Strana 18
18 www.drmax.cz
Inzerce ▼
|
JAK TO VIDÍ MARIE
|
Hlavne spolu
C
tyřicáté deváté Vánoce.
Ty poslední před tím,
než se v odpovědi na
věk objeví koncovka
-sát. Z toho jich už dvacet osm bylo
vmé režii, ve vlastní domácnosti. Celých
těch dvacet osm let toužím po několika
věcech:
✓ abych do Vánoc zhubla aspoň pět kilo
✓ abych na všech fotkách vypadala jako
z reklamy na vánoční pohodu
✓ abych nakoupila a zabalila dárky už
vsrpnu
✓ aby byl celý dům do puntíku uklizený,
včetně umytých oken
✓ abych měla dokonale sladěnou
vánoční tabuli tak, jak to mají v časo-
pisech o bydlení
✓ abych pro sebe uvařila super zdravé
vánoční menu (protože o něj nikdo
jiný z rodiny nestojí) a nepřibrala ani
deko
Nebudu vás napínat. Ve skuteč-
nosti to vypadá tak, že když peču, tak
mlsám. Miluju vánoční trhy. To znamená
vyzkoušet úplně všechno: od svařáku
přes punč, bramboráky, perníčky, hor-
kou čokoládu, klobásky, pečené kašta-
ny až po cukroví od všech kamarádek.
Po takovém menu ještě asi nikdo nikdy
nezhubnul, ale ochutnávat, zahřívat si
ruce o teplý kelímek, smát se a nasávat
vánoční atmosféru s lidmi, které máte
rádi, to za těch pár deka navíc prostě
stojí. Do dovolené to většinou vyběhám.
Pokud se mi podaří něco nakoupit
v srpnu, rozdám to nejpozději v listo-
padu. Občas něco najdu v květnu, což
se hodí, protože půlka naší rodiny má
narozeniny v létě. Mně tedy internet
Vánoce nezachraňuje, když sednete
k počítači 22. prosince, už vám toho
moc nepřivezou. Takže běhám s davy
po obchodech, je mi vedro, zima a mám
věčně kapku unosu.
Pokud jde o ten úklid – se čtyřmi koč-
kami, které courají ven a dovnitř, dovnitř
a ven, se prostě naučíte vytírat,
když je to potřeba. Třeba
i na Štědrý večer. A ta
okna? Když je večer
brzy tma, stejně nic
není vidět. Hlavně
aby na nich bylo
hodně světýlek. Ato
je, protože můj
muž mi každý
rok trpělivě spl-
ní jedno z mých
vánočních přá-
ní, kterému říká
Christmas Vegas.
Všechna naše
okna a jehličnany na zahradě září.
Jediné, čemu odolává, jsou svítící sobi
asáně.
Vánoční tabule je u nás vždycky hlav-
ně veselá, ale jako z obrázku moc nevy-
padá. Je nás hodně a musíme si vypo-
moct i zahradním nábytkem. Několik
bílých prostěradel nadělá spoustu pará-
dy. Ale žádné dekorace se na naše stoly
už nevejdou. Je nás moc. Komu by asi
tohle vadilo? Mně tedy ne. Superzdravé
vánoční menu nestíhám, protože při-
pravit řízky pro víc než deset lidí zabere
tolik času, že jsem ráda, když tu večeři
vůbec zvládnu do další snídaně.
Nejkrásnější taky asi nejsem, proto-
že jsem zatím nepřišla na to, jak smažit
řízky pro menší armádu na deseticenti-
metrových podpatcích a ve večerních
šatech.
Nejspíš je čas si před tou padesátkou
už dát pokoj a vykašlat se na přání, která
mi podstrčil Bůh ví kdo, a užít si to, že
mám Vánoce s kým prožít. Užít si, jak
kočky prolézají krabice, tahají mašle
a snaží se ulovit ozdoby (ve spodních
patrech stromku máme plastové, už
jsme se poučili). Užít si adventní zklidně-
ní, i kdyby to mělo být jen na pár hodin.
Užít si noční lovce, kteří ve tři ráno pro-
hledávají ledničku, jestli nezbyl nějaký
ten řízeček.
Užít si bytí spolu bez hodnocení, sou-
dů, očekávání, nároků. Nikoho nemůže-
me vlastnit. To je to hlavní, co jsem se
ztěch dvaceti osmi Vánoc a let mezi nimi
naučila. Nikdo nám nepatří. Můžeme si
jen užít to, že chce být s námi. Tak si já
pro sebe čtu vzkaz z betlémských jes-
lí. Láska není právo. Láska je dar. Přeji
vám, ať máte takových dárků plné srdce
acelý rok.
Vaše Marie
Foto: archiv Marie Petrovové
18 www.drmax.cz