Obrázky místo slov Řecko: Konec starých časů 23 Svět léků a lékáren Problém s imigranty v sousedním Německu doléhá i na tamní lékárníky. Mimo jiné proto, že obyvatelé detenčních center potřebují léky, ale příbalové letáky psané v němčině jsou pro ně nesrozumitelné. Německá lékárnická komora svým členům proto doporučuje stáhnout si software, který převede slovní doporučení k užívání léků do piktogramů. Nabízí ho Mezinárodní farmaceutická federace (FIP) a je zdarma. Prostřednictvím YouTube je možné navíc shlédnout instruktážní video k programu. Potíž s dorozuměním je jen jednou z komplikací, které v souvislosti s imigranty – zejména těmi, kteří ještě nejsou registrovaní – musí německé zdravotnictví řešit. Nemají totiž ještě ze zákona právo na zdravotní péči. Vláda v Aténách předložila ke schválení zákon, jehož přijetí by znamenalo značné otevření tamního lékárenského trhu. Podle něj by totiž zahraniční investor z jakéhokoli členského státu EU směl v Řecku do roku 2020 postupně otevřít celkem až deset lékáren, přičemž jejich vlastnictví by se neomezovalo pouze na farmaceuty. Ti by měli minimální zákonný podíl na vlastnictví 20 procent. V prvním roce by mohl investor otevřít pět oficín, v dalších vždy ročně jednu. Proti takovému uvolnění trhu silně protestovala tamní profesní organizace PFS. Je kuriózní, že nová úprava vznikla pod silným tlakem Německa, které má jeden z nejrigidnějších trhů v Evropě vůbec. Zároveň by v Řecku mělo dojít ke značnému uvolnění prodeje OTC. Mimo lékárny by se mohlo prodávat asi 70 přípravků nepodléhajících preskripci. Do země zaslíbené Německo: Obrázky místo slov Po modré viagře přichází i růžová Řecko: Konec starých časů Výrobce skutečné Viagry, americká společnost Pfizer, se v době uzávěrky tohoto vydání Max Magazínu ocitl velmi blízko dohodě o koupi firmy Allergan, která na trh dodává hit „proti stárnutí“ – přípravek Botox. Jde o obchod obřích rozměrů (největší převzetí v historii oboru), a tak žádný div, že se do věci míchá také politika. Společně s nákupem za 160 miliard dolarů, který ze společnosti Pfizer udělá největšího farmavýrobce na planetě, se hodně přetřásá i její budoucí sídlo. Kvůli výhodnějším daním se jím má stát Irsko, což vzbudilo reakce prezidenta Baracka Obamy, který označil záměr vedení společnosti Pfizer za nevlastenecký. V podobném duchu se vyjádřila i jeho demokratická vyzývatelka Hillary Clintonová a další uchazeči o nejvyšší úřad v USA to komentovali. Donald Trump s upřímností sobě Návrat chuti k fyzické lásce má Američankám usnadnit nový přípravek Addyi, který si získal přezdívku „růžová viagra“. Zatím je povolen jen ve Spojených státech, v Evropě není možné ho legálně získat. Podle sdělení výrobce (Sprout Pharmaceutical) změní růžová pilulka sexuální zdraví příslušnic něžného pohlaví stejně jako jejich protějškům ta modrá, někteří odborníci jsou ovšem skeptičtí a upozorňují na rozdíly. Zatímco modrá viagra ovlivňuje jen fyzikální mechanismy, růžová může mít vliv i na psychiku. Flibanserin, látku, která se prodává pod obchodním názvem Addyi, původně vyvinula společnost Boehringer jako antidepresivum. Úspěch nebyl valný, zato se ukázalo, že po jeho užívání stoupá u žen sexuální touha. „Růžovou viagru“ mohou předpisovat jen někteří lékaři a vydávat pouze vybrané lékárny. Určena je ženám před menopauzou. V Nizozemsku stoupá prodej léčebného konopí Holandští lékárníci letos vydají necelých 25 tisíc dávek léčebného konopí, což je téměř dvojnásobně víc než v loňském roce. Na trh přichází celkem v pěti varietách, z nichž nejčastěji užívanou je Bedrocan se standardizovaným podílem THC (22 %) a CBD (méně než 1 %). Cenu stanovuje nizozemský Úřad pro léčivé konopí (OMC) a podle jeho informací se gram prodává na tamním trhu za 38 eur plus DPH. Tato instituce je určující i pro ceny konopí v Česku, kde se pohybují mnohem níž – pod hranicí 8 eur za gram, což s daní dělá