hororu, dnešní hračky

  jsou „měkké, oblé, příjemné“, odpovídají

  estetickému trendu, který před osmdesá-

  ti lety začal určovat Walt Disney. Může se

  vám to zdát nadsazené, ale estetický dik-

  tát tvůrce animovaných lmů skutečně

  převálcoval estetiku Evropy, která si ješ-

  tě v šedesátých a sedmdesátých letech

  zachovávala svůj styl a byla více „umě-

  lecká“ než ta americká. A tak se dětem

  dostává to, co se líbí, co jim něco připo-

  míná, co znají, a v absolutní většině se

  jim po estetické stránce nijak nerozšiřují

  obzory, natož aby dostávaly podněty pro

  rozvíjení fantazie. Vše se stává doslovným.

  Také proto je většina dnešních hraček

  jakýmsi merchandisingem populárních

  lmů nebo televizních seriálů. Hračky

  mají podobu známých hrdinů a zpívají

  známé lmové písničky. Jenomže něco

  takového stojí značné peníze. Aby hrač-

  ka zpívala písničku z večerníčku, je tře-

  ba vyřešit autorská práva, tedy svolení

  hudebního skladatele, textaře, interpre-

  ta, muzikantů, kteří skladbu nahráli, což

  je nejen nančně, ale i administrativně

  poměrně náročné. Stačí, aby si jeden

  zaktérů postavil hlavu. Proto se situace

  řeší tím způsobem, že se písničky promě-

  ňují alespoň v nápodobu slavných skla-

  deb. Osloví se hudební skladatel, který

  složí „něco podobného“, textař a inter-

  pret, který píseň nazpívá. Na to se nenají-

  mají známí interpreti (i když jsou výjimky,

  jako třeba Dáda Patrasová), ale přede-

  vším absolventi konzervatoře, muzikálo-

  ví nebo dabingoví herci. Jiná věc je text.

  Zde výrobci nesahají po neznámých jmé-

  nech, ale snaží se oslovovat renomované

  autory jak mezi spisovateli, tak textaři,

  jako je například Eduard Krečmar. Moc

  dobře vědí, že chytlavá písnička nebo

  říkanka je základem úspěchu.

  CO ZASEJETE…

  Pokud přemýšlíte, že byste dětem

  k Vánocům koupili nějakou hračku, je

  však třeba dobře vybírat a uvědomit

  si, že „co zasejete, to sklidíte“. Jaký svět

  dětem ukážete, takový ho budou mít

  avtakovém se naučí pohybovat. „Proto

  je dobré poskytovat dětem takové hrač-

  ky, které budou jejich obzory rozšiřovat,

  už jen proto, že jejich přirozeností je

  touha poznávat svět, zkoušet nové a tak

  bezděky rozvíjet svůj potenciál,“ dopo-

  ručuje psycholožka Marta Boučková.

  Pokud se budou pohybovat jen v kra-

  jině, kterou dokonale znají, buduje se

  u nich intelektuální lenost, potlačuje

  odvaha zkoušet nové věci a posouvat

  se dál. Tedy to, co bylo prvotním účelem

  mluvících hraček.

  ■

  |

  POD POKLIČKOU

  |

• Strana 18

  18 www.drmax.cz

  |

  ZA HRANICEMI

  |

  Mohlo by se zdát, že před nějakou podobou Vánoc člověk nemá šanci utéct nikam na světě

  a že absolutně nehraje roli, kde jaké náboženství převládá. A opravdu se jen stěží věří tomu,

  že někde stojí připomínání nadcházejícíh svátků mimo zákon – přesto takové státy jsou.

  Text: David Laňka, foto: Fotolia a archiv redakce

  T

  akových míst však začíná ubývat, protože zatímco ješ-

  tě před deseti lety byste třeba v takové Číně nebo ve

  Vietnamu na symboly Vánoc nenarazili ani náhodou,

  dnes už se začínají tyto křesťanské svátky rozmáhat itam.

  Nejsou však kratochvílí obyčejných lidí jako u nás, ale slaví je pře-

  vážně bohatší lidé. Pro ně totiž představují symbol blahobytu.

  Možnost obdarovat blízké a například i obchodní partnery u příle-

  žitosti Vánoc se bere jako součást bontonu takzvané high society.

  Existuje ovšem několik asijských zemí, kde jsou Vánoce přímo

  zakázány. Jednou z nich je sultanát Brunej. Je sice pravda, že

  křesťané, kteří zde žijí, mají povoleno je slavit, ale smí tak činit

  za dveřmi svých domovů. Pokud by si vyzdobili okna, nebo

  snad dokonce předzahrádky, stihl by je trest. A ještě přísnější

  by pak hrozil muslimům, kteří by chtěli Vánoce slavit také. Ti by

  totiž podle zákonů platných v sultanátu byli odsouzeni k pěti

  letům vězení! „Používání náboženských symbolů, jako jsou kří-

  že, aprovádění náboženských úkonů, jako je zapalování svíček,

  zdobení vánočních stromků nebo zpívání koled, je proti islám-

  ské víře,“ tvrdí místní imámové a trestem hrozí i tomu, kdo by si

  na sebe oblékl jakoukoliv část oděvu s vánočním motivem, byť

  by chtěl takto křesťanské svátky zesměšnit.

  Na symbol Vánoc nenarazíte ani v Tádžikistánu, bývalé sovětské

  republice, kde ministerstvo školství vydalo zákon, podle kte-

  rého se nesmí v žádné škole objevit vánoční stromek, nesmí

  proběhnout nic jako vánoční besídka a vyměnit si se spolužáky

  dárek by pro studenty znamenalo okamžitý vyhazov ze ško-

  ly. Anetýká se to jen školy. V ulicích je zákaz vyobrazení dědy

  Mráze nebo Santa Clause, ozdobit vánoční stromek můžete

  také jen v případě, že vám nebude vadit posezení minimálně

  ve vazbě. Mimochodem vTádžikistánu se neodvažujte slavit

  například ani Halloween, protože v posledních letech všechny

  účastníky těchto průvodů tamní policie bez okolků zatýká.

  Většinu z vás by asi nenapadlo jet do Severní Koreje, ale

  pokud přece a pokud chcete utéct před Vánocemi, tak to udě-

  lejte právě na konci roku. V Severní Koreji jsou totiž zakázány

  nejen tyto svátky, ale všechny, které nijak nesouvisejí s osla-

  vou komunismu nebo jeho představitelů. Takže 24. prosince

  se tu sice nechodí do práce a všichni mají volno, ale jen proto,

  že se toho dne narodila matka bývalého vůdce Kim Čong-ila.

  Takže čtyřiadvacátého se tu místo narození Ježíše Krista sla-

  ví narození takzvané Posvátné matky revoluce, jak se Kim

  Jong-suk v Severní Koreji říká. Zákaz oslav Vánoc myslí oprav-

  Kde se zbavit VÁ NO C

• Strana 19

  s bandáží FUTURO™bez bandáže FUTURO™

  Život je v pohybu, buďte i Vy!

  To poskytují nové nastavitelné bandáže Futuro™

  - profesionální bandáže pro aktivní pohyb

  3M FUTURO™ SPORT

  Nastavitelná kolenní

  bandáž

  3M FUTURO™ SPORT

  Nastavitelná zápěstní

  bandáž

  3M FUTURO™ SPORT

  Nastavitelná bandáž

  hlezenního kloubu

  Jedna indikace, jedno řešení, jedna velikost.

  NOVINKA

  v lékárnách

  dr.maxe

  Inzerce

  du vážně, protože když se před pár

  lety v demilitarizované zóně rozhodli

  Jihokorejci vztyčit ozdobený jehličnan,

  Severokorejci to považovali za provokaci

  a hrozili vystřelit do těch míst raketu.

  Vánoce nelze slavit ani v Saúdské

  Arábii. Tam dokonce před lety nábo-

  ženská policie zatkla několik desítek lidí

  aobvinila je ztoho, že měli v plánu slavit

  Vánoce! A že tu zákaz vánočních svátků

  berou vážně, vám dosvědčí zahraničí

  zaměstnanci, kteří tu pracují, protože ti

  musí Vánoce slavit potají ve svých domo-

  vech a chraň Bůh, aby do ulic pronikl byť

  jen tón nějaké koledy.

  Totéž platí i pro Somálsko, konkrétně

  pro hlavní město Mogadišo, jehož jmeno-

  vitě se zákaz oslav Vánoc dlouhé roky tý-

  kal. Když vláda Vánoce zakazovala, ospra-

  vedlňovala to tím, že by mohly podnítit

  kútoku radikální milice Aš-Šabáb. Asku-

  tečně, když Aš-Šabáb ovládl Mogadišo,

  jednou z prvních věcí, které udělal, byl

  absolutní zákaz Vánoc v celé zemi.

  V rámci objektivity je však nutné při-

  pomenout, že zákaz Vánoc se v minulosti

  zdaleka netýkal jen muslimských zemí,

  a že byly ilegální dokonce i v zemích

  vyznávajících křesťanství. Neslavily se na-

  příklad ve Velké Británii za vlády Olivera

  Cromwella v 17. století ani vamerickém

  Massachusetts v 17. století a zakázány

  byly i na Kubě od roku 1969 až do roku

  1998, kdy k jejich opětovnému zavede-

  ní přiměl Fidela Castra samotný papež

  Jan Pavel II.

  ■

  Ať už hlavní město Somálska Mogadišo ovládá kdokoliv,

  jedno je spojuje – oslavy Vánoc jsou zde zakázané

  Saúdská Arábie patří v posledních letech mezi země, kam

  jezdí lidé na dovolenou. Ale pozor na vánoční motivy!

  |

  ZA HRANICEMI

  |

• Strana 20

  Inzerce ▼

  20 www.drmax.cz

  |

  RELAXACE

  |

  Dánský recept na štěstí

  MÁ JMÉNO HYGGE

  Už je tu zase předvánoční čas a jeho věrný průvodce – více či méně přítomný stres. Je však

  opravdu tohle pouto tak nerozlučné? Třeba ne.

  V

  ánoce jsou časem osvědčených ino-

  vých receptů – ovšemže zejména těch

  na cukroví. Ale zdá se, že Dánové

  nalezli ještě jeden recept, který by se

  zejména v tuto roční dobu mohl hodit: recept

  na pohodu. Jak jinak by mohli být podle nej-

  různějších průzkumů jedním z nejšťastnějších

  národů na světě? Snad je příčina i v tom, že si

  umí život užít ve stylu hygge.

  CO TO VŮBEC JE?

  Přesný překlad tohoto slova neexistuje. Tento

  dánský výraz se nepřekládá, ale pouze vysvět-

  luje. Někdy i velmi prostě – jde o to, udělat si

  život hezčím. Na chvíli se zastavit a uvědomit

  si, že žijeme tady a teď a že den by se měl

  skládat nejen z povinností, ale i z radostí. A ty

  bychom si měli dopřát opravdu každý den.

  Není to tak složité, jak se může zdát, hygge

  spočívá v drobnostech, které zase nevyžadují

  tak velkou přípravu, nejsou časově náročné

  adokonale se hodí pro předvánoční období.

  Symbolem hygge je světlo svíček nebo hořící

  krb. Podzim a zima k vytváření útulné domácí

  atmosféry přímo vybízejí. Dánové se nebojí jít

  ještě dál a svíčky zapalují i v kancelářích. V prá-

  ci tráví současný člověk většinu dne a udělat si

  svůj stůl v kanceláři hezčí je jeden ze způsobů,

  jak se cítit příjemněji.

  TAKŽE…

  … Zabalte se doma do deky, sáhněte po

  oblíbené knize, uvařte si voňavý čaj, a než se

  začtete, uvědomte si, že je vám dobře a že tato

  chvíle patří jenom vám. Zkrátka ze své chvilky

  sknihou vytěžte co nejvíc.

  … Napusťte si horkou vanu, zapalte vonnou

  svíčku a udělejte si domácí wellness ve stylu

  hygge. Můžete si k tomu pustit oblíbenou hud-

  bu a relaxace bude dokonalá.

  … Myslete na to, že pokud člověka obklopu-

  je dobré rodinné zázemí a přátelé, cítí se nejen

  šťastnější, ale také tím dělá hodně pro své zdra-

  ví. Strávit čas s kamarády u dobrého jídla je

  totiž také jeden z rituálů, které jdou s životem

  ve stylu hygge báječně dohromady.

  Principy hygge jsou jednoduše způsoby, jak

  si dělat život hezčí. Skeptik by tu asi namítl: „To

  se vám řekne!“ Ale proč být mermomocí ška-

  rohlíd zrovna o Vánocích? Ono totiž mnohdy

  opravdu stačí jen chtít.

  ■

  Tohle je zcela ideální relax,

  ale dobře postačí jen ty teplé

  ponožky, deka a dobrá

  kniha 

  • Zastavit se u stánku

  sfoukanými vánočními

  ozdobami a obdivovat jejich

  krásu.

  • Sednout si k teplému

  punči do útulné kavárny

  asledovat život na ulici.

