Strana 18
18 www.drmax.cz
komunikace
S
ituace jsou to přímo čítankové… anebo i fil-
mové. Však si vzpomeňme na Deník Bridget
Jonesové, například. Sejde se širší rodinné
příbuzenstvo a všichni přítomní ve věku pat-
nácti let a více se musejí připravit na láskyplné, starostli-
vé, nebo i rýpavé otázky o tom, jak to v životě mají. Hned
na začátku můžeme vyloučit ze hry rodiny, kde je otevře-
ná a laskavá komunikace o všech tématech běžná, nikdo
nechce vyvolat trapas a všichni jsou navzájem ohledupl-
ní. Budeme se věnovat momentům, kdy se mladý člověk
navrací k vánočnímu stromu a většina jeho blízkých má
jen mlhavou představu o tom, jak žije, co prožívá, jak
si připadá úspěšný nebo jak je spokojený. A pokud jeho
zvenčí viděná situace neodpovídá zažitým představám
druhých, musí se připravit na sérii báječných otázek,
na něž je tak těžké odpovídat… Variant těchto střetů je
hodně, my zúžíme ring na rozhovor mezi matkou a dce-
rou. To samé ale platí i pro ostatní členy rodiny – o své
ne zrovna ideálně žijící potomstvo mají starost otcové,
babičky i sourozenci.
„SPORŤÁCI“, VYKOLÍKUJTE SI TERÉN
Tak co, sporťáku, už máš chlapa? Čekáte-li všetečné dota-
zy na budoucího partnera, dítě nebo svatbu, můžete vzít
iniciativu do svých rukou. Najděte si vhodného spojence –
třeba sestru nebo maminku –, včas ho odtáhněte stranou
a pověřte ho úkolem, aby diskrétně přítomným sdělil, že
tyto otázky dnes večer rozhodně nejsou vhodné. Většina
normálních rodin by to měla pojmout. Odvážnější varian-
tou je rovnou do pléna s úsměvem na rtech ohlásit, že princ
na bílém oni se stále nenašel nebo že dítě nejméně další
dva roky neplánujete, a vtipně odbýt další dotazy. Uf...
VHODNÉ ODPOVĚDI? STAČÍ ŘÍCT NE.
Pokud už otázka padne a vám je z toho nepříjemně, máte
několik možností. Skoro nikdy neuděláte chybu, když
Už
někoho
MÁŠ?!
Kdy bude svatba? Kdy bude miminko?
Takové a podobné otázky jsou noční
můrou mnoha mladých žen i mužů.
A o Vánocích – v dobách zostřeného
rodinného přátelství – se můžou stát
rozbuškou k nečekané hádce. Jak situaci
ustát, ví psycholožka Irena Košíčková.
TEXT: OLGA PROCHÁZKOVÁ