necelých 250 korun. To je mnohem víc, než za kolik se dá u nás konopí koupit na černém trhu. Proto se v ČR prodeje legálního léčebného konopí počítají na pouhé stovky gramů. Proto se společnost Czech Medical Herbs, která léčebné konopí z Nizozemska dováží, rozhodla nedávno odprodat zboží s krátící se dobou exspirace za pouhou jednu korunu za gram. Do země zaslíbené USA: Po modré viagře přichází i růžová Nové varování pro „pilulku poté“ Americký úřad pro kontrolu léčiv (FDA) vyzval výrobce nouzového kontraceptiva EllaOne, pro které u nás historicky zlidovělo označení Postinor, aby balení svého přípravku vybavil varováním, že se může snížit účinek jiné, běžně užívané hormonální antikoncepce. Američané jsou přesvědčeni, že když po ní žena sáhne příliš brzy po užití EllaOne, hormonální antikoncepce nemusí fungovat, jak má a doporučují pětidenní odstup. Evropský regulátor EMA je naopak toho názoru, že argumenty pro nutnou pětidenní pauzu pro hormonální antikoncepci nejsou dostatečné. V Evropě tedy může výrobce HRA Pharma nadále tvrdit, že běžně užívané pilulky lze užít už následující den po jeho pilulce EllaOne. Uvolnění EllaOne do volného neregulovaného prodeje vzbudilo vášnivé diskuse v odborných kruzích a nadále je na místě poradit se o jeho užívání s lékárníkem či lékařem. Devět tisíc let včelařství Určitě nikdo nezpochybní důležitou pozici medu při domácím kurýrování. Jak dlouho vlastně funguje spojenectví mezi lidmi a včelami medonosnými, to si vytkl za cíl zjistit rozsáhlý výzkum, o jehož výsledcích informuje odborný časopis Nature. Tým vědců kolem Francouzky Melanie Roffet-Salqueové působící na univerzitě v britském Bristolu prozkoumal téměř 6 a půl tisíce hliněných nádob z přední Asie, severní Afriky a Evropy. Nejstarší stopy po včelích produktech přitom nalezl na střepech z Anatolie, pocházejících ze 7. století před naším letopočtem. Po skončení doby ledové asi před 12 tisíci let se včely rozšířily na sever. Lidé později začali včelstva využívat nejen kvůli medu, ale i vosku, který se uplatnil při léčitelství, v kosmetice, při výrobě svíček nebo jako tmel při utěsňování nádob. Nejvíce stop po někdejších včelařích pochází z Balkánu, naopak sever Evropy nenese žádné. Podle všeho lze považovat za severní hranici včelařství Dánsko, respektive 57. stupeň severní šířky. Zajímavé je, že zatímco pozitivní nálezy byly hlášeny z Anglie, v Irsku a Skotsku se nenašlo nic. Nizozemsko: Prodej léčebného konopí roste USA: Nové varování pro „pilulku poté“ vlastní možné stěhování sídla firmy označil na nechutné. Aby se Pfizer vyhnul možným komplikacím ze strany státu, transakce se tváří tak, jako by kupcem byla vlastně společnost Allergan (sídlící v Dublinu), ačkoli budoucí útvar ponese název Pfizer, jehož generální ředitel Ian Read bude konglomerát i v budoucnu vést. Pozor na zpracované maso Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) přišli s dalšími důkazy mluvícími proti pravidelnému konzumu zpracovaného masa, především uzeného. Podle WHO už velmi malé porce uzenin denně markantně zvyšují riziko rakoviny tlustého střeva a dalších orgánů. Z šetření vyplynulo, že i jinak upravované červené maso je dobré jíst s mírou, přičemž se tady míní nejen hovězí, ale i telecí, vepřové, jehněčí a skopové. Do této kategorie spadá i koňské a kozí maso, jeho konzumace je ale u nás minimální. U masa, stejně jako u všeho ostatního platí „všeho s mírou“ – kolem půl kila masa týdně nepředstavuje žádné riziko. Problém je v tom, že řada lidí – především mužů – ho u nás sní až mnohonásobně víc. WHO nepřichází s žádným převratným tvrzením, její závěry jen podpírají moderní výživová doporučení. Průzkumu nicméně někteří odborníci vytýkají to, že vůbec nevysvětluje, proč je v některých regionech s vysokou konzumací masa výskyt rakoviny tlustého střeva prakticky nulový. Antibiotika a jejich potřeba Devět tisíc let včelařství WHO: Pozor na