Strana 24
Co je vlastně inteligence?
Existuje více teorií, více modelů. V zásadě
je to obecná rozumová schopnost, která
zahrnuje jednak vědomosti a zkušenosti
ajednak vrozenou schopnost učit se a ori-
entovat se i bez nich. Důležitou roli hraje
zároveň rychlost, s jakou to člověk zvládá.
Ovšem zásadní je ta obecnost. Zatímco
zvířata se přizpůsobují prostředí tím, že jim
vprůběhu evoluce narostou například del-
ší nohy, hustší srst nebo se vytvoří ploutve,
tedy zcela konkrétní adaptace, člověk má
schopnost přizpůsobit se obecně, díky
inteligenci.
Asi bychom mohli rovnou probrat, jak
IQ měříme.
K tomu bych hned dodal, že jakmile je něco
obecné, tak se to špatně měří. Jako byste
chtěla změřit tělesnou kondici. Je v lepší
kondici člověk, který uběhne sto metrů za
třináct vteřin, nebo maratonec s výkonem
pod tři hodiny? Neexistuje jedno měřítko,
ani vědci se zcela neshodují na jednom
modelu zjišťování. Nicméně, při měření
IQ lidé v podstatě podstupují pomyslný
inteligenční desetiboj. A zase záleží, zda
vněm dáte větší váhu hodu oštěpem, tedy
například schopnosti něco vypočítat, nebo
sprintu, čili třeba logickému uvažování. Už
jen to měření je celá věda!
Kolísá nám IQ kvůli únavě nebo ve
stresu?
To si zase musíme vymezit. Mám-li nějakou
obecnou schopnost, například soustředit
se, pamatovat si, vypočítat něco, tak tím, že
jsem ve stresu nebo unavený, tuto schop-
nost neztrácím. A neztrácím ani svou inte-
ligenci, byť existuje tisíc věcí, které můžou
ovlivnit můj momentální výkon. Můžeme
se bavit o tom, že lidé ve spánkové depriva-
ci mají sníženou dobu reakce, horší náladu,
hůř udrží pozornost nebo mají nižší schop-
nost kontrolovat svou impulsivitu. To je pro-
kázáno. A pokud by unavený člověk dělal
IQ test, tak polovinu kapacity spotřebuje na
to, aby se vůbec soustředil, a tím bude mít
výsledek IQ testu horší. Ovšem jeho inteli-
gence samozřejmě není menší.
Tak to jste mi vzal vítr z plachet. Takže
naše IQ se v podstatě nemění, i když se
někdy chováme hloupě?
Ano. A k tomu dočasně zhoršenému
výkonu vede spousta věcí: mluvili jsme
o tělesné únavě, emočním stresu, ale vliv
na náš výkon má třeba i průběžná zpětná
vazba. Když člověku, jemuž jste dala vypo-
čítat deset úloh, po páté úloze řeknete,
že všechny zatím udělal špatně, bude tak
vykolejený, že to zásadně ovlivní dokon-
čování zbývajících úkolů. Případně pokud
někoho pochválíte za snahu – místo za
výsledek –, příště se bude víc snažit a dost
možná se zlepší i výsledek.
Víte, co se při těchto situacích děje
vtěle? Co způsobuje, že se nemůžeme
soustředit, ztrácíme pozornost?
Psychologie nepracuje s tvrdými entitami.
Pozornost není kámen, jehož složení nebo
fyzikální vlastnosti můžeme zkoumat. Je to
teoretický koncept, zaujímající místo vyso-
ko v žebříčku kognitivních/rozumových
schopností. Ale samozřejmě ji nějak zkou-
máme. Dříve se například předpokládalo,
že pozornost je schopnost „vytáhnout“
zprostředí nějaký jeden aspekt a zaměřit
24 www.drmax.cz
Jako první použil termín IQ v roce 1912 německý psycholog William Stern a vědce jeho měření
fascinuje více než sto let. Možnostmi a způsoby, jak ho ovlivnit či měnit, se léta zabývá i psycholog
Vladimír Marček. Výchozí téma našeho rozhovoru zní: Jak je možné, že se, ač poměrně inteligentní
bytosti, někdy chováme jako úplní „pitomci“?
Jsme inteligentní HLUPÁCI?
|
OBJEVY
|
Text: Olga Procházková, foto: Adobe stock