  • Naplánovat si klidný večer

  doma a sledovat vánoční

  lm, třeba Lásku nebeskou.

  • V klidu si promyslet, jaké

  dárky by vašim blízkým

  udělaly opravdu radost.

  • Večer pozorovat

  rozsvícenou vánoční

  výzdobu.

  • Pokud zrovna sněží, dívat

  se, jak se vločky snášejí

  kzemi.

  • Zavolat někomu, s kým

  jste se už dlouho neslyšeli,

  protože na to nebyl čas.

  • Sejít se s přáteli na večeři

  a setkání začít procházkou

  nazdobenými ulicemi.

  • Vytáhnout z krabic

  staré vánoční ozdoby

  azavzpomínat si na dětství.

  10 TIPŮ, JAK SI

  OPRAVDU UŽÍT

  PŘEDVÁNOČNÍ

  ATMOSFÉRU:

  Text: Petra Hupšilová, foto: Fotolia

• Strana 21

• Strana 22

  22 www.drmax.cz

  |

  ROZHOVOR

  |

  Nestranný pozorovatel by na základě článků, které o ní vycházejí, mohl

  snadno usoudit, že patří mezi ty lidi, kteří si jdou za svým, dokážou se „zabejčit“

  a někdy je s nimi těžké vyjít. Ale za touhle „tváří“ se ukrývá žena, která našla

  sama sebe, ví, co od života chce, ale také ví, co se už nikdy opakovat nebude.

  Ve lmu Tátova volha, který jste nedávno

  dotočila, se pouštíte po stopách „druhého

  života“ svého lmového otce. Patříte mezi

  lidi, kteří potřebují stůj co stůj znát pravdu,

  nebo jste spíš zastánkyně teorie, že co oči

  nevidí, srdce nebolí?

  Stůj co stůj asi ne, ale myslím, že vás okolnos-

  ti samy donutí. Co se týče nejasností s vašimi

  rodiči, s dětstvím, domovem… myslím, že vás

  vždy doběhnou. Něco cítíte, ale nevíte přesně

  co. Myslím, že je velmi důležité vědět, jak věci

  byly. Je to, jako kdybyste měli postavený dům,

  ale základy byly vratké. V tom se blbě žije.

  Dokážete si představit životní model, který

  mají ve lmu vaši rodiče? Bylo by pro vás

  něco takového přijatelné?

  Myslíte lhát si v manželství nebo předstírat, že

  jste velkorysí a že vy i váš partner můžete mít

  milenců, kolik chcete? Říkám schválně předstí-

  rat, protože si myslím, že to nefunguje. Nebo

  může, ale připravíte se o velkou a plnou lásku.

  • V dětství se věnovala

  zpěvu a chtěla se stát

  zpěvačkou, ale nakonec

  začala studovat herectví

  na Pražské konzervatoři,

  kterou nedokončila.

  • První roli dostala

  všestnáctiletech v seriálu

  Prima sezóna.

  • Rok nato hrála hlavní

  roli ve lmu Indiánské

  léto, za který byla poprvé

  nominována na Českého

  lva. Od té doby byla

  nominována ještě osmkrát.

  TATIANA VILHELMOVÁ

  Tatiana Vilhelmová

  V ČEM SE BLBĚ ŽIJE

• Strana 23

  www.drmax.cz 23

  Vždycky u někoho budete jen napůl. Jak

  u své manželky, tak u milenek. Vnímám

  lásku jako obrovskou energii, a když se

  rozmělní, rozdrobí se na malé kousky,

  ztratí sílu a to je škoda.

  Když jsem mluvil o „druhém životě“ –

  každý z nás nějaký život žije nave-

  nek, nějaký uvnitř. Kolik jich žijete vy?

  Nežiju žádný navenek a uvnitř. Žiju jen

  jeden a i to je dost těžké, abych se v něm

  neztratila. Proč bych si to ještě měla kom-

  plikovat nějakým životem navíc? Když

  k tomu připočítáte role na jevišti a ve l-

  mech, už tak je to na hraně mezi psychiat-

  rem a litrem vodky denně! Teď žertuju, ale

  jediné, co mi zbývá a v čem je mi dobře, je

  žít jen jeden život a celkem transparentně.

  Protože pak nematete sebe ani svoje děti,

  partnera, kolegy… Neříkám, že mě všichni

  chápou a že tím je život lehký, ale důležité

  je, že se v něm neztrácím já.

  Nenutí vás někdy vaše profese, respek-

  tive pozornost bulváru, ten pomyslný

  druhý život žít, aby člověk nezavdával

  příčinu k nesmyslným dedukcím?

  Můj život je tak jednoduchý, tak krásně

  prostý, a stejně bulvár z ničeho vytvoří

  senzaci. Musím se smát, protože někdy

  o sobě čtu život Angeliky, a ne Táni

  Vilhelmové. Tak proč si ještě lámat hlavu,

  jestli bych tohle měla, nebo neměla. Jdete

  normálně na nákup a druhý den si pře-

  čtete: „Šok! Vilhelmovou opustil Dyk! Už

  musí chodit sama do obchodu a tahat

  těžké tašky!“ Je to absurdní.

  Jednou jste řekla, že to nejhorší je žít

  život podle očekávání druhých. Ať už

  jde o rodinu, kolegy, partnera… Jak se

  k takovému stavu dospěje?

  To prostě žijete a pak vám to dojde, a tak

  se na to vybodnete! Říkám to teď velmi

  jednoduše, ale ve výsledku to tak jedno-

  duché je. Jen to chce si to uvědomit. Ato

  odpovědí na lehkou otázku: „Vážně to, co

  říkám (nebo dělám), si myslím, nebo něko-

  ho papouškuju nebo se chci zalíbit a nemít

  problém?!“ Na začátku jsem si to říkala sko-

  ro před každým činem, pak už méně ateď

  už vím, že to, co říkám adělám, dělám já!

  Chce to odvahu, a hlavně ustát všechny ty

  reakce, hlavně nejbližších, protože do té

  doby jste byla poslušná a hodná.

  Nenaráží s tím někdy člověk na reakce

  typu: Nesmíš myslet jen na sebe?

  Ano, tenhle klacek je vám házen pod

  nohy. Taková brzdička. Někdy vás zastaví

  a začnete pochybovat, jestli jste se oprav-

  du nezbláznil a neubližujete ostatním.

  Ale odpověď je, že vždycky hlavně musíte

  myslet na sebe! Protože když budu spo-

  kojená žena, matka, herečka, sousedka,

  bude spokojený i můj muž, moje děti,

  kolegové se mnou budou rádi hrát, sou-

  sed bude vedle mě rád bydlet. Myslím, že

  všichni bychom měli začít vždycky hlavně

  sami u sebe.

  Je pro vás ve vztazích důležitý dialog?

  Moc. Vždyť jsem žena, slípka! Takže ráda

  ovšem kvokám.

  A co svoboda?

  Absolutně!

  Nehrozí někdy, že když si partneři

  poskytnou svobodu, vydá se jejich

  život po mimoběžkách?

  No, jestli si ji poskytnou až po několika

  letech manželství, tak si pište, že se jejich

  životy rozběhnou! Protože budou jako

  psi utržení ze řetězu! (smích) Ale jestli si ji

  dávali hned od začátku, tak by se jejich

  cesty nemusely rozcházet. Ale také se to

  může stát. A co je na tom? To je svoboda!

  On může nahoru a já můžu dolů. Tobě se

  nechce dolů? Tak fajn, já to tam jdu omrk-

  nout, vrátím se a řeknu, jaké to tam bylo.

  Bude to přínos pro oba. Chce to jen navzá-

  jem si důvěřovat a věřit ve společnou lásku.

  Co v takovém stadiu dělat? Snažit se

  oprůnik nebo z té „mimoběžné dráhy“

  vyskočit?

  Někdo moudrý řekl: „Netlač řeku, teče

  sama.“ A měl pravdu. Jestli spolu dva lidé

  mají být, tak spolu budou. Jejich cesty se

  rozejdou a pak se zase spojí. Něco bych

  nechala i na tom Pánovi nahoře.

  Míváte někdy v životě potřebu od vše-

  ho utéct, vyčistit si hlavu, odpočinout

  si, získat nadhled?

  Samozřejmě.

  Daří se vám jej v té záplavě všedno-

  denních povinností udržovat, nebo se

  někdy přistihnete při tom, že „sedíte na

  zemi“?

  Kéž bych seděla na zemi! (smích) Můj

  problém je, že furt někde poletuju a jsem

  myšlenkama ve hvězdách.

  Co je pro vás nejpříjemnějším naruše-

  ním stereotypu?

  Nežiju moc ve stereotypu. Nedovoluje mi

  to práce ani naše tři děti.

  Máte v rámci porušování pravidel něja-

  kou zkušenost, o které víte, že už byste

  se jí příště rozhodně chtěla vyhnout?

  Porušování pravidel… to zní jako na měst-

  ské policii, když jdu platit pokutu (smích).

  Pravidla jsou prima, abyste se nějak zo-

  rientoval. Ale jinak jsou pravidla na to, aby

  se porušovala (smích). Myslím, že silnější

  pro mě budou nějaké mravní zásady, přes

  které už se mi nechce jít. Když jste zrovna

  Tatiana Vilhelmová

  V ČEM SE BLBĚ ŽIJE

  |

  ROZHOVOR

  |

• Strana 24

  |

  ROZHOVOR

  |

  Inzerce ▼

  V KINECH OD 28. PROSINCE

  nejvetsi-showman_inzerce_210x148.indd 1 20/11/2017 13:04

  Inzerce

  ztracení, stačí si přečíst Desatero. Většinou

  je zakopaný pes v jednom z těch bodů. Už

  bych nešla přes svoje svědomí. Prostě mě

  baví usínat a projít si celý svůj den. A jestli

  tam mám nějaký stíneček, snažím se ho

  hned řešit. Báječně se pak totiž spí.

  Jaká vlastně jste herečka? Necháte se

  se svými zkušenostmi ještě „vést“?

  Doufám, že ano. Zase tolik fantazie

  nemám, takže vítám jakékoliv nápady i od

  ostatních.

  Dokážete si někdy i postavit hlavu?

  V tom jsem přeborník! Stejně jako v užírá-

  ní se pochybnostmi a v nerozhodnosti.

  Když vás někdo zklame, dáváte mu

  druhou šanci?

  Nemůžu si teď vybavit, kdo by mě zkla-

  mal… to bych asi musela od někoho něco

  očekávat. Spíš ranil. To mi pak jde těžko.

  Ale pracuju na tom.

  A sama jste někdy za druhou šanci byla

  ráda?

  Ano, mockrát. Ale párkrát také ne. Kdyby

  mi pár mužů v mém životě nedávalo

  nekonečně šancí, mohla jsem si méněkrát

  nabít hubu (smích).

  ■

  S režisérem Jiřím Vejdělkem a herečkou Eliškou Balzerovou

  dotočila lm Tátova volha, který bude mít premiéru 8. března

  S Annou Geislerovou je pojí dlouholeté přátelství a společně

  vymyslely charitativní projekt Dobročinný bazar

  Text: David Laňka, foto: CinemArt a Tomáš Pánek

• Strana 25

  Čistý

  krystalický

  kolagen

  s vitamínem c

  přispívajícím

  k normální tvorbě

  kolagenu pro normální

  funkci chrupavek,

  kostí, kůže a zubů.

  Čistý

  krystalický

  kolagen

  + extrakt

  růže šípkové

  pro udržení

  normálního stavu

  kloubů

  Doplňky stravy.

  Dbejte na vyváženou stravu a zdravý životní styl.

  Přišli jsme kloubům

  na kloub

• Strana 26

  26 www.drmax.cz

  |

  PŘÍBĚH

  |

  Inzerce ▼

  Už neřešíte BLBOSTI

  Desátník Lukáš Hirka (31), přezdívaný Hiro, je novodobým českým válečným veteránem. V roce

  2012 během mise v Afghánistánu utrpěl vážné zranění hlavy a zdálo se, že má jen malou naději

  na přežití. On však nejen přežil, ale za pět let udělal především díky svojí rodině obrovský pokrok.

  T

  ehdy v Afghánistánu sloužil Lukáš už na

  svojí třetí vojenské misi. Měl za sebou

  dva náročné kurzy přežití v Alpách

  a Francouzské Guyaně. Od mládí byl

  všestranný sportovec, skaut a milovník přírody.

  „Lákalo mě dobrodružství a ušlechtilé hodnoty,

  které kluci mají. Taky mě zajímala vojenská histo-

  rie a bylo mi jasné, že oboru informačních tech-

  nologií, který jsem studoval, se opravdu věnovat

  nechci. Vstup do armády v devatenácti letech byl

  tedy vlastně vcelku logický,“ vypráví Lukáš o tom,

  jak přišel kuniformě.

