Strana 41
kal práci. „Nikdy jsme na tom nebyli tak
špatně, abychom neměli co jíst, ale prá-
vě v dětství jsem se naučil vážit si toho,
co mám, nenadávat na přežranost, ale
ani si nezoufat nad hladem. Prostě na-
učit se žít s tím, co mám, a z toho, co
mám, jak nejlépe to jde, a hlavně si
vždycky zachovat důstojnost,“ vysvět-
luje Tom Wilkinson. Právě jeho původ
a nutný životní pragmatismus mu však
byl vpočátcích jeho herecké kariéry na
překážku. „Většina britských herců mé
a starší generace patří mezi britskou
aristokracii, která dokonale znala tradi-
ci anglické literatury a dramatu a zbož-
ně ji uctívala. A najednou jsem mezi ně
vpadl já a klidně jim řekl, že Oscar Wilde
ho nudí.“ Avšak starým bardům stačilo
pár představení, aby poznali, že v tom
mladém něco je, a tak ho vzali na milost,
ačkoliv si neodpustili občasné „zkušeb-
ní“ otázky, aby se přesvědčili, jestli už je
na tom se „znalostmi“ lépe. Byl. Aby ne,
když během učňovských divadelních let
vystudoval univerzitu v Kentu a udělal
si doktorát z historie anglické a americ-
ké literatury. „Přesto si dodnes stojím za
tím, že Oscar Wilde je nezáživný,“ smě-
je se a dodává, že jediným skutečně
nesmrtelným dramatikem je pro něj
William Shakespeare. „Jeho díla jsou klí-
čem ke všem lidským pocitům a já stále
nedokážu pochopit, jak to ten chlap dělal,
že byl tak dobrý a že za svůj krátký život
stihl napsat tolik věcí.“ Z toho důvodu mu
také nevadí, když se Shakespearovy hry
modernizují, protože v tom vidí cestu,
jak je přiblížit mladé generaci. „Ale vím,
jak je to těžké. Přimět mé dcery, kterým
je kolem dvaceti, k tomu, aby si přečetly
třeba sonety, je těžší než je přesvědčit,
že v zimě nemají chodit s nahými zády,“
říká pobaveně. „Ve škole ho do dětí rvou
horem dolem, tak je jasné, že ho z prin-
cipu odmítají. Navíc na Shakespeara člo-
věk musí mít určité zkušenosti a znalosti,
aby ho pochopil.“
Tom Wilkinson je často obsazován do
historických lmů, které má rád, protože
v rámci studování role může lépe poznat
život v daném historickém období. „Uvě-
domuju si, že točit lmy vlastně zname-
ná vytvářet falešnou realitu, ale když
už točíte dobovku, měli byste se snažit
přiblížit divákům co nejvíce atmosféru
té doby a nestavět se k tomu stylem:
diváci stejně nevědí, jak to tehdy cho-
dilo, tak jim můžu naservírovat, co chci.
A mě pak může tret šlak, když vidím
lm z 19. století a herci hrající šlechtice
sedí na židlích na půl zadku a s nataže-
nýma nohama, lokty mají na stole a z úst
jim každou chvíli létá slovo fuck… Nebo
když scenárista zasadí příběh muže, kte-
rý opustí svou ženu kvůli jiné, do vikto-
riánské doby. Z toho mám vždycky chlu-
py v pozoru. Tak se chováme dneska, ale
tehdy by něco takového bylo absolutně
nepřípustné. Pokud mají být lmy prav-
divé, musí v nich být pravdivé všechno.“
Dlouhá léta Tom Wilkinson prokládal
hraní v divadle hraním v televizních seri-
álech a lmech, ale v průběhu osmdesá-
tých let se rozhodl divadlo opustit. „Zjistil
jsem najednou, že mě ta práce nebaví.
Mám rád, když se stále něco děje, a to
vám divadlo, když do toho nepočítám
zákulisní klepy a pletichářství, zrovna
neposkytuje. Dva měsíce zkoušíte, pak
rok hrajete to samé a každý den musíte
být v pět v divadle. Už jsem si začínal
připadat jako dělník, co chodí do fabriky,
tak jsem toho nechal. Práce pro televizi
a pro lm má mnohem větší spád, stále
potkáváte nové lidi, hrajete různé role.“
Jenže krátce poté, co dal sbohem diva-
dlu, přišlo další rozčarování. Přestala ho
totiž uspokojovat kvalita nabízených
scénářů. „Televize má velkou spotřebu
lmů, a tak tam posílají do výroby i věci,
které by buď potřebovaly ještě měsíce
práce, nebo by měly být rovnou založe-
ny mezi zmetky. Většina televizních scé-
nářů je popisná, nenabízí žádný prostor
pro fantazii, a jejich autoři ještě ke vše-
mu nutí postavy říkat to, co cítí. Ale sakra
práce, od toho jsem přece herec, abych
to zahrál, ne?“ A jak se vlastně takový
dobrý scénář pozná? „To je jednoduché.
Když tam vaše postava řekne: Dobrý
den, ale myslí tím na shledanou. Když
je v jednání postav tajemství a překva-
pení. Protože právě to jsou vypravěčovy
největší zbraně.“ Jak už bylo řečeno, Tom
Tom Wilkinson
JSEM VLASTNĚ
KLIKAŘ
Role zakyslého chlápka ve lmu Do naha! je sice pravým
opakem Toma Wilkinsona, ale právě ona ho proslavila
Oscarová romance Zamilovaný Shakespeare je jedním
zmnoha lmů, které natočil s režisérem Johnem Maddenem
„A pak jsem mezi
ty herecké bardy vpadl
já a klidně jim řekl,
že Oscar Wilde mě
prostě nudí.“
www.drmax.cz 41
|
ROZHOVOR
|