Strana 13
www.drmax.cz 13
|
ŽIVOTNÍ STYL
|
BABIČKA NA OBJEDNÁVKU
Pokud profesionální hlídání platilo ještě před
nějakými deseti lety za raritu a svým dětem ho
„dopřávali“ především rodiče z velkých měst
zastávající manažerské funkce, dneska se stalo
běžnou službou, která pronikla už i za hranice
Prahy a Brna. A co víc – chůva už není pouze
studentka, která hlídá děti brigádně. Žádanými
profesionálními pečovatelkami se totiž staly
seniornější zkušené ženy, které suplují ony chy-
bějící babičky.
„Hlídací babičku preferují rodiny, které hledají
stabilitu. Starší paní jsou usedlejší a nehrozí, že
odcestují, změní se jim rozvrh, najdou si příte-
le aprostě někdy nepřijdou. Na druhou stranu
může mít starší paní svůj zažitý režim, který
nemusí každé rodině úplně vyhovovat,“ vysvět-
luje Petr Šigut z internetové platformy, která
„hlídací babičky“ nabízí. A dodává, že se hlídací
babička, i když není vlastní, stává velkým příno-
sem. Výchovné působení babičky dává dětem
možnost spojovat přítomnost a minulost, vní-
mat tradice i osvědčené hodnoty. Děti, které trá-
ví čas v přítomnosti seniora, nemají vůči němu
předsudky a učí se od něj mnoho nového. „Jsem
babička, která na děti nekřičí, a zábavnou hrou je
dostanu tam, kam chci. Když dítě spolupracuje,
je odměněno pochvalou, pohlazením,“ podotý-
ká paní Sonja, zasloužilá pěstounka dvaceti dětí.
SPOLEČNÝ ŽIVOT NAPŘÍČ GENERACEMI
Každá rodina má vlastní řád, různé požadavky
i nároky. Někdo hledá chůvu pro krátkodobé
hlídání, jiný zase požaduje pravidelnou péči.
Ovšem všichni ke svým dětem hledají někoho
laskavého a přátelského. Brzký návrat do práce
řeší převážně ženy na vysokých manažerských
pozicích, ale i samoživitelky. „Když jsem zase
začala pracovat, dceru jsem dávala do školky.
Téměř dvakrát do měsíce byla nemocná a já
si nemohla dovolit být s ní doma,“ ohlíží se
paní Lenka. „I když mám jen poloviční úvazek,
vydělám si poměrně slušné peníze, a tak jsem
službu hlídací babičky uvítala,“ chválí si dopo-
lední služby profesionální chůvy. Nejen hlídání
nemocných dětí, ale taky vyzvedávání ze školy
či kroužků, drobný úklid nebo vaření, to vše
„vaše“ babička zvládne. Záleží jen na konkrét-
ní rodině a domluvě s chůvou. Hlídací babičky
se v mnohých rodinách stávají jejich součástí,
ale je tomu i naopak. „Holčičku, kterou jsem
hlídala před lety, si ‚adoptovala’ dokonce celá
moje rodina,“ vzpomíná paní Jana, která hlídá
už pátým rokem.
JAK TO ŘÍCT DĚTEM?
Profesionální hlídací babičky však nezřídka
musí řešit jeden zásadní problém. A sice jak
říct vlastním dětem, že večer budou hlídat cizí
„vnoučata“, a nikoliv ta vlastní. „Trvalo to něko-
lik měsíců, než jsem synovi řekla, co dělám.
Nechápal to. Prý jsem si měla o peníze říct
jemu a nechodit si přivydělávat. Jenomže to by
nešlo. Nemohu přece vlastní vnoučata hlídat
za peníze. A já je jako přilepšenou k důchodu
potřebuji,“ svěřuje se paní Hana, kterou dopl-
ňuje její kamarádka Lenka. „I když je ten při-
výdělek příjemný, tak myslím, že budu mluvit
za všechny babičky hlídačky, že nejde ani tak
oty peníze, jako o pocit, že nás někdo potřebu-
je a že je rád, že mu pomůžeme. Protože co si
budeme říkat – vlastní děti začnou vaši pomoc
dřív nebo později brát jako samozřejmost. Ale
cizí rodiče jsou za ni pořád vděční.“ ■
Celá ČR 118 Kč
Hlavní město Praha 141 Kč
Středočeský kraj 128 Kč
Jihočeský kraj 106 Kč
Plzeňský kraj 109 Kč
Karlovarský kraj 111 Kč
Ústecký kraj 101 Kč
Liberecký kraj 118 Kč
Královéhradecký kraj 106 Kč
Pardubický kraj 104 Kč
Kraj Vysočina 99 Kč
Jihomoravský kraj 111 Kč
Olomoucký kraj 101 Kč
Moravskoslezský kraj 101 Kč
Zlínský kraj 102 Kč
Zdroj: www.hlidacky.cz
PRŮMĚRNÉ
CENY HLÍDÁNÍ
ZA HODINU