  Zlomovým okamžikem jeho života se stalo

  7. září 2012. Coby člen 10. provinčního rekon-

  strukčního týmu sloužil na základně Shank v pro-

  vincii Lógar, když přišel jeden z četných raketo-

  vých útoků. „Byla to běžná záležitost, ostřelovali

  nás pravidelně. Vždycky jsme se běželi schovat,

  ale já to tenkrát prostě nestihl…“ vzpomíná mla-

  dík, kterému střepiny a další úlomky způsobily

  vážná poranění hlavy a poškození mozku.

  BOJ O ŽIVOT

  První pomoc mu hned na místě poskytli jeho

  kamarádi a zdravotníci. Pak byl převezen na polní

  obvaziště v Lógaru, odkud putoval do Kábulu, kde

  se tři hodiny po incidentu podrobil první operaci.

  Tou dobou už dostala zprávu osituaci také jeho

  rodina. „Byla jsem doma, když mi u dveří zazvonili

  vojáci. To víte, že hned tušíte nějaké neštěstí. V první

  chvíli mě však napadlo, jestli není něco sTomášem,

  mladším synem, který je také u armády,“ vzpomí-

  ná Lukášova maminka Dagmar Hirková. Rodina

  tak prakticky od první chvíle dostávala informa-

  ce, byť byly kusé a nikdo nevěděl nic přesně. Ne-

  zbývalo než čekat na další zprávy a vývoj situace.

  Už za dvacet čtyři hodin byl Lukáš transpor-

  tován do pražské Ústřední vojenské nemocnice,

  byl na tom však opravdu zle. Podle lékařů umíral.

  Rodiče však nic nevzdávali a pravidelně dojíž-

  děli až z Ostravy. Armáda jim v tom pomáhala

  a bratr Tomáš se nechal dokonce do ÚVN pře-

  ložit, aby byl někdo Lukášovi stále nablízku. Po

  dvou měsících umělého spánku přišlo první zlep-

  šení, a bylo tedy možné začít uvažovat o přesunu

  do Olomouce, aby to neměla rodina tak daleko.

  Paní Hirková odešla z práce, aby se mohla zcela

  věnovat péči o svého syna, samozřejmě s velkou

  podporou manžela.

  Lukáš však stále ležel ve vigilním kómatu, což

  je stav specického bezvědomí. Měl sice otevře-

  né oči, ale zpočátku nedokázal nijak komuniko-

  vat. „Po pěti měsících poprvé pohnul palcem, to

  jsme slavili, ale popravdě řečeno, nebyl žádný

  plán, co s Lukášem dál. Pochopili jsme, že aktivita

  musí vzejít od nás, že mu musíme pomáhat a na

  všechno dohlížet. Cílená neurorehabilitace doká-

  že strašně moc, což se naštěstí mělo postupně

  ukázat,“ líčí otec Jiří Hirka. Potvrzuje tak i zkuše-

  nost řady lidí po poranění mozku v České repub-

  lice: lékaři dokážou zachránit život, ale neméně

  důležitá následná systematická péče – klíčová

  pro budoucí kvalitu života – se často odvíjí hlav-

  ně od aktivity rodiny pacienta.

  Život desátníka Lukáše

  Hirky se 7. září 2012 obrátil

  naruby 

• Strana 27

  www.pripravky-apotex.cz

  Užíváte hlívu?

  Je ceněná především díky aktivní látce betaglukan,

  který lze získat z různých zdrojů.

  z hlívy ústřičné

  kvasničný betaglukan

  Díky způsobu zpracování:

  +

  Přesně de nované množství betaglukanu

  +

  Certi kovaná garance čistoty min. 70 %

  -

  Obtížně de novatelné

  množství betaglukanu

  Doplňky stravy

  ● pro děti od 3 let

  ● 100 mg čistého betaglukanu

  ● navíc vitamin C, nukleotidy a zinek

  ● balení 30 tobolek

  ● sirup pro děti už od

  1�roku věku

  ● s příjemnou

  pomerančovou příchutí

  ● bez konzervačních látek

  ● balení 150 ml

  ● 200 mg čistého betaglukanu

  ● balení 60 a 120 tobolek

  ● 250 mg čistého betaglukanu

  ● 80 mg vitaminu C

  ● balení 30 tobolek

  Bez názvu-3 1Bez názvu-3 1 19. 11. 2017 11:18:3019. 11. 2017 11:18:30

• Strana 28

  28 www.drmax.cz

  Inzerce ▼

  |

  PŘÍBĚH

  |

  SPÁSNÁ RODINA A REHABILITACE

  Zlomový byl pro Lukáše pobyt v sanatoriu

  v Klimkovicích od července 2013. Rehabilitace

  nabyla na intenzitě, následovala další zlepšení.

  Zde si také Lukáš poprvé začal uvědomovat, co

  se vlastně děje. „Rozjímal jsem a uvažoval, co

  bude dál, o čemž vlastně uvažuji dosud, ale už

  je to úplně jiné. Nemohl jsem tehdy ještě mluvit,

  tak jsem si v hlavě trénoval rozhovory. První slova

  jsem dokázal říct až v únoru 2014,“ říká dnes už

  zcela bez problému, i když jeho pobyt v nemoc-

  nicích za něj líčí hlavně tatínek.

  Postupně se zbavil všech „hadiček“, naučil se

  dýchat, jíst, mluvit… „Z mamky se stal poloviční

  doktor. To díky rodičům jsem se dokázal tak moc

  posunout. Nikdy jsem neměl žádnou proleženi-

  nu nebo zlomeninu. Jsem jim za všechno velmi

  vděčný,“ říká Lukáš a jeho tatínek dodává: „Víte,

  někdy to bylo těžké. Lékaři se starali a vnímáte

  je jako autoritu, ale zároveň si musíte dost věcí

  prosadit jim navzdory. Někdy měli pocit, že svou

  aktivitou Lukášovi spíš uškodíme. Teď ale zpětně

  uznali, že jsme to dělali dobře, když vidí výsledky.“

  KROK ZA KROKEM

  Lukáš dnes žije v domě s rodiči nedaleko Frýdku-

  -Místku. Jezdí sám na vozíku, a i když ještě není

  úplně samostatný a není asi ani konec všem ope-

  racím, jeho obtíží postupně ubývá. Intenzivně

  rehabilituje v domácí tělocvičně, až ho musí otec

  někdy krotit, aby se nepřepínal, neboť mu pak

  hrozí epileptické záchvaty. S pomocí chodítka už

  dokáže udělat první kroky. Jeho vůle, odhodlání,

  sportovní duch a fyzický fond z minulosti jsou

  mu teď velkými pomocníky.

  Velkou radost Lukášovi dělá kontakt s kamará-

  dy ve zbrani. Jeho spolubojovníci ho stále pova-

  žují za jednoho ze svých, všemožně ho podpo-

  rují, navštěvují a zvou na setkání. „Někomu, kdo

  to nezažil, se těžko popisují vztahy mezi lidmi, co

  společně prošli válkou. S nimi jsem se společně

  Časopis Můžeš je zaměřen

  naznevýhodněné občany

  apřináší řadu poutavých

  reportáží arozhovorů

  svelmi inspirativními

  osobnostmi. Také proto

  jsme se rozhodli, že vám

  vkaždém čísle našeho

  časopisu ztitulu Můžeš

  přineseme jeden zajímavý

  příběh.

  PŘÍBĚHY PRO VÁS

  Text: Zdeněk Jirků, foto: Jan Šilpoch

  „Mohl bych sedět a trápit

  se, ale to já nechci. Chci se

  osamostatnit, začít chodit,

  založit rodinu a pomáhat

  ostatním,“ říká Lukáš 

  bavil i bál, drželi jsme jeden při druhém. Bude to

  znít hrozně pateticky, ale je to přátelství na život

  ana smrt. Strašně si vztahu s nimi vážím,“ popisuje.

  Celá rodina si vlastně pochvaluje přístup nejen

  ostatních vojáků z jednotky, ale i armády jako celku.

  „Je těžké říct, jestli jsme měli prostě štěstí na kon-

  krétní lidi, ale my vždy cítili podporu. Ať už mate-

  riální, nanční, či psychickou a duchovní. Je ovšem

  také pravda, že stát na takové případy není připra-

  ven. Věci se řeší ad hoc. Podobných veteránů u nás

  moc není, takže nevznikla žádná koncepce. Je to

  tu podobné jako v USA před válkou ve Vietnamu.

  A to už nemluvím o přístupu společnosti k novo-

  dobým veteránům – vděk, úcta, poděkování, toho

  zatím moc není,“ hodnotí poslední léta Jiří Hirka.

  NESEDĚT A POMOCI

  O to větší radost působí Lukášovi i jeho rodině

  pozvání k besedě nebo akce na Lukášovu podpo-

  ru. „Jsem rád, když můj příběh někoho inspiruje.

  Momentálně předáváme zkušenosti jedné rodině

  v podobné situaci,“ zamýšlí se Lukáš apokračuje:

  „Mohl bych sedět a trápit se, přičemž neříkám, že

  to není někdy psychicky náročné, ale to já nechci.

  Mám nové cíle a výzvy, jdu krok za krokem, mám

  radost z každého dne. Chci se osamostatnit, začít

  chodit, založit rodinu a pomáhat druhým lidem

  prostřednictvím charity. Pochopitelně bych si ten-

  hle svůj příběh dobrovolně nevybral, ale zároveň

  mě to někam posunulo, něco nového se mi ote-

  vřelo, potkal jsem úžasné lidi plné energie bez

  ohledu na jejich handicap.“

  Lukášova slova potvrzuje i tatínek Jiří: „Určitě

  jsem v životě víc otevřel oči. Problémy, které jsem

  dřív vnímal jako podstatné, už vidím jinak. Zjedno-

  duší se vám životní hodnoty, neřešíte blbosti.“

  A když přece jen na Lukáše padnou chmury

  nebo se na chvíli doma projeví napětí z každo-

  denního soužití, pomůže mu táta do sajdkáry

  avyrazí si na motorce vyvětrat hlavu do nedale-

  kých kopců. ■

• Strana 29

  1

  eukalyptus, máta,

  extrakt

  z 20 bylin a vit. C

  3

  echinacea, rakytník,

  extrakt

  z 20 bylin a

  2

  vit. C

  PŘI RÝMĚ

  1

  STOPKAŠEL®

  STOPKAŠEL® pro DĚTI od 1 roku

  STOPBACIL

  PRO POSÍLENÍ IMUNITY

  2,3

  5

  islandský lišejník,

  6

  tymián, extrakt

  z 20 bylin a vit. C

  PRO ODKAŠLÁVÁNÍ

  5,6

  jitrocel, mateřídouška,

  4

  lípa, extrakt

  z 20 bylin a vit. C

  PŘI KAŠLI

  4

  I

  TY

  2,3

  P

  R

  PŘI KA

  Š

  L

  I

  4

  Švýcarská kvalita prověřená generacemi

  Blahodárná síla alpských bylinek vstupuje do českých lékáren pod značkou legendárního švýcarského

  léčitele Dr. Karla Weisse. Výjimečné výrobky z této řady jsou založeny na jeho původních recepturách,

  jejichž příznivé účinky prověřily celé generace.

  Díky spolupráci se švýcarsko-americkou společností SWISS Pharmaceutical Investment jsou nyní produkty

  pod značkou Dr. Weiss dostupné také pro zákazníky českých lékáren.

  Přírodní produkty na kašel, rýmu a nachlazení

  *

  – Originální švýcarské bylinné pastilky s nejsilnějším přírodním složením na českém trhu. Doplňky stravy.

  HERBALMED® pastilky Dr. Weiss

  – Originální multibylinné přípravky, které kombi-

  nují účinek několika bylin najednou a díky tomu pů-

  sobí mnohem rychleji a účinněji. Doplňky stravy.

  PŘI NACHLAZENÍ

  2,7

  PŘI NACHLAZENÍ

  2,7

  NÍ

  5,6

  Í

  Í

  ň

  k

  y

  stra

  vy

  .

  t

  rhu. Do

  pl

  ň

  Ř

  I NACHLAZE

  N

  PŘ

  I NACHLAZENÍ

  2,7

  Í

  Í

  NÍ

  2,7

  Í

  Í

  PŘ

  7

  šalvěj, ženšen,

  extrakt

  z 20 bylin a

  2

  vit. C

  7

  šalvěj, ženšen,

  extrakt

  z 20 bylin a

  2

  vit. C

  10

  mateřídouška,

  4

  lípa,

  1

  eukalyptus,

  med a extrakt z 20 bylin

  8

  jitrocel,

  6

  tymián,

  9

  plicník

  lékařský,

  med a extrakt z 20 bylin

  PŘI NACHLAZENÍ

  A RÝMĚ

  1,4,10

  PŘI KAŠLI A ZAHLENĚNÍ

  PRŮDUŠEK

  6,8,9

  – Originální švýcarské bylinné extrakty jsou čistě přírodní, silné a účinné horké nápoje,

  které nezatěžují organizmus, a jsou tedy vhodné i pro děti již od 3 let, těhotné a kojící ženy.

  Doplňky stravy.

