Strana 37
www.drmax.cz 37
|
ROZHOVOR
| |
ROZHOVOR
|
ona to vědět bude a bude ten projekt jistit
ze zálohy. A krom toho je to skvělá ženská,
která drží slovo, a to je v naší branži dost
vzácné.
Poprvé jste se s Reese setkala při natá-
čení Přátel, kde hrála Rachelinu sestru.
Jak na to vzpomínáte?
Byla to opravdu krásná doba. Reese už za
sebou měla několik úspěšných filmů a na
natáčení tehdy přišla s miminkem. Byla
nesmírně roztomilá, skromná, a přestože
pořád tvrdila, že je nervózní, že nám to
zkazí, my jsme to na ní vůbec nepozna-
li a v té roli byla skvělá. A to jí vydrželo.
Pořád je zábavná a skromná.
V čem jste se od té doby změnily?
Jsme starší, jsme moudřejší – díkybohu!
A jsme o spoustu zkušeností bohatší.
Navíc bylo báječné, že jsme teď mohly
zúročit všechny ty roky práce a všech-
no, co jsme se naučily, v tomto projektu,
na který jsme tak pyšné. Když jsme s tím
projektem přišly za streamovací službou,
cítily jsme jistou pochybnost, jestli tohle
téma bude někoho zajímat, když všich-
ni chtějí hlavně fantasy nebo krimi, ale
dostaly jsme šanci a myslím, že při pohle-
du na čísla teď nikdo nelituje, že nám ji
dal. Je to smutné, že ženy na pozicích pro-
ducentek, ale i režisérek se i v dnešní době
musí potýkat s primární nedůvěrou, jestli
svou práci odvedou dobře.
Když znáte Reese tak dobře, jak těžké
bylo být proti ní ve vypjatých scénách
seriálu?
Bylo to těžké na ni křičet (smích). Trochu.
Trápilo mě, že na ni řvu. A ještě to, co jsem
na ní řvala. Pokaždé jsem se jí chodila
omlouvat a ona mě ujišťovala, že mohu
ještě přidat, protože to není nic, co by
neznala z doby před rozvodem (smích).
Jaká vlastně jste, když se rozčílíte?
Myslím, že tím, co pro mě bylo opravdu
vzrušující, zábavné a osvobozující, je to,
jak obrovská byla zlost, kterou jsem ve
své roli vyjadřovala. Ten vztek, protože já
sama tak zlost nevyjadřuji. Ale znám dost
těch, kteří to tak mají, a tak jsem se jimi
inspirovala. Což došlo tak daleko, že po
jedné scéně za mnou přišla režisérka Mimi
Leder a řekla mi: „Teda, Jen, nechtěla bych
tě naštvat!“ A já jí odpověděla: „Neboj,
to nejsem já. Až mě naštveš, tak s tebou
prostě nebudu mluvit.“ Ale někde to tam
je, to víte.
Hrajete většinou v komediích, ale teď
jste se pustila do dramatu. Jaký to byl
pocit?
Velmi osvobozující a téměř terapeutický.
Protože analyzujete spoustu vzpomínek
avěcí, které vám evokují určité emoce, pro
co nejvěrohodnější ztvárnění dané scény.
Musíte se v duchu přenést na místa, která
s nimi jsou spojená. A k lidem, na které se
vlastně spíš snažíte zapomenout. Většinu
času jsem se cítila, jako by mi na prsou stál
slon. Ale když to pak opadlo, jako by to
sebou vzalo i tu tíhu.
Postava Steva Carella v tomto seriá-
lu dostane výpověď kvůli skandálu
týkajícího se sexuálního zneužívání.
Inspirovalo vás k tomu hnutí #MeToo?
Scénáře seriálu existovaly už před vzni-
kem #MeToo. Ale pravdou je, že když se
kampaň #MeToo rozjela, rozhodly jsme
se scénáře trochu upravit. Chtěly jsme
samozřejmě, aby to bylo drsné a upřímné
a komplikované, ale ne černobílé. A právě
to se téhle kampani stalo. Místo aby se
řešil problém, začaly se pořádat hony na
čarodějnice. Vzalo to úplně jiný směr, než
mělo.
Plánovala jste návrat do televize před-
tím, než jste dostala tuhle nabídku?
Nijak jsem o tom nepřemýšlela. Zkoušela
jsem právě najít něco, co bych dělala ráda.
To není vždycky snadné, protože pro ženy
v mém věku není opravdu dobrých rolí
moc. Vlastně tolik nerozlišuji mezi filmem
atelevizí, zajímá mě hlavně, jestli mě ta role
bude bavit a jestli ten příběh přinese lidem
pohodu, nebo jim dá alespoň prostor pro
zamyšlení. A tady se to krásně skloubilo.
Narazila jste na to, že rolí pro…
No jen to řekněte – pro starší ženy. Ano,
těch rolí není tolik. Vlastně jsou to urči-
té šablony. Buď je rozvedená a smutná.
Nebo nezadaná a smutná. Nebo opuště-
ná matka. Nebo nespokojená manželka.
Když máte kliku, dostanete roli prudící
tchyně nebo psychopatické vražedkyně,
za kterou pak dostanete Oscara (smích).
Na tu jsem zatím štěstí neměla. Ale já bez-
tak raději točím milé filmy, protože toho
ošklivého je kolem nás až moc.
Když jsme si dělali rešerše, na co se
zaměřují články, které o vás vychází,
tak jsme zjistili, že…
Nechte mě hádat, dobře?
Samozřejmě.
Že jsem byla partnerkou Brada Pitta, že
nenosím podprsenku a že se plánuje
návrat Přátel.
Přesně tak. A jak to je?
S Bradem to každý ví. S podprsenkou to
každý vidí. A nechystá.
Není to škoda?
Není, protože když něco bylo tak dob-
ré, nemělo by se to kazit méně dobrými
dovětky. ■