9 Reportáž Skoro stoprocentní recyklace Podle ředitele české pobočky firmy Reisswolf Vlastimila Balína mají v recyklaci Češi před Němci obrovský náskok. Vaše mateřská firma sídlí v Německu, máte stejně nastavený systém? V Německu systém skartace funguje jinak než u nás. Jezdí tam takzvané presstrucky, což je obdoba menšího popelářského vozu, kde nádobu vezmou, vysypou přímo do vozu a třídí se až při dojezdu na místo. Překvapivé je, že v Německu se všeobecně málo třídí odpad. Nevím, jestli je to tím, že máme levnější pracovní sílu, ale nám se vyplatí co nejvíce materiál třídit, ještě než ho hodíme do popelnice. Roztříděný materiál se pak lépe prodává jako druhotná surovina a kdybychom vše sesypávali dohromady až do popelářských vozů, bylo by pro nás hodně složité to později třídit. Jsme vlastníky ISA 14001 a 9001, čímž deklarujeme, že naše postupy jsou nejen ekonomické, ale také ekologické v souladu s managementem kvality. Kolik toho denně skartujete? Když není sezóna, tak asi 300 tun za den a když sezóna je, což je právě na jaře, tak dvoj- až trojnásobek. Skartačních kontejnerů máme v oběhu asi tři tisíce. Znáte je i od vás z centrály. Kolik zaměstnáváte lidí? Celkem máme asi 30 kmenových zaměstnanců. Kam putuje roztříděný a skartovaný materiál? Díky třídění máme za loňský rok 96 % materiálu zpětně recyklovaného, a pokud by k nám šel pouze papír, tak dosáhneme 100% úspěšnosti recyklace. Našli jsme i papírnu, která si umí poradit s rozdrcenými šanony, kdy si magnetem vytáhnou veškeré zbývající kovové součásti. Věnujete se kromě skartace i archivaci dokumentů, které se nějaký čas musejí uchovávat. Bude Vám jedna hala stačit do budoucna? Samozřejmě, že očekáváme, že ne. Proto existují plány rozvoje, podle kterých ke stávající jedné hale v Klíčanech snad přibudou čtyři další. Na svůj archivní systém jsme pyšní. Veškeré dokumenty jsou uloženy v unifikovaných krabicích paletově rozvrženy v regálech až do stropu. Čistota, která v archivu panuje, je ukázková. Je tu i stálá teplota nicméně nejde o archiválie, takže nemusí být striktní tak jako například v archivu Národní knihovny. Dohledání je velice jednoduché - díky čárovému kódu na každé z krabic i každé paletě. Chceme tu zřídit i badatelnu pro klienty, kteří budou chtít cokoli přímo dohledat, ale náš on–line systém umožňuje i nahlížení do dokumentů na dálku přes webové rozhraní. Jakou budoucnost má podle Vás digitalizace dokumentů? Slibnou a chceme se jí věnovat víc. Ale všechno je otázka efektivity. Převod dokumentů z listinné podoby do PDF nebo jiného elektronického formátu stojí čas i peníze. A tak má smysl jen u těch dokumentů, které klient potřebuje pravidelně a chce jich uchovat třeba 30. Ale digitalizace úplně všeho je nesmysl. Čeká naše lékárny nějaké změna při svozu skartace a archivace? Novinkou bude, že veškeré dokumenty určené ke skartaci můžete ukládat do jakýchkoliv krabic a během plošného svozu se bude jejich obsah přesouvat v autě do skartačních kontejnerů. Termíny jednotlivých svozů si budete moci korigovat jako dosud: obdržíte tabulku svozů v daném regionu a do ní vyplníte množství krabic ke skartaci a k archivaci. Drobnou změnou prošly skartační štítky, které jsou už jen černobílé. Lepit je bude nutné pouze ze strany a shora, jelikož na ostatních bocích budou opatřeny čárovými kódy. ¤ Okno z ředitelny V. Balína vede rovnou do skartovacího provozu. Díky třídění máme za loňský rok 96 % materiálu zpětně recyklovaného, a pokud by k nám šel pouze papír, tak dosáhneme 100% úspěšnosti recyklace. Novinkou bude, že veškeré dokumenty určené ke skartaci můžete ukládat do jakýchkoliv krabic. Autorka reportáže na místě činu.