  – Originální nosní

  spray vyráběný po-

  dle švýcarské recep-

  tury. Okamžitě uleví

  od ucpaného nosu,

  čistí a regeneruje nos-

  ní sliznici.

  HERBALMED® Hot drink Dr. Weiss

  RYMASTOP® Dr. Weiss

  – Originální bylinné pastilky s unikátní

  kombinací bylinných extraktů poskytují trojí

  účinek:

  rychle ulevuje od bolesti, usnadňuje polykání

  tlumí dráždění ke kašli a škrábání v krku

  působí protizánětlivě

  Zdravotnický prostředek.

  HERBALMED® Medical Dr. Weiss

  – Originální bylinná mast vyrobená po-

  dle legendární švýcarské receptury pomá-

  há při kašli, rýmě a nachlazení. Je vhodná

  i pro citlivou pokožku

  malých dětí.

  PSÍ SÁDLO Dr. Weiss®

  vou

  p

  okožku

  ě

  t

  í.

  MULTIBYLINNÉ přípravky Dr. Weiss

  BEZ

  CUKRU

  *HERBALMED® Medical Dr. Weiss, RYMASTOP® Dr. Weiss, PSÍ SÁDLO Dr. Weiss®

  Š x V 210 x 297 mmCMYK

  pro DĚTI

  od1roku

  mb

  i

  -

  pů-

  p

  o

  PŮVODNÍ CHRÁNĚNÁ RECEPTURA

• Strana 30

  30 www.drmax.cz

  |

  OBJEVY

  |

  OSTŘE nabroušená žena

  Česká vesnice. Poledne. Člověk usedá k obědu, když tu se od některého ze sousedů začne ozývat

  cirkulárka. Ozubený list se zakusuje do polen, vydává zvuk rozzuřeného tyranosaura a jeden se

  neubrání zaklení, proč si to aspoň pro ten sváteční den soused nemohl odpustit.

  Text: Jiří Vlasák, foto: archiv

  N

  emohl. Protože zima je za dveřmi.

  Astejný důvod – tedy aspoň se to tra-

  duje – vedl k objevu cirkulárky také její

  vynálezkyni Tabithu Babbittovou. Ano,

  zdá se to neuvěřitelné, ale za tímhle „mužským“

  vynálezem prý skutečně stojí žena. Tabitha pra-

  covala jako tkadlena, ale protože v americkém

  Massachusetts vyrůstala v sektě shakerů, byla

  nucena zapojovat se i do ryze mužských prací.

  Shakeři totiž už tehdy, tedy v 19. století, zastáva-

  li rovnost pohlaví. Podle nich si všichni lidé jsou

  rovni, jednotlivé činnosti se nedělí na mužské

  nebo ženské, a stejně jako ženy musejí štípat

  dříví nebo zedničit, když je to potřeba, tak se

  muži musí starat o děti a domácnost. Vše rovným

  dílem.

  Podle deníkových záznamů, které po Tabitě

  zbyly, toho odpoledne seděla na zápraží a pozo-

  rovala své dva bratry, jak řežou dvoumužnou

  pilou dřevo na zimu, když ji napadlo, že veškerá

  ta námaha je zbytečná a že by přece bylo možné

  ušetřit všechny ty pohyby a hlavně námahu. „Jak

  jsem sledovala bratry, napadlo mě: Co kdyby pila

  byla kruhová, a ne půlkruhová?! Jak by se točila,

  řezala by a stačilo by jen polena přikládat,“ stojí

  v jejích zápiscích, stejně jako to, že přesvědčit

  bratry, aby jí pomohli kruhovou pilu ze železa

  vyrobit, ji stálo poměrně dost práce. Přestože

  byla zručná i v práci se železem, přece jen potře-

  bovala pomoc dalších lidí.

  Nakonec se jí podařilo sehnat nadšence, sje-

  jichž pomocí pilu vytvořili, nabrousili. Ale zbýva-

  lo to nejdůležitější – jak pilu rozpohybovat. První

  zkouška točit klikou se ukázala lichou – bylo to

  ještě namáhavější než řezat „dvoumužkou“. „Bylo

  zřejmé, že bude třeba mechanický, nikoliv lidský

  pohon.“ Jenomže elektrika ještě nebyla na svě-

  tě, a tak přicházely v úvahu jen dvě možnosti

  – vzduch nebo voda. Tabitha vsadila na vodu

  a slavila úspěch. Silným vodním proudem se

  dala kotoučová pila do pohybu a v roce 1813,

  kdy bylo Tabitě devětatřicet, se poprvé její vyná-

  lez zakousl do polena a přeřízl ho.

  Se svým zlepšovákem velmi záhy slavila veli-

  ké úspěchy. Prezentovala ho v rámci komunit

  shakerské sekty, dodávala cirkulárku všem, kteří

  o ni projevili zájem, a poptávka brzy začala při-

  cházet i od lidí mimo sektu.

  Každého teď napadne, že Tabitha Babbittová

  musela přece díky své inovaci vydělat neskutečné

  jmění, ale není tomu tak. Filozoe shakerů totiž

  nedovoluje obohacovat se vlastním myšlenkovým

  bohatstvím a svou zručností na ostatních, a tak

  si Tabitha, i když si – jak dokazují její deníky – na

  podání patentu myslela, nesměla dát svůj vynález

  patentovat. Čehož zakrátko po vynálezu cirkulárky

  prý zneužili dva francouzští přistěhovalci.

  U některých vynálezů by

  vás skutečně nenapadlo,

  že za nimi stojí ženy. Tohle

  jsou jen některé z nich.

  Martha Costonová –

  vpoznámkách po svém

  zemřelém muži našla ideu

  na signální barevné světlice

  pro námořnictvo. Začala

  tento manželův nápad

  rozvíjet a brzy první světlice

  skutečně představila.

  Vynález od ní odkoupilo

  americké námořnictvo za

  patnáct tisíc dolarů.

  Mary Andersonová –

  nápad na stěrače ji napadl

  během jízdy tramvají

  vNew Yorku ve sněhové

  vánici, kdy řidič neustále

  zastavoval, aby smetl sníh

  z čelního skla. Jen několik

  dní poté přišla s návrhem

  stěrače ovládaného zevnitř

  vozu klikou.

  Maria Beasleyová – řada

  mořeplavců jí děkuje za

  záchranu života, protože

  právě ona si dala v roce

  1882 patentovat záchranný

  člun. Nápad prý přišel

  během plavby po Nilu, kdy

  si představovala, co by asi

  dělala, kdyby se loď začala

  potápět.

  SLAVNÉ

  VYNÁLEZKYNĚ

  Podobenka vynálezkyně

  Tabithy Babbittové 

  Filozofie shakerů,

  ke kterým se

  Tabitha hlásila,

  jí zabránila

  její vynález patentovat

• Strana 31

  Wörwag Pharma GmbH - organizační složka Bucharova 2657/12,

  158 00 Praha 5 – Stodůlky, www.woerwagpharma.cz www.mujdiabetes.cz

  UREAINZ1017

  Ureagamma

  mast pro péči o nohy s obsahem

  10 % urey se doporučuje:

  •

  při denní péči o suchou, zhrublou apopraskanou

  pokožku noh;

  •

  při péči o nohy u pacientů s cukrovkou;

  •

  na chronický zánět kůže (neurodermatitida);

  •

  na nezánětlivé onemocnění charakterizované suchou

  kůží (ichtyóza).

  Neobsahuje žádné

  parfémy, vonné ani

  konzervační látky.

  Poslouchejte své

  Wörwag Pharma GmbH - organizační složka Bucharova 2657/12,

  158 00 Praha 5 – Stodůlky, www.woerwagpharma.cz

  www.mujdiabetes.cz

  •

  na chronický zánět kůže (neurodermatitida);

  •

  na nezánětlivé onemocnění charakterizované suchou

  kůží (ichtyóza).

  Neobsahuje žádné

  parfémy, vonné ani

  konzervační látky.

  inz-ureagamma-CZ-1708_1-2a4_vOK_210x148.indd 1 13. 9. 2017 9:29:12

  Inzerce

  Tabitha z toho sice byla zklamaná, pro-

  tože byla přesvědčena, že by peníze od

  výrobců cirkulárek, kterých se vyrojilo

  jako hub po dešti, mohla její komunita

  využít ku prospěchu všech, ale ani to jí

  neodradilo od toho, aby – tak se to aspoň

  říká - přicházela s dalšími a dalšími vyná-

  lezy, přičemž její objevy dodnes slouží

  (nebo se jimi inspirovaly dnešní metody)

  kvýrobě umělých zubů nebo k zabrušo-

  vání kopyt dobytka.

  Tabitha Babbittová zemřela v Harvardu

  vMassachusetts v roce 1853 v 79letech,

  což byl na tehdejší dobu skutečně požeh-

  naný věk. Její jméno se ještě za jejího živo-

  ta dostalo na seznam významných ame-

  rických vynálezců, což pro ni byla největší

  satisfakce. „Moci vytvořit něco, co lidem

  přinese pomoc, co jejich životy usnadní,

  je ten největší dar, kterého se vám může

  dostat a který je třeba přijmout se vší

  pokorou a úctou,“ zapsala si. A ať už byla

  skutečnou vynálezkyní cirkulárky, nebo

  ne, motto je to ušlechtilé. ■

  Takzvaná dvoumužná pila přivedla Tabithu na myšlenku,

  která stála u zrodu cirkulárky

  Od prvních cirkulárek ovládanýh na nožní pohon byl jen krok

  k těm obřím, využívaným na pilách

  |

  OBJEVY

  |

• Strana 32

  32 www.drmax.cz

  |

  SVĚT DR. MAX

  |

  VÁNOČNÍ TIPY z lékárny

  ZLATÁ PRO VLASTNÍ ZNAČKU

  Není to zase tak dlouho, co se řada pečující kosmetiky NUANCE

  rozrostla o novou položku – Supreme Lifting Golden Mask,

  takže ji stále řadíme mezi novinky. Stejně jako ostatní výrob-

  ky této značky staví na přírodních aktivních látkách. Působivě

  zlatá barva, kterou pleťové masce dodává výtažek z jantaru,

  produkt předurčuje k tomu, aby se z něj stala ozdoba Vánoc.

  V případě jantarové esence však nejde jen o estetiku – pře-

  devším totiž působí jako silný antioxidant. Maska ostatně

  obsahuje celou řadu aktivních látek, některé vrámci paten-

  tovaných složek. Krom jiného jde o extrakty z květů bílého

  ibišku, plodů baobabu, červené vinné révy, ginkgo, kaštanu,

  chrpy a heřmánku. Výsledný efekt zahrnuje všechna pozi-

  tiva, která zákaznice od tohoto typu výrobku očekávají –

  maska pleť okamžitě vypíná, vyplňuje, zvláčňuje avyživuje.

  Kosmetická řada NUANCE je k dostání výhradně v síti lékáren

  Dr.Max, jde o jejich vlastní značku vyvíjenou ve spoluprá-

  ci s renomovanou francouzskou společností Alban Muller

  International. Estetika balení poukazuje na vysokou kvalitu

  Zlaté masky, která se ovšem na trh dostává – díky tomu, že jde

  o vlastní značku – s mimo-

  řádně výhodnou cenou

  799 korun. Až do kon-

  ce roku je navíc možné

  využít výhodnou zavá-

  děcí nabídku 1+1, a to

  nejen v síti kamenných

  lékáren, ale i na e-shopu.

  STÁLE OBLÍBENÁ DÁRKOVÁ BALENÍ

  K Vánocům posledních let v lékárnách neodmyslitelně patří

  výhodná balení nejrůznějších přípravků. Na prvním místě zmiňme

  Complex 6 Aktiv v akčním balíčku o dvou dózách po devadesáti

  tabletách. Tablety Complex 6 Aktiv se chlubí složením nové gene-

  race – obsahují kombinaci glukosaminu, chondroitinu, hyaluroná-

  tu sodného, kolagenu typu II a vitaminu C. Glukosamin se přiroze-

  ně vyskytuje v lidském těle jako základní stavební složka kloubní

  chrupavky. Chondroitin sulfát je jeden z hlavních komponentů

  mezibuněčné hmoty kloubních chrupavek. Kolagen je bílkovina,

  která je základní stavební hmotou vazivové tkáně kloubů a šlach.

  Obsažený vitamin C přispívá k tvorbě kolagenu pro normální

  funkci kostí a chrupavky. Akční balíček navíc zahrnuje i čerstvou

  novinku na českém trhu – žvýkací tablety Vitamin C High Eect,

  ojedinělý produkt s příjemnou citrusovou příchutí. Pro tento výro-

  bek je charakteristická vysoká dávka vitaminu C 1250, neutrální

  pH nezpůsobující podráždění žaludku, extrakty z plodů camu

  camu, třešní acerola a šípku. Kompletní balení Complex 6 Aktiv

  a Vitaminu C High Eect je v předvánoční nabídce přibližně za

  800 korun. V této době se kzákazníkům dostává i další novinka –

  Glucosamin Plus Curcumin s obohaceným složením pro kloubní

  chrupavky. Cena 160 kapslí se pohybuje kolem 600 korun.

