Strana 22
22 www.drmax.cz
|
OBJEVY
|
Inzerce ▼
Text: Jana Nováková, foto: Marta Režová, archiv Břetislava Vachaly
Egypt měl v době stavitelů pyramid asi milion
obyvatel. V ramessovské době, tedy koncem
druhého tisíciletí před Kristem, to podle opod-
statněných odhadů byly dva miliony. Teď žije
na stejné ploše, tedy v nilském údolí a deltě,
sto milionů lidí.
Ale dnešní Egypťané nemají s těmi původ-
ními moc společného, že?
Etnicky, nábožensky i jazykově je současným
Egypťanům starověký Egypt zcela vzdálený.
Arabové přišli do země v roce 640, podmanili si
ji a vtiskli jí jiné náboženství, kulturu, řeč. Naštěstí
ne násilně. Původní obyvatelé byli už tak trochu
zvyklí na cizince: od prvního tisíciletí před Kristem
měl Egypt spoustu nadvlád, Peršané, Alexandr
Veliký, Řím… Římané vládli Egyptu 400 let.
Proč Egypťané tolik pečovali o mrtvá těla?
Vždyť i křesťanství slibovalo po smrti věč-
ný život, ale tradice balzamování v Evropě
nevznikla.
V textech se uvádí, že po smrti dostane člověk
nové, dokonalé, zářící, zdravé, nezranitelné tělo,
v němž žije věčným životem. Ale je mu příjem-
né vrátit se do svého pozemského těla, které je
nedotčené, v sarkofágu, zapečetěné. Aneporu-
šenost pozemského těla, mumifikace, byla pro
věčný život podmínka. Nejdokonalejší mumi-
fikace byly dopřány tělům panovníků a pro
ostatní obyvatelstvo existovaly různě dokona-
lé, a tedy různě nákladné procesy mumifikace.
Tento život byl stále jakousi přípravou na věčný
blažený život po smrti, kdy člověk skládal účty
při posmrtném soudu v síni obou pravd před
Usirem, vládcem podsvětí, a musel prokázat, že
vedl plnohodnotný, čestný život.
Když mi někdo řekne, že je egyptolog, co
vlastně dělá?
Dneska už jde v egyptologii o ohromnou spe-
cializaci. Existují lidé zaměření na archeologický
výzkum, pak jsou ti, co se zabývají filologií – jazy-
kem, literaturou –, pak je muzejní egyptologie, jíž
se věnují v podstatě kunsthistorici, a to uvádím jen
nejhrubší dělení. Třeba když se zabýváte jazykem,
tak jakou egyptštinou? Tou nejstarší nebo klasic-
kou nebo novoegyptštinou, démotštinou nebo
koptštinou? Každá má svou gramatiku a slovní-
ky, písmo. Je hieroglyfické, hieratické, démotické,
koptské? A co v tom jazyku děláte? Které texty?
Náboženské, literární, neliterární, matematické,
lékařské? Existují egyptologové, kteří v životě
vEgyptě nekopali, neřkuli nebyli! A jsou to vynika-
jící egyptologové. Zabývají se třeba démotickým
písmem. Střípkem této monumentální historie.
Když se zkoumalo egyptské písmo, kdo vlast-
ně znovu „stvořil“ zvukovou složku jazyka?
Jde samozřejmě o to, jaké písmo. To je velmi
složitá problematika.
Zjednodušeně tedy, když my říkáme Ra-
messe, Tutanchamon, Nefertiti, tak takhle to
říkali oni?
Ne, my známe jenom souhlásky. Oni psali jenom
souhlásky: napsali nfr – auž první egyptologové
se rozhodli vkládat všude neutrální e. Tedy nfr
je Nefer. Ve skutečnosti nevíme, jak to vyslovo-
vali. Samozřejmě jména některých bohů nebo
králů byla později přepsána do řečtiny nebo lati-
ny podle toho, jak zněla, foneticky, což je také
vodítko, ale neucelí nám to celou fonetickou
složku jazyka, natož jeho nejstarších období.
Jaký je nejsilnější odkaz egyptské civilizace?
Jednak jsou to jejich dovednosti, vědomosti, čeho
se dobrali. Poznání. Jednak jejich princip práva
a spravedlnosti, který vymyslel bůh Re a podle
nějž se odvíjel veškerý přírodní i společenský řád.
Bůh Re říká: Stvořil jsem každého člověka rovné-
ho, všichni jsou si rovni. Veškerou nespravedlnost
si způsobujete vy lidé sami. Já jsem ale stvořil jed-
noho člověka rovného druhému.
To je skoro jako křesťanství.
Křesťanství z toho mohlo čerpat, vždyť existuje
velmi úzké propojení mezi Egyptem a syropa-
lestinskou oblastí.
Dá se odvozovat od toho, co víme oEgyptě,
jaký bude osud naší civilizace?
Tímto tématem se v širším měřítku zabývá zná-
mý český egyptolog Miroslav Bárta. Nejen mezi
egyptology, ale i mezi historiky je obecně nejvíc
uznávána teorie přerušovaných rovnováh, kdy
dobu stability a prosperity střídají období bezvládí
a chaosu. Inspirací k této teorii je i historický vývoj
Číny, jihoamerických civilizací nebo Indie. Tato
vzedmutí apoklesy se dají aplikovat i na Evropu.
A už padáme?
To nevím! (smích) Kolegům, kteří se tímto zabý-
vají, říkáme nadneseně kolapsologové. Zabývají
se například antikou, jsou z renomovaných
světových univerzit. Společnost dnes očekává
prognózy na základě toho, co bylo v minulosti.
A jistě i v Egyptě můžeme hledat poučení pro
budoucnost, vždyť my ani 3000 let neexistu-
jeme. Jejich úvahy o etice, morálce jsou velmi
inspirativní. V textech se píše třeba o tom, že
záleží na každém jednotlivci, jak přispěje. Tohle
přece žádá od člověka i křesťanský Bůh.
■
Mezinárodně uznávaná
vědecká kapacita, držitel
mnoha ocenění, autor
odborných publikací.
V letech 1993–1997 byl
českým velvyslancem
v Egyptě a v Súdánu.
V letech 2000–2005
byl ředitelem Českého
egyptologického ústavu.
Dnes se mj. podílí na
výuce egyptologie na
UK azejména se věnuje
světově unikátní třídílné
publikaci o lékařství
starověkého Egypta
(nyní vyšel 2. díl),
kterou paralelně vydává
Americká univerzita
vKáhiře a v New Yorku.
BŘETISLAV
VACHALA