Strana 20
20 www.drmax.cz
komunikace
Inzerce ▼
IDEÁLNÍ SCÉNÁŘ – UPŘÍMNOST A LASKAVOST
Matka by měla dceru plně přijímat a zcela respektovat
její život. Přijímat ji s tím, že je šťastná i bez dítěte nebo
partnera, protože miluje svou práci a té chce dát veškerý
čas. A stejně tak přijmout fakt, že se třeba trápí, pro-
tože nemůže otěhotnět. „Je to jednoduché: rodič musí
dát najevo skutečný zájem o své dítě. Určitě by se měl
ptát na věci, které ho zajímají,
ale ve vhodnou chvíli a vhod-
ným způsobem,“ říká Irena
Košíčková. Matka by měla být
otevřená – a to samé platí i pro
dceru: pokud se s vámi někdo
snaží laskavě promluvit, neu-
zavřít se, neutíkat.
KOMUNIKAČNÍ TRIKY
PRO POKROČILEJŠÍ
I ve vypjatějších chvílích bychom měli vždy mluvit o tom,
jak se cítíme my. Například matka může říci: mrzí mě,
že nemáš ještě muže, trápím se, ale pokud je to tvoje vol-
ba a jsi spokojená, zcela to respektuji. Jsem ráda, že jsi
šťastná, ale bojím se, že pokud budeš odkládat těhotenství,
můžou se dostavit zdravotní komplikace. Je mi líto, že jste
se s Petrem rozešli, jsem tady pro tebe, kdybys cokoliv
potřebovala. Na to se přece nedá nic říct. To není útok, ale
jen otevřené projevení vlastních pocitů a starost o druhého.
RODINNÝ VKLAD – K NEZAPLACENÍ
Ne, nejsou to jen restituované vily nebo křivé zuby.
Rodinný vklad jsou automatická schémata chování, podle
nichž jednáme, aniž bychom si
to uvědomovali. „Ve své praxi se
setkávám se ženami, které po
čtyřicítce přijdou na to, že se vdá-
valy ve dvaceti, protože se to od
nich tak nějak čekalo, a ony nad
tím ani nepřemýšlely. Nebo že
mají děti, ale když si představují
sebe v mladším věku, přiznávají:
nevím, jestli bych byla tenkrát
vlastně chtěla děti, ale tak nějak
se to čekalo. A není to obviňování rodičů nebo pozdní zášť.
Většina matek a otců nás vychovávala s těmi nejlepšími
úmysly a každý se musí se svým životem popasovat sám.
Řešením je určitě psychoterapie, která nám může rodinné
vklady odhalit a pojmenovat a v druhém kroku najít vůbec
to, co chceme my sami,“ říká Irena Košíčková.
■
Foto: archiv Ireny Košíčkové, Adobe Stock
ROZHOVOR
Odpovídá psycholožka Irena Košíč-
ková, psychoterapie a psychologické
poradenství pro dospělé.
Fenomén úspěšných žen, které stále
čekají na toho pravého, je pro sou-
časnou dobu typický. Na jedné stra-
ně je média a knihy o seberozvoji
málem nutí nespokojit se s málem,
neustupovat ze svých nároků a mít
tu nejlepší práci, nejlepšího partne-
ra a nejlepší život vůbec, na druhé je
ale realita – samota. Kde je chyba?
V takových situacích se často ocitají
ženy, které nejsou spokojeny se svými
emocemi a mají tendenci se přizpůso-
bovat. Často mají spoustu let vztah se
ženatým mužem, který jim nikdy nepři-
slíbil nic víc. Takové ženy se zároveň
samy velmi bojí být jakkoliv závislé.
Jenže plnohodnotný vztah, kde figurují
i děti, je logicky uvádí aspoň na něja-
ký čas do stavu závislosti na partnero-
vi – a to nechtějí podvědomě riskovat.
Ukončit čekání na prince může přijetí,
že si dovolí být někdy na někom závis-
lé. A hlavně na pochopení, že žádný
partner není dokonalý a že žádný vztah
na světě není dokonalý.
Může být chyba v původní rodině?
Ano. Čekajícími Popelkami se často stá-
vají dcery narcistických matek. Takové
matky mají vždycky pravdu a vždycky
platí jejich názor. Dcery jsou naučené se
přizpůsobovat a jejich jádrové schéma
je: jsem neschopná, nejsem dost dobrá,
nejsem dost výkonná, nejsem „nejlepší“.
Právě takové ženy hledají „stoprocent-
ního“ partnera, jenže takový neexistuje.
Můžou tomu rodiče nějak zabránit?
Rodiče, kteří nechtějí mít doma nedob-
rovolného single potomka, musejí
vychovat jedince, který si je vědom své
hodnoty a nechybí mu sebevědomí.
Ktomu slouží i takzvaný sociální porod,
tedy chvíle, od kdy berou rodiče dítě
jako dospělého jedince. Pro ten účel
může hezky sloužit třeba prodloužená
v tanečních, kdy se tatínek začne k dce-
ři chovat jako k ženě: pustí ji do dveří,
řekne jí, že je hezká, a kdyby byl její spo-
lužák, vzal by ji na rande. Ve vhodnou
chvíli říct: věřím, že si najdeš skvělého
chlapa. Silní otcové se nebojí vyjádřit
svůj názor na nevhodný vztah dcery,
na druhou stranu, dospělé a sebevě-
domé dcery by měly být schopny ubrá-
nit si před okolím vztah, v němž jsou
spokojené.
Ženy často přijdou na
to, že se vdávaly ve
dvaceti, protože se to
od nich čekalo