  DR.MAX NA SOCIÁLNÍCH

  SÍTÍCH  JSME VÁM

  JEŠTĚ BLÍŽ

  Lékárny Dr.Max mohou být vaším

  společníkem i na sociálních sítích,

  zejména na Facebooku, Instagramu

  či LinkedInu. Na

  všech zmíněných

  platformách lze

  objevovat další

  zákoutí lékáren-

  ské sítě, vyhrát

  atraktivní pro-

  dukty nebo získat

  tip, jak si časopis

  Maximum, kte-

  rým právě listuje-

  te, přečíst v digi-

  tální podobě.

  MYSLET NA TY NEJMENŠÍ

  Nabídku pro nejmladší ocení hlavně rodiče. Můžeme sem zařadit francouzskou léčivou

  dermokosmetiku Uriage. Pod touto značkou se exkluzivně v síti Dr.Max včetně jejího

  e-shopu dostala na český trh i dětská řada Bébé. Jemná dětská pokožka si speciální péči

  zaslouží a zcela nová řada přípravků Uriage Bébé jí poskytne to, co potřebuje. Přípravky

  navíc obsahují jedinečnou termální vodu, která pleť hydratuje, zklidňuje a chrání. Pod

  souslovím „dětská dermokosmetika“ si nemusíme představovat položky z parfumerie.

  Jde o přípravky pro každodenní péči. Od té pro úplně nejmenší, jakou představuje třeba

  sprej proti opruzeninám nebo přebalovací krém, až po produkty ipro starší děti – mycí

  krémy, hydratační tělové mléko a podobně. Všechny mají jediný účel – lepší ochranu kůže

  před podrážděním způsobeným vnějšími vlivy. Proto je například – jakkoliv je pobyt dětí

  na slunci vůbec nejlepší úplně vynechat – součástí dětské řady i krém s ochranným fak-

  torem padesát plus. Řada Bébé nabízí i první dětský šampon s obsahem

  termální vody. Všechny přípravky jsou hypoalergenní, mají fyziologické

  pH a neobsahují parabeny. V této nové

  dětské řadě najdou maminky přípravky,

  jež miminko potřebuje pro svou běžnou

  hygienu, i takové, které pomohou řešit pří-

  padný dermatologický problém. Přípravky

  pro děti se vyplatí vybírat velmi pečlivě

  alékárna je místem, kde vám kvalitní pří-

  pravky nabídnou.

• Strana 33

  |

  SVĚT DR. MAX

  |

  Inzerce

  PRODUKTY PRO KRÁSU V KRÁSNĚJŠÍ NABÍDCE

  Zejména ženy určitě nepřehlédly, že výrobky nabízené

  v rámci konceptu Dr.Max pro zdraví a krásu se k nim

  dostávají v novém balení. Akční katalog doznal zásad-

  ních změn, takže odpovídá standardům lifestylových

  časopisů, na něž jsou klientky zvyklé. Přípravky prospěš-

  né pro pokožku mohou být na obrázku dobře zpodobně-

  ny. Není to jediná změna. Katalog doplňují užitečné tipy

  na péči o pleť, včetně mnohých rad beauty bloggerky

  Dr.Max Barbory Dočekalové. Prémiové produkty zkate-

  gorie Health & Beauty (zdraví a krása) jsou stále častěji

  kdostání v lékárnách, kde je klientky vyhledávají. Těží tak

  z výhody expertního poradenství dermoporadkyň přímo

  na místě, ale nejen tam. Zájemkyním je k dispozici i vir-

  tuální poradna na www.beautybuzz.cz.

  ČAS PRO DOBRÝ SKUTEK

  Vánoce jsou tradičně obdobím, kdy myslíme i na druhé. Projevit

  se to může nejrůznějším způsobem a nesobecké gesto lze učinit

  ivlékárnách Dr.Max, kde jsou v prodeji „kartáčky pro Světlušku“.

  Lze je za 100 korun pořídit ve všech lékárnách zmíněné sítě a při-

  spět tak padesátikorunou do sbírky Světluška na pomoc nevi-

  domým. Zubní kartáček pro Světlušku, na jehož prodeji lékárny

  spolupracují s vyrábějící rmou Herbadent, má velmi jemná vlák-

  na DuPont®, která jsou vhodná pro každodenní zubní hygienu,

  ato i při problémech s citlivými a krvácejícími dásněmi. Snadnou

  manipulaci při čištění umožňuje i malá hlava kartáčku a rovně

  střižená vlákna. Kartáčky stěží v lékárnách přehlédnete – mají

  charakteristické černobílé zbarvení, a navíc jsou vystaveny na

  nepřehlédnutelném místě. Měsíčně si těchto „světláčků“ klienti

  lékáren Dr.Max koupí v průměru kolem tisícovky, za rok tak od

  nich Světlušce (projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu) ply-

  ne kolem 600 000 korun. Tvoří významnou část příspěvku spo-

  lečnosti Herbadent, za což její spolumajitel Pavel Zavadil (na fot-

  ce první zleva) lékárnám Dr.Max poděkoval i v přímém přenosu

  benečního vysílání České televize.

  Foto: archiv Dr.Max

• Strana 34

  34 www.drmax.cz

  |

  ZVÍŘE

  |

  N

  ení divu, že se o nich člověk

  dozvěděl až v roce 2005, pro-

  tože krabi Kiwa hirsuta, jak

  zní jejich ociální název, žijí

  vhloubce 2 500 metrů, a to ještě v mís-

  tech, kudy uniká z nitra Země přehřátá

  voda, jejíž teplota díky obrovskému

  tlaku dosahuje až 380 stupňů Celsia.

  Obsahuje málo kyslíku a spoustu pro

  člověka jedovatých látek, které však

  těmto krabům vůbec nevadí.

  První yetti krab, jak se mu od jejich

  objevení začalo říkat pro jejich ochlupe-

  ní, byl objeven nedaleko Velikonočního

  ostrova a měřil patnáct centimetrů. Byl

  slepý a pokrytý dlouhými bílými chlupy.

  Právě kvůli chlupům a zakrnělým očím

  byla pro tento druh vytvořena nová čeleď

  korýšů (mimochodem šlo o první případ

  od konce 19. století, kdy se musela pro

  mořského živočicha vytvořit nová čeleď)

  a byla pojmenována podle polynéské

  bohyně korýšů Kiwy; druhový přívlastek

  hirsuta latinsky znamená ochlupení.

  Vědci dlouhých pět let netušili,

  k čemu vlastně krabovi jeho chlupy

  slouží, dokud u pobřeží Kostariky nena-

  šli dalšího. Začali ho podrobně zkou-

  mat a zjistili, že chlupy na klepetech

  jsou pokryty koloniemi bakterií, které

  získávají energii z anorganických látek.

  Dalším pozorováním a zkoumáním pak

  přišli na to, že se krab těmito bakterie-

  mi nejen živí, ale že si je ve svém ochlu-

  pení pěstuje jako na zahrádce. Ve vodě

  z metanových průsaků z nitra Země

  mává klepety, aby měly kolonie bakterií

  neustále čerstvý přísun sirných slouče-

  nin a kyslíku. A když dostane hlad, tak

  si na nich pochutná, k tomu mu dokon-

  ce slouží speciálně modikované ústní

  ústrojí, které připomíná hřebínek, jímž

  krab ze svých chlupů bakterie sčesává.

  Jak je vidět na příkladu tohoto kraba,

  příroda si pro nás stále ještě schová-

  vá (nebo je schovává před námi?) řadu

  překvapení a jen nám potvrzuje, jaký

  náskok před lidmi má. ■

  CHLUPATÝ krab

  Přestože jsou podle vědců na světě už více než čtyřicet milionů let, o jejich existenci jsme

  se dozvěděli teprve nedávno: byli objeveni v hlubinách oceánu, kde si pěstují potravu ve

  svých chlupech!

  Text: Jiří Vlasák, foto: Fotolia

  Inzerce ▼

• Strana 35

  Rychle a účinně ulevuje

  od bolesti zad, svalů a kloubů.

  Hydrofi lní gel s příjemnými

  kosmetickými účinky.

  komfort aplikacepraktické rady

  průnik síla způsob aplikace gel kosmetické vlastnosti

  způsob aplikace náplasti

  kam aplikovat

  Olfen® gel, diclofenacum natricum. Léčivý přípravek pro zevní použití. Před použitím si pozorně přečtěte příbalovou informaci.

  ulevuje ulevuje

  od bolesti zad, svalů a kloubů.od bolesti zad, svalů a kloubů.

  Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8

  www.teva.cz

  CZ/OFN/17/0007

  NYNÍ 2 ks Olfen gel 100 g

  za zvýhodněnou cenu

  ve vánoční kazetě jako dárek

  Potěšte na Vánoce své blízké

• Strana 36

  Inzerce ▼

  36 www.drmax.cz

  |

  KŘÍŽOVKA

  |

  Doplňte citát: „Že jsi dospěl, víš v době, kdy se žádná z věcí, co si přeješ...“

  neznámý autor

• Strana 37

  Preventan

  ®

  Akut

  ✓ K užívání při akutních obtížích v průběhu

  celého roku

  ✓ S obsahem české originální látky ProteQuine®,

  betacyklodextrinu a vitaminu C, který přispívá

  ke správnému fungování imunitního systému

  a ke snížení míry únavy a vyčerpání

  ✓ Cucavé tablety ve 2 variantách

  – s příchutí a bez příchutě

  ✓ Pohodlné dávkování: 1 tableta 2x denně

  ✓ 100% český výrobek

  ✓ Pro děti od 3 let a dospělé

  www.preventan.cz

  Akutní pomoc pro

  celou rodinu!

  Doplněk stravy se sladidlem

  Být zdravý se počítá!

  SVUS Pharma a.s., Smetanovo nábřeží 1238/20a, 500 02 Hradec Králové, tel.: 495 736 153

• Strana 38

  38 www.drmax.cz

  |

  POVÍDKA

  |

  Foto: Fotolia a archiv autorky

  Z

  dejší vzduch, toť učiněná léčivá

  Kysibelka!

  S těmito slovy vstoupil Jakub

  Machek do hostince U Bílého

  beránka, kam velmi často zavítal po práci,

  aby se osvěžil zdejším chutným plzeň-

  ským. Všichni už dobře znali jeho zvláštní

  způsob komunikace a zvykli si na něj.

  Jakub se s chutí napil a poté vytáhl z taš-

  ky knihu, kterou si opřel o půllitr, a ponořil

  se do četby. V práci se atmosféra poně-

  kud zhoršovala a doma ho nečekalo nic.

  Nebo přesněji řečeno nikdo, neboť Jakub

  byl tím, komu se kdysi říkávalo „starý mlá-

  denec“. Jakubovo staromládenectví bylo

  místy přerušováno partnerským soužitím,

  které ovšem málokdy přetrvalo pár měsí-

  ců. Jakub byl ňouma, který komunikoval

  seženami jen s obtížemi a většinou se při-

  tom dopouštěl hrozných bot.

  Vypil pomalu svá dvě piva, pře-

  četl pár kapitol, pak zaplatil

  aodebral se domů. Jakubův

  byt odpovídal obyvatelo-

  vu osobnostnímu prolu

  a ještě více jeho zaměstná-

  ní – takřka každé volné

  místo pokrývala vrstva

  knih a papírů. Pokud

  nyní, spanilomyslná

  čtenářko, společně

  pohlédneme na

  monitor jeho po-

  čítače, seznáme,

  že dle všeho se

  blíží další fáze

  Jakubova života, neboť tapetu tvoří foto

  tváře půvabné dívky. Jakub uchopil mobil,

  na displeji bylo možno číst jméno Karolína.

  „Bodré podoledne, přináším vám

  bodrou krávu,“ pravil lehce rozechvělým

  hlasem, když se na druhé straně ozval

  příjemný dívčí hlas. Uplynula jen necelá

  hodina a Jakub s Karolínou seděli proti

  sobě v kavárně.

  „Viděl jsem stopy obrovského psa,“ vy-

  pravil ze sebe v rozpacích Jakub a Karo-

  lína tápala po smyslu tohoto sděle-

  ní. Nezdálo se, že by se Jakub zajímal

  o kynologii, spíše se občas snažil hlouběji

  zahledět do jejích očí, ale nikdy to dlouho

  nevydržel, následovala jen další série citá-

  tů. Karolíně zazvonil telefon.

  Do hry totiž před časem vstoupil

  další muž. Čeňka Bohadla, mohovitého

  a snobského zubaře, zaujal Karolínin svě-

  ží dívčí pel a zatoužil po atraktivní hračce

  pro své volné chvíle. Karolína zatím odo-

  lávala jeho pokusům o pozvání domů,

  dentista se ovšem nadchl

  o to více. Zatímco sním

  Karolína s jemně odmí-

  tavou zdvořilostí hovořila

  o možnosti strávit příjem-

  ný víkend v luxusním hotelu,

  Jakub předstíral, že ho to neza-

  jímá, a na ubrousek se pokoušel

  načrtnout vyceněný chrup.

  Dnešní schůzka skončila stejně

  jako všechny předchozí: jeho citá-

  ty a Karolíniny zmatené odpovědi

  se střetávaly, proplétaly v složitých

  girlandách a nakonec ve společném

  víru klesly k zemi, kde se beze stopy

  rozplynuly.

  Jakub ještě téhož večera

  dospěl k závažnému rozhodnutí:

  bude potřeba jednat jako muž a stanout

  sokovi tváří v tvář. Co mu do té tváře řek-

  ne, to se teprve uvidí. Na internetu si našel

  adresu Bohadlovy ordinace. Raději by se

  sdentistou střetl na nějaké neutrální půdě,

  ale netušil, jakým způsobem by jej někam

  vylákal.

  Druhého dne dopoledne seděl Jakub

  v čekárně zubní ambulance a střídavě

  mu bylo horko a zima. Setrvával ponořen

  v hrůzné představy o tom, co jej čeká za

  dveřmi. Dentista disponuje celým arzená-

  lem děsivých nástrojů svého řemesla, jimiž

  může hravě udělat díry nejen do chrupu

  nešťastného Jakuba.

  Bohadlo vyhlížel jako lékař z americ-

  kých seriálů – mužná tvář s výraznou čelistí

  aostře modrýma očima, nagelovaný krátký

  sestřih, pod bílým pláštěm šedé sako akra-

  vata s jemným proužkem. Než se Jakub

  nadál, seděl v křesle a zubařské zrcátko mu

  hbitě projíždělo po zubech.

  „Chrup máte, zdá se, zcela v pořádku. Tak

  co vás vlastně trápí, pane Machku?“

  „Kde je blizna?“

  „Cože? O čem to mluvíte?“

  „Jak je krásná!“ Jakub vytáhl z kapsy

  Karolíninu fotograi a divoce jí mával zuba-

  ři pod nosem.

  „Aha, tak vy jste ten chudinka, který se

  stále motá kolem Karolíny? Nebuďte směš-

  ný, pane, a uvědomte si konečně, že o tako-

  vého ubožáka prostě nestojí. Zvlášť když je

  tady jiný, mnohem lepší muž. Takže prosím,“

  pokynul doktor Bohadlo směrem ke dveřím.

  Jakub vyskočil z křesla a zaujal bojo-

  vou pozici. „U vás neboxujete?“ zeptal se

  a vzápětí si sám odpověděl: „Ne, my se

  fackujeme.“

  „Myslíte, že se vás leknu? Tak co,

  půjdete dobrovolně, nebo mám zavo-

  Muž, který žil

  V CITÁTECH

  Martin Friedrich

• Strana 39

  www.drmax.cz 39

  lat policii?“ Jakub posmutněl, pak se obrátil

  kodchodu.

  Když se vrátil do zaměstnání, tedy do redak-

  ce jednoho poměrně velkého nakladatelství,

  čekal ho vzkaz od šéfredaktora, aby se k němu

  co nejdříve dostavil. Ten mu sdělil, že počet

  Jakubem zredigovaných knih je nedostatečný,

  apokud se jeho pracovní tempo v nejbližší době

  výrazně nezrychlí, bude si muset hledat jiné

  místo. Jakub propadl ještě hlubšímu zoufalství.

  Ač se mu obvykle sny nezdávají, té noci snil

  velmi živě. Do redakce za ním přišel muž, který

  nabízel k vydání svůj cestopis. Jakub viděl sám

  sebe, jak zdvořile, leč nekompromisně nabídku

  odmítá. Sen byl pozoruhodně vizuálně upraven,

  vyhlížel totiž jako lm němé éry včetně černo-

  bílého provedení a vložených titulků. Právě teď

  byl obraz přerušen cedulí: „Ó, nikoli, pane, náš

  závod jest plně zásoben rukopisy, váš bohužel

  přijmouti nemožno.“

  Odmítnutý autor se jen usmíval a podával

  Jakubovi cosi v natažené dlani. Pomyslná kame-

  ra zabrala prapodivný šperk ve tvaru ryby se

  dvěma hlavami. Další titulek oznamoval: „Zde

  alespoň vezměte, mladý pane, tento talisman,

  pomůže vám odstraniti těžkosti, jimiž trpíte.“

  Příští záběr ukázal, že návštěva mezitím jako

  kouzlem zmizela. Když se Jakub ráno probudil,

  vruce svíral kovovou rybu se dvěma hlavami.

  Málokdo je v běžném životě takový skeptik

  voblasti různých nadpřirozených jevů jako prá-

  vě Jakub, ale v okamžiku, kdy narazil na něco

  nevysvětlitelného, nahradila skepsi fascinace.

  Prohlížel si tajemný talisman s úžasem a také

  snadějí.

  A tak druhého dne v podvečer se Jakub

  aKarolína setkávají v oblíbené kavárně a Jakub

  je celý rozechvělý, neboť ho čeká okamžik, jehož

  se dlouho děsil a na který se současně i těšil. Zpr-

  vu skoro nemluvil, jen svíral talisman v dlani. „Co

  nás čeká a co nás nemine, bratře Foxi?“ mumlal

  si pro sebe a Karolína na něj udiveně pohlédla.

  Jakub na ni konečně upřel pevný pohled

  ařekl: „Gwendolíno, vy jste dokonalá.“ Karolína

  se rozpačitě usmála a nadechla se k odpovědi,

  ale Jakub pokračoval: „Drahá Gladys, vězte, že

  proti vám venkoncem nic nemám.“ Karolína se

  rozesmála a odpověděla: „Hlupáčku, to víš, že tě

  taky miluju.“ Jakub se rozzářil, ale vzápětí jeho

  tvář potemněla.

  „Kapitán Shakespeare má strašlivou pověst.“

  „Ale nepřeháněj, mně se líbíš takovej, jakej jsi.“

  Jakub se roztřásl a poté se v přemíře emocí

  sesul ze židle na podlahu kavárny.

  Zdálo by se, že náš příběh skončí šťastně, jak

  se na podobné příběhy sluší a patří, ale nesmíme

  zapomenout, že půvabná Karolína má ještě

  jednoho ctitele, mnohem energičtějšího než

  Jakub.

  Jakub s Karolínou ruku v ruce procházejí ulicí,

  po jejímž protějším chodníku v tu samou chvíli

  kráčí dentista Bohadlo. Sebestřednému zubaři

  trvá hodnou chvíli, než zaregistruje zamilovanou

  dvojici. Když tak učiní, nejprve nevěří vlastním

  očím, což dokazuje tím, že si začne energicky

  protírat zrak. Jakmile sezná, že jsou to opravdu ti

  dva, hlasitě vykřikne: „Hej!“

  Jakub s Karolínou byli rovněž natolik zaujati

  sami sebou, že chvíli trvalo, než pochopili, že se

  jich onen výkřik týká. Zubař na ně přes ulici mířil

  vztaženou paží a s vytřeštěnými zraky opakoval:

  „To… to… to…“

  „Je to velký zpěvák,“ pravil Jakub a Karolína

  správně doplnila: „Ano, a ještě větší lotr.“

  Doktor Bohadlo se zaťatými pěstmi a zuby

  vkročil do vozovky, aby vlastnoručně rozerval

  drzého soka na kusy. V tom okamžiku zcela

  neslyšně vzduchem odkudsi shůry přiletěl tem-

  ný předmět a roztříštil se o zubařovu hlavu. Snad

  mohu na tomto místě jako vševědoucí vypravěč

  prozradit, že šlo o květináč, převržený všetečnou

  kočkou na parapetu okna v pátém patře domu,

  u něhož Bohadlo stál. Zasažený dentista se jak

  vyvrácený kmen dubu skácel přes obrubník na

  okraj vozovky právě v tom okamžiku, kdy k chod-

  níku zajížděl červený Mercedes. Zubařovo tělo

  ohavně zamlaskalo.

  „Deus ex machina,“ šeptal uchváceně Jakub,

  zatímco Karolína jej vlekla pryč od hrůzného

  výjevu, k němuž se začali sbíhat lidé.

  Do kanceláře vstupoval Jakub následujícího

  dne s vypjatou hrudí a úsměvem na rtech. Jeho

  kolegové redaktoři jej nepoznávali a nepoznával

  ho ani šéfredaktor, se kterým se potkal hned ráno

  na chodbě. Ten si Jakuba udiveně prohlédl, načež

  k němu s rozpaky přistoupil a řekl: „Víte, kolego,

  předevčírem jsem se trochu unáhlil. Vaše práce je

  stabilně velmi kvalitní, a i když zpracujete oněco

  méně rukopisů než ostatní, jsem rád, že vás

  tady máme. Takže tím chci říct, že… je všechno

  vpořádku… a… to je všechno.“ Jakub šéfovi jen

  vlídně pokynul a levičkou v kapse sevřel dvouhla-

  vou rybu.

  Když se vrátil domů, chřípí mu příjemně

  podráždila vůně z kuchyně. Karolína se ukázala

  být excelentní kuchařkou a vše teď nasvědčo-

  valo tomu, že právě připravuje svíčkovou. Jakub

  ji jemně políbil za ucho a usedl ke stolu. Pak

  pohlédl do pomyslné kamery, tedy vlastně do

  tvé tváře, spanilomyslná čtenářko, pozdvihl prst

  avýznamně pravil:

  „Kolik třešní, tolik višní.“ ■

  Vystudoval historii

  a češtinu na pražské

  lozocké fakultě,

  pracoval jako

  nakladatelský redaktor,

  vsoučasnosti přednáší na

  vysoké škole. Napsal knihy

  Smrt & potěšení (2008)

  aMrtví & neklidní (2011),

  některé jeho povídky

  zdramatizoval Český

  rozhlas.

  MARTIN

  FRIEDRICH

  |

  POVÍDKA

  |

• Strana 40

  Populární, mezi režiséry i diváky oblíbený britský herec nikdy nepatřil

  mezi zbožňované idoly stříbrného plátna, a jestli je na něm vedle talentu

  něco skutečně výjimečného, pak to, že se mezi ně nikdy nesnažil vecpat.

  S

  tranou objektivů bulvárních fotografů

  se věnuje své největší vášni – herectví,

  střídá evropské lmy s hollywoodský-

  mi, dramata s komediemi a ve všech

  podává nenápadné, ale o to přesvědčivější

  výkony, za které sbírá ceny na nejrůznějších

  lmových přehlídkách a festivalech.

  A tak se v jeho lmograi jako diamanty

  třpytí snímky Rozum a cit, Do naha!, Zamilovaný

  Shakespeare, Dívka s perlou, Batman začíná,

  V ložnici (za který byl nominován na Oscara),

  Věčný svit neposkvrněné mysli nebo snímek

  Woodyho Allena Kasandřin sen. Během naše-

  ho setkání se Tom Wilkinson choval zcela

  nenuceně, byl velmi přátelský, zasvěceně

  hovořil o lmech české nové vlny a typicky

  britskými suchými hláškami občas shazoval

  sám sebe. A jak jsme si tak povídali, vybavi-

  la se mi slova herce Václava Vosky, který řekl:

  „Hvězdám se lidé obdivují, ale herce mají rádi.“

  Na Toma Wilkinsona tohle sedí beze zbytku –

  jeho prostě nemůžete nemít rádi.

  Narodil se 12. prosince 1948 v západním

  Yorkshiru do nepříliš zámožné rodiny. Tatínek

  byl geodet, a když bylo Tomovi osm, odstě-

  hovali se na pár let do Toronta, kde otec zís-

  Herečka Judi Denchová:

  „Tom patří mezi kolegy,

  se kterými točím často.

  Vlastně tak často, až mám

  někdy dojem, že jsem jeho

  podmínkou pro přijetí role.

  Ale proč ne?! Je to skvělý

  kolega a vtipný společník.“

  Režisér John Madden:

  „Kdykoliv mám něco točit,

  položím si otázku: Je tam

  nějaká role pro Toma?

  Protože patří mezi herce,

  kteří i z průměrného lmu

  udělají zajímavý.“

  ŘEKLI O NĚM

  Tom Wilkinson

  JSEM VLASTNĚ

  KLIKAŘ

  40 www.drmax.cz

• Strana 41

  kal práci. „Nikdy jsme na tom nebyli tak

  špatně, abychom neměli co jíst, ale prá-

  vě v dětství jsem se naučil vážit si toho,

  co mám, nenadávat na přežranost, ale

  ani si nezoufat nad hladem. Prostě na-

  učit se žít s tím, co mám, a z toho, co

  mám, jak nejlépe to jde, a hlavně si

  vždycky zachovat důstojnost,“ vysvět-

  luje Tom Wilkinson. Právě jeho původ

  a nutný životní pragmatismus mu však

  byl vpočátcích jeho herecké kariéry na

  překážku. „Většina britských herců mé

  a starší generace patří mezi britskou

  aristokracii, která dokonale znala tradi-

  ci anglické literatury a dramatu a zbož-

  ně ji uctívala. A najednou jsem mezi ně

  vpadl já a klidně jim řekl, že Oscar Wilde

  ho nudí.“ Avšak starým bardům stačilo

  pár představení, aby poznali, že v tom

  mladém něco je, a tak ho vzali na milost,

  ačkoliv si neodpustili občasné „zkušeb-

  ní“ otázky, aby se přesvědčili, jestli už je

  na tom se „znalostmi“ lépe. Byl. Aby ne,

  když během učňovských divadelních let

  vystudoval univerzitu v Kentu a udělal

  si doktorát z historie anglické a americ-

  ké literatury. „Přesto si dodnes stojím za

  tím, že Oscar Wilde je nezáživný,“ smě-

  je se a dodává, že jediným skutečně

  nesmrtelným dramatikem je pro něj

  William Shakespeare. „Jeho díla jsou klí-

  čem ke všem lidským pocitům a já stále

  nedokážu pochopit, jak to ten chlap dělal,

  že byl tak dobrý a že za svůj krátký život

  stihl napsat tolik věcí.“ Z toho důvodu mu

  také nevadí, když se Shakespearovy hry

  modernizují, protože v tom vidí cestu,

  jak je přiblížit mladé generaci. „Ale vím,

  jak je to těžké. Přimět mé dcery, kterým

  je kolem dvaceti, k tomu, aby si přečetly

  třeba sonety, je těžší než je přesvědčit,

  že v zimě nemají chodit s nahými zády,“

  říká pobaveně. „Ve škole ho do dětí rvou

  horem dolem, tak je jasné, že ho z prin-

  cipu odmítají. Navíc na Shakespeara člo-

  věk musí mít určité zkušenosti a znalosti,

  aby ho pochopil.“

  Tom Wilkinson je často obsazován do

  historických lmů, které má rád, protože

  v rámci studování role může lépe poznat

  život v daném historickém období. „Uvě-

  domuju si, že točit lmy vlastně zname-

  ná vytvářet falešnou realitu, ale když

  už točíte dobovku, měli byste se snažit

  přiblížit divákům co nejvíce atmosféru

  té doby a nestavět se k tomu stylem:

  diváci stejně nevědí, jak to tehdy cho-

  dilo, tak jim můžu naservírovat, co chci.

  A mě pak může tret šlak, když vidím

  lm z 19. století a herci hrající šlechtice

  sedí na židlích na půl zadku a s nataže-

  nýma nohama, lokty mají na stole a z úst

  jim každou chvíli létá slovo fuck… Nebo

  když scenárista zasadí příběh muže, kte-

  rý opustí svou ženu kvůli jiné, do vikto-

  riánské doby. Z toho mám vždycky chlu-

  py v pozoru. Tak se chováme dneska, ale

  tehdy by něco takového bylo absolutně

  nepřípustné. Pokud mají být lmy prav-

  divé, musí v nich být pravdivé všechno.“

  Dlouhá léta Tom Wilkinson prokládal

  hraní v divadle hraním v televizních seri-

  álech a lmech, ale v průběhu osmdesá-

  tých let se rozhodl divadlo opustit. „Zjistil

  jsem najednou, že mě ta práce nebaví.

  Mám rád, když se stále něco děje, a to

  vám divadlo, když do toho nepočítám

  zákulisní klepy a pletichářství, zrovna

  neposkytuje. Dva měsíce zkoušíte, pak

  rok hrajete to samé a každý den musíte

  být v pět v divadle. Už jsem si začínal

  připadat jako dělník, co chodí do fabriky,

  tak jsem toho nechal. Práce pro televizi

  a pro lm má mnohem větší spád, stále

  potkáváte nové lidi, hrajete různé role.“

  Jenže krátce poté, co dal sbohem diva-

  dlu, přišlo další rozčarování. Přestala ho

  totiž uspokojovat kvalita nabízených

  scénářů. „Televize má velkou spotřebu

  lmů, a tak tam posílají do výroby i věci,

  které by buď potřebovaly ještě měsíce

  práce, nebo by měly být rovnou založe-

  ny mezi zmetky. Většina televizních scé-

  nářů je popisná, nenabízí žádný prostor

  pro fantazii, a jejich autoři ještě ke vše-

  mu nutí postavy říkat to, co cítí. Ale sakra

  práce, od toho jsem přece herec, abych

  to zahrál, ne?“ A jak se vlastně takový

  dobrý scénář pozná? „To je jednoduché.

  Když tam vaše postava řekne: Dobrý

  den, ale myslí tím na shledanou. Když

  je v jednání postav tajemství a překva-

  pení. Protože právě to jsou vypravěčovy

  největší zbraně.“ Jak už bylo řečeno, Tom

  Tom Wilkinson

  JSEM VLASTNĚ

  KLIKAŘ

  Role zakyslého chlápka ve lmu Do naha! je sice pravým

  opakem Toma Wilkinsona, ale právě ona ho proslavila

  Oscarová romance Zamilovaný Shakespeare je jedním

  zmnoha lmů, které natočil s režisérem Johnem Maddenem

  „A pak jsem mezi

  ty herecké bardy vpadl

  já a klidně jim řekl,

  že Oscar Wilde mě

  prostě nudí.“

  www.drmax.cz 41

  |

  ROZHOVOR

  |

• Strana 42

  |

  ROZHOVOR

  |

  Inzerce ▼

  Wilkinson nikdy nepatřil mezi „hvězdy“,

  které berou za lm miliony, a tak přede-

  vším v době narození svých dcer Alice

  aMolly, které má se svou ženou Dianou

  Hardcastle, sníž jsou svoji bezmála třicet

  let, občas přijal i role, o kterých nebyl

  přesvědčený. „Abych měl z čeho žít, bral

  jsem všechno. Nelituji toho. Aspoň jsem

  se vyhrál. Byla to dobrá zkušenost. Ale

  jednoho dne mi zase došla trpělivost

  ařekl jsem si: Jsi sice herec, ale ne děvka,

  která půjde za peníze s každým.“

  To se psal rok 1994 a Tom Wilkinson

  se rozhodl, že se ve svých pětačtyřice-

  ti letech pokusí o štěstí u lmu. To se

  u nás, kde herci hrají v divadle, televizi

  i ve lmu, může zdát trochu nelogic-

  ké, ale v západním světě jsou tyto tři

  disciplíny přísně odděleny a přechod

  z televize do lmu pro herce znamená

  zkoušku ohněm. Když opustíte televizi

  a ve lmu neuspějete, nikde není psá-

  no, že vás televize přijme zpátky. Ale

  Tom Wilkinson měl štěstí. Po menší roli

  v dobrodružném lmu Lovci lvů totiž zís-

  kal roli nezaměstnaného Geralda, který

  se spolu s několika stejně „postiženými“

  muži rozhodne vydělávat peníze strip-

  týzem, ve veleúspěšné tragikomedii Do

  naha!. To byla jeho propustka do světa

  lmu a za následujících dvacet let už jich

  stihl natočit dalších čtyřicet. Ale přesto-

  že se mezi nimi najde pár nepodařených

  kousků, Tom Wilkinson je má rád stejně

  jako ty povedené. „Když něco dělám, tak

  proto, že tomu věřím. Bez toho bych už

  dnes do ničeho nešel. Taky si musím být

  jistý, že svou roli chápu, že vím, jak na ni.

  Kdybych to nevěděl, zkazil bych ji a tím

  bych pokazil také práci všem ostatním.

  Ale pokud opravdu chcete vědět, podle

  čeho své lmy hodnotím, tak podle toho,

  co mi přinesly v osobním životě. Nedám

  dopustit na Věčný svit neposkvrněné mys-

  li, protože mi umožnil pracovat s vizio-

  nářským režisérem Michelem Gondrym,

  ale také s výborným Jimem Carreym,

  který mi vrátil naději, že ne každé lmo-

  vé eso musí být nafoukaný egoista. Rád

  jsem nakoukl do natáčení hollywood-

  ských spektáklů lmem Batman začíná,

  ale asi největší radost jsem měl z natáčení

  Vějíře lady Windermerové, kde hrála i má

  žena Diana. Dva měsíce jsme trávili v krás-

  ném italském Amal bez dětí avpauzách

  mezi natáčením jsme si užívali jako zamla-

  da,“ zvedá Wilkinson spiklenecky obočí.

  A dívá se někdy na své lmy? „Proboha,

  jen to ne. To by bylo sebetrýznění. Žiju

  vdomnění, že jsem celkem slušný herec,

  a nerad bych měnil názor.“

  Ve volném čase Tom Wilkinson nej-

  raději čte. „Trápí mě, že nemohu přečíst

  všechny krásné knihy, které byly napsá-

  ny, ale aspoň se o to snažím. Jednou

  jsem takhle narazil na knihu, do které

  jsem se úplně zamiloval, a několik měsí-

  ců jsem se odhodlával, jestli k ní mám

  koupit opční práva a pokusit se natočit

  podle ní lm, abych si mohl zahrát hlavní

  roli. A když jsem se konečně rozhoupal,

  dozvěděl jsem se, že mě o pár týdnů

  předběhl Steven Spielberg. Ta kniha se

  jmenovala Schindlerův seznam. To mě

  poučilo, že příště už nesmím váhat.“

  Když se Toma Wilkinsona, který byl

  vroce 2004 za své herecké umění pový-

  šen královnou Alžbětou II. do šlechtic-

  kého stavu, ptám, jaké jsou jeho ambi-

  ce, chvíli přemýšlí, než odpoví. „Aby mi

  herectví stále přinášelo radost. A rád

  bych žil naplno. Ano, to je má ambi-

  ce. Když vidím, jak jsou lidé kolem mě

  nespokojení, tak si říkám, že jsem vlast-

  ně klikař, když mám krásnou ženu, nád-

  herné dcery, skvělou práci a každé ráno

  se budím s pocitem: To bude dnes zase

  báječný den!“ ■

  Se svou ženou budou spolu příští rok už

  rovných třicet let

  Text: David Laňka, foto: Promedia a archiv redakce

  IBSA Institut Biochimique SA

  Lugano, Švýcarsko

  • K léčbě artrózy, zejména kolene, kyčle akloubů prstů ruky

  • Obvykle se užívá 2xročně, vždy podobu 3měsíců

  Pro pohyb bez bolesti

  Chondroitini natrii sulfas

  Condrosulf

  ®

  400

  TVRDÉ TOBOLKY

  Registrovaný léčivý

  přípravek k perorálnímu podání.

  Přečtěte si pozorně příbalovou informaci

  dříve, než začnete přípravek užívat.

  Výhradní zastoupení, dovoz a distribuce:

  , spol. s r. o.

  ®

  Senovážné nám. 5, 110 00 Praha 1

  e-mail: ibi@ibi.cz, www.ibi.cz

  K dostání

  bezlékařského

  předpisuvedvou

  velikostechbalení:60

  nebo180tvrdýchtobolek.

  www.ibi.cz

  Condrosulf 210x99 CC.indd 1 19.09.17 14:26

  Inzerce

• Strana 43

  Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.

  Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8

  www.teva.cz

  Balení: sirup 180 a 100 ml, kapky 50 a 25 ml, 20 tablet

  Před použitím si pozorně přečtěte příbalovou informaci. Stoptussin, Stoptussin sirup,

  Stoptussin tablety jsou léčivé přípravky k vnitřnímu užití.

  O správném použití se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.

  SPRÁVNÁ VOLBA PROTI KAŠLI

  DÍKY 2 ÚČINNÝM LÁTKÁM

  Etapa 2

  Chrání před dalším drážděním ke kašli

  Tiší dráždivý kašel

  Etapa 1

  Ředí hlen a tím napomáhá odkašlávání

  Etapa 3

  OSVĚDČENÝ PŘÍPRAVEK

  S UNIKÁTNÍM SLOŽENÍM

  hlen a tím napomáhá odkašlávání

  OSVĚDČENÝ PŘÍPRAVEK

  S UNIKÁTNÍM SLOŽENÍM

  SPRÁVNÁ VOLBA PROTI KAŠLI

  CZ/STPS/17/0010

  IBSA Institut Biochimique SA

  Lugano, Švýcarsko

  • K léčbě artrózy, zejména kolene, kyčle akloubů prstů ruky

  • Obvykle se užívá 2xročně, vždy podobu 3měsíců

  Pro pohyb bez bolesti

  Chondroitini natrii sulfas

  Condrosulf

  ®

  400

  TVRDÉ TOBOLKY

  Registrovaný léčivý

  přípravek k perorálnímu podání.

  Přečtěte si pozorně příbalovou informaci

  dříve, než začnete přípravek užívat.

  Výhradní zastoupení, dovoz a distribuce:

  , spol. s r. o.

  ®

  Senovážné nám. 5, 110 00 Praha 1

  e-mail: ibi@ibi.cz, www.ibi.cz

  K dostání

  bezlékařského

  předpisuvedvou

  velikostechbalení:60

  nebo180tvrdýchtobolek.

  www.ibi.cz

  Condrosulf 210x99 CC.indd 1 19.09.17 14:26

• Strana 44

  44 www.drmax.cz

  |

  SVĚT HVĚZD

  |

  OST: LOVE ACTUALLY

  Tak jako je Láska nebeská tele-

  vizním vánočním evergree-

  nem, je jím i soundtrack

  zlmu. Přísně vzato, jsou

  na něm vánoční skladby

  vlastně jen dvě, ale když

  ony všechny zbývající pís-

  ně dýchají láskou, radostí

  aněhou… aaaach.

  BING CROSBY: MERRY CHRISTMAS

  Tohle album prostě musíte mít. Už jen

  kvůli skladbě White Christmas, his-

  toricky nejprodávanějšímu vá-

  nočnímu songu všech dob

  (150 milionů nosičů), který od

  jeho vzniku nazpívaly stovky

  známých osobností, jako tře-

  ba Frank Sinatra, Elvis Presley

  nebo The Beach Boys.

  Text: David Laňka a Michal Petrov, foto: archiv redakce

  Co posloucháme

  O VÁNOCÍCH (a proč)

  Přestože do nás odevšad koledy pálí od poloviny listopadu tak vehementně, že u vánočního

  stromečku už jich máme plné zuby, pořád je tu hudba, která se neoposlouchá a je schopná

  navodit tu správnou vánoční atmosféru i u osvětleného stromečku.

  BOB DYLAN: CHRISTMAS IN

  THE HEART

  Ano, ani držitel Nobelovy ceny za li-

  teratury neodolal tomu, aby si takří-

  kajíc nestřihl vánoční songy. S úctou

  k tradicím, ale přece jen tak trochu

  po svém, protože to by jinak ani nebyl

  Bob Dylan.

  A VERY SHE & HIM: CHRISTMAS

  Americká herečka Zooey Deschanel (která

  se proslavila romantickou komedií 500 dní

  se Summer a jejíž sestru znáte ze seriálu

  Sběratelé kostí) spolu s hudebníkem

  M. Wardem hrají jazz a před čtyřmi lety

  nahráli právě v jazzovém duchu americkou

  vánoční klasiku.

  KAREL GOTT: VÁNOCE

  VE ZLATÉ PRAZE

  Nemysleli jste si, že tu ta-

  hle deska bude chybět, že

  ne?! Vánoce bez Karla by

  nikdy nebyly úplné. Anavíc

  tradice se musí ctít!

  ABBA: HAPPY NEW YEAR

  No dobrá, není to vánoční pís-

  nička, nýbrž novoroční. Ta-

  hle výhrada však neobstojí.

  Protože když si ji oVánocích

  člověk pustí, najednou zjistí,

  že se k těmhle svátkům per-

  fektně hodí.

  JOHN LENNON: HAPPY CHRISTMAS

  WAR IS OVER

  Zatímco politiku ze songu už odvál čas,

  vánoční atmosféra zůstala. Beatles jako

  by se vánočnímu songu bránili, ale rene-

  gát Lennon tuhle díru ve svém prvním

  sólovém projektu zalátal. Je dobré se vy-

  kašlat na prvoplánovost, kterou kritici pís-

  ničce vyčítají, protože jediné období roku, které

  dobře snese kýč, jsou právě Vánoce.

  SLADE: MERRY XMAS

  EVERYBODY

  Nezklame určitě fanoušky

  bigbítové legendy, kteří ji

  ostatně nemohou neznat.

  V roce 1973 obsadila první

  místo britské hitparády a má

  fantastickou vánoční atmosféru,

  ikdyž ji kapela nahrála během letního turné po východ-

  ním pobřeží USA.

• Strana 45

  Vím, co potřebuji

  tableta

  denně

  Doplněk stravy

   Vitamín C, E – antioxidanty, které přispívají

  kochraně buněk před oxidativním stresem

   Komplexní sortiment vitamínů skupiny B

   Zinek – pro správné fungování imunitníhosystému

   Chrom – nezbytný pro udržení normálníhladiny glukózy v krvi

   Balení 30 a 90 tbl.

  Wörwag Pharma GmbH - organizační složka Bucharova 2657/12,

  158 00 Praha 5 – Stodůlky, www.woerwagpharma.cz www.mujdiabetes.cz

  VPDINZ1017

  inz-VpD-CZ-1709_1-2a4_vOK_210x148.indd 1 13. 9. 2017 9:34:26

  Inzerce

  LUCIE: MEDVÍDEK

  On to vlastně není vánoční song. Místo sněhu se v něm

  zpívá o drogách, místo dárků o jejich „zásilkách“. Místo

  sáňkování o sjíždění. Ale ta píseň prostě jako vánoční

  zní, a tak není divu, že ji česká rádia pravidelně kolem

  Vánoc nasazují.

  JANEK LEDECKÝ: SLIBY SE

  MAJ PLNIT O VÁNOCÍCH

  Ruku na srdce, tahle píseň ne-

  patří mezi nejlepší, protože

  je až příliš cukrkandlová apa-

  tetická, ale za těch dvacet let,

  co ji Janek Ledecký zpívá, se

  prostě stala českým vánočním

  evergreenem, a vysloužila si

  dokonce už i parodickou verzi

  Slipy se maj měnit o Vánocích.

  ROLNIČKY, ROLNIČKY

  Zpíváme si ji všichni, dobře víme, že

  jde o českou verzi americké koledy

  Jingle Bells, ale už málokdo ví, že její

  český text je dílem Vladimíra Dvořáka,

  kterého všichni známe jako konferenciéra

  televizního pořadu Televarieté.

  VÁCLAV NECKÁŘ:

  PŮLNOČNÍ

  Když Václav Neckář před pěti lety

  nahrál tuhle skladbu, asi ani sám

  netušil, že mu zajistí neuvěřitelný

  comeback. Půlnoční od té doby zní

  o Vánocích odevšad a krásné na ní je,

  že se dosud neoposlouchala.

  JANA KIRSCHNER: VIANOČNÁ

  Vlastně trochu minimalistická, ovšem o to působivější.

  VČesku možná nepatří mezi nejznámější vánoční hity, ale

  to je jen naše škoda. Doprovod symfoniků slovenského

  rozhlasu svátečnost skladby nádherně podtrhuje, hlavní

  předností je však samozřejmě zpěvaččin hlas.

  |

  SVĚT HVĚZD

  |

• Strana 46

  |

  DUEL

  |

  Inzerce 2× ▼

  46 www.drmax.cz

  Existuje JEŽÍŠEK?

  NE

  V hereckých kruzích koluje historka jedné velmi známé

  české herečky starší generace. Jako malá holčička přiběhla

  domů a povídá mamince, která zrovna prala prádlo na

  valše: ,,Mamííí, Ježíšek neexistuje!“ Maminka ani nezvedla

  oči od praní a suše se ptá: ,,Jó? A jak jsi na to přišla?“

  Aholčička vyhrkne: ,,Soudružka učitelka říkala, že ve vesmíru

  byl Gagarin a nikde ho tam neviděl!“ A maminka opět

  nevzrušeně pokračuje v praní a klidným nekompromisním

  hlasem dcerušku ubezpečuje: ,,Jó? A ty si myslíš, že Ježíšek

  se bude ukazovat zrovna ňákýmu Gagarinovi?“ Jenomže paní

  učitelka měla pravdu a maminka to moc dobře věděla. Ježíšek

  neexistuje. Tedy ne v našem dospěláckém světě. Často okolo

  sebe slýchám: ,,Ach jo, už jsou tady zase Vánoce. Už začala

  vobchodech výzdoba. Do háje, to zas bude depka.“ Člověk by

  tak nějak i chtěl ty Vánoce prožít v klidu, míru a lásce. Ale jako

  by byl sám proti světu. Všichni se tlačí, mračí, jsou podráždění,

  zácpy na silnicích se prodlužují, zatímco peněženka hubne.

  Uklidit, napéct, nakoupit, vymyslet, připravit, zabalit, odvézt,

  ozdobit, usmažit… Ne, to nejsou ty Vánoce, na které se člověk

  těší. Sem už Ježíšek nechodí. Ale třeba zase začne. Věřím

  tomu. Tak jako spoustě věcí. Je mi 28 let a patřím už mezi

  dospělé, proto vím, že Ježíšek neexistuje. Ale vím, že k nám

  zase přijde, až budu jednou takhle prát…

  ANO

  No jo. Je to zase tady. Jako každý rok. Poslední listy stromů se

  snášejí k zemi a všichni lidé začínají být nervózní, protože se

  blíží Vánoce. Na Ježíška už se moc nevěří, protože ho vyštípal

  Santa Claus, který má lepší marketing. Jak snadno se z reklamní

  gurky Coca-Coly stala ikona, která strčí do kapsy celou křesťan-

  skou mytologii. Pim ho. Vyřešeno. Jedeme dál.

  Jako malý kluk jsem byl z Vánoc nervózní. Stejně jako dnes.

  Byl to vždycky zvláštní čas, v naší rodině se dějí nepříjemné

  věci. Úmrtí, úrazy, problémy, hádky a nejlépe všechno dohro-

  mady. Já jsem to moc nechápal, protože mojí starostí bylo,

  jestli dostanu nějaké dárky a jestli aspoň jeden z nich bude

  tvrdý, a ne měkký. Kromě toho na Štědrý den se naši k sobě

  chovali hezky. I když to museli předstírat a já to samozřejmě

  viděl. Ten den bylo zlo tabu. Neexistovalo. A to jsem měl rád.

  Legendu o Ježíškovi jsem jako dítě vyslechl s otevřenou pusou,

  vystrašilo mě to. S křesťanským oživlým hipíkem jsem si tuto

  postavu tenkrát nebyl schopen spojit, protože v naší rodině se

  víra nikdy moc nepěstovala, takže jsem musel zapojit fantazii.

  A tak vznikl můj Ježíšek. Byl větší, než jsou lidé, svítil a létal

  na takovém psodrakovi, protože tenkrát byl hitem Nekonečný

  příběh, a tak jsem si dal dvě a dvě dohromady samozřejmě.

  Zůstal se mnou, každý rok tam byl. I když se naši hádali, i když

  už jsem byl dospělý a i když jsem byl zrovna někde jinde, než

  bych měl být. Na Ježíška jednoduše věřím, protože on existuje

  vnašich fantaziích, a z těch nemůže nikdy zmizet. Je to pře-

  ce jen Ježíšek. Buďme rádi, že se jednou za rok objeví, protože

  dokáže náš život dělat lepším. Aspoň na chvilku.

  Svým lmovým debutem

  Zejtra napořád se dostal

  do hlavní soutěže

  karlovarského festivalu,

  romantickým dramatem

  Pohádky pro Emu řadu

  zahraničních festivalů

  vyhrál. Chystá cestopisný

  seriál Na vlastní nohy

  apřipravuje adaptaci

  románu Radky Třeštíkové

  Bábovky.

  RUDOLF HAVLÍK,

  SCENÁRISTA

  A REŽISÉR

  DENISA

  PFAUSEROVÁ,

  HEREČKA

  V poslední době

  na sebe upozornila

  především rolí vseriálu

  Ohnivé kuře, ale osvém

  komediálním talentu

  přesvědčila jak ve

  lmech Řachanda

  aPrázdniny v Provence,

  tak v divadle, kde

  exceluje například

  vdramatu Modlitba pro

  Kateřinu Horowitzovou.

  Foto: Iwona Navrátilová a archiv Rudolfa Havlíka

• Strana 47

  MATT DAMON

  SE

  ŽIVOT

  Z NOVÉHO ÚHLU

  FILM

  ALEXANDERA

  PAYNEA

  SCÉNÁR

  ˇ

  ALEXANDER PAYNE A JIM TAYLOR REŽIE ALEXANDER PAYNE

  V KINECH OD 11. LEDNA

  DownsizingMovie.com /DownsizingFilm #DownsizingMovie

  PODÍVEJ

  NA

  ZMENŠOVÁNÍ

  zmensovani_inzerce_210x297_01.indd 1 16.11.17 11:03

• Strana 48

  Volume of air

  through the nose

  ®

  1. SPC: Guaifenesin ulehčuje odstraňování hlenu a snižuje podráždění bronchiální tkáně.

  CZ/VCK/17/0027

  Teva Pharmaceuticals CR, s. r. o.

  Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8, www.teva.cz

  Před použitím si pozorně přečtěte příbalovou informaci.

  Lék k vnitřnímu užití: Vicks SymptoMed Complete citrón.

  ULEVUJE OD 6 PŘÍZNAKŮ

  Máte příznaky chřipky a nachlazení?

  Bolest hlavy, rýmu, bolest v krku, teplotu

  a bolest svalů, kloubů a kašel?

  VICKS SYMPtoMED CoMPLEtE

  A ČISTÍ DÝCHACÍ CESTY

  1

  CHŘIPKY A NACHLAZENÍ

  LBVI_170805_Vicks_print_MSR_pacienti_210x297.indd 1 10.10.17 10:16