zpracované maso První nosní sprej pro předávkování opiáty Americký regulátor vyslovil vůbec poprvé souhlas s užitím nosního spreje při předávkování opiáty. V jeho důsledku zemřelo ve Spojených státech v roce 2013 kolem 23 a půl tisíce lidí, což je např. čtyřnásobný skok oproti konci milénia. Většina těchto úmrtí byla způsobena absencí odborné péče, což vyvolalo potřebu vyvinout prostředek se snadným užíváním. Dosud se prostředek – podávaný pod obchodním označením Narcan – aplikoval pomocí injekční stříkačky (viz obr.). Sprej vyvinula společnost Adapt Pharma a jeho základní složka, látka naloxon, se užívá při předávkování opiáty už víc než čtyři desetiletí. Čtyřmiligramové balení bude pro hromadné odběratele, jako jsou policejní a záchranné složky, zdravotníci, školní organizace a komunitní sdružení k dispozici za zvýhodněnou cenu 37,5 dolaru. Antibiotika a jejich potřeba USA: První nosní sprej k užití při předávkování Čína pod tlakem kvůli designovým drogám Staronový šéf EMA Čínské úřady pod vlivem velmi negativní publicity zakázaly od října prodej více než stovky syntetických drog, včetně alfa-PVP, známé spíš pod označením flakka. Je to těžká rána pro tamní laboratoře, které těžily z mimořádné obliby těchto tzv. designových drog v tanečních klubech napříč celou planetou. Zejména flakka je velmi oblíbená pro lehce halucinogenní účinky a jako prostředek pro navození stavů euforie. Vedle Číny ji ve velkém dodává do světa také Indie. Obchodování s touto drogou probíhá velmi často na internetu na platformách zaručujících vysokou míru anonymity jak prodejcům, tak nakupujícím (např. Tor network). Flakka může mít různou formu – od prášku přes krystaly a pilule až po roztok. Je relativně levná a silně návyková. Jen v nemocnicích v USA zaznamenávají v důsledku jejího užití stovky hospitalizací ročně, proto čínský krok uvítal velmi vřele americký úřad pro boj s narkotiky DEA (Drug Enforcement Agency). Některé případy končí tragicky. Podle evropských úřadů se každý týden objeví na trhu dva nové druhy syntetických drog – o úplné nováčky ovšem nejde, v zásadě jde o látky déle známé a často zakázané, ale po mírné modifikaci a přejmenování (často jde o velmi fantaskní názvy) se dostávají k „zákazníkům“ znovu. Italský profesor Guido Rasi získal znovu vrcholnou pozici v čele evropské agentury pro léčiva EMA (European Medicines Agency). Někdejšího šéfa italského regulačního orgánu zvolila dozorčí rada EMA v říjnu. Rasi už vedl EMA v období mezi lety 2011 a 2014, kdy musel odstoupit kvůli stížnosti, kterou proti Italově volbě vznesl další pretendent – Bulhar Emil Christov. V mezidobí agenturu řídil Andreas Pott, její výkonný ředitel. Rasi chce svou druhou šanci využít podle svých vlastních slov především k tomu, aby se naplnila legitimní očekávání pacientů, zejména pokud jde o dostupnost léků, jejich bezpečnost a rychlost uvádění nových přípravků na trh. Lékárenská síť Dr.Max se rozhodla podpořit letošní kampaň Světové zdravotnické organizace (WHO) zaměřenou na upozorňování na rizika spočívající v nadužívání antibiotik. Na toto téma se ostatně zaměřil i magazín Maximum ve svém letošním prvním čísle. Zajímavé jsou v této souvislosti i globální údaje, z nichž Generika: Víc léčby za stejné peníze Steigerwald mizí z krabiček, z trhu ale ne EU: Staronový šéf v čele agentury EMA Čína: Pod tlakem kvůli designovým drogám Institut IGES ve spolupráci s dalšími institucemi zveřejnil průzkum o užívání léků v Německu, z něhož plyne, že víc než tři čtvrtiny z nich tvoří generika (viz graf). Spolková republika se tak v jejich výdeji řadí k evropské špičce. Výhody jsou zřejmé: snižují se tak náklady, a tím se zvyšuje dostupnost zdravotní péče. Jako příklad uvádí IGES antihypertenziva na léčbu vysokého krevního tlaku. Ačkoli je s touto diagnózou léčeno stále více pacientů, výdaje za léky se od skončení patentové ochrany originálu nezměnily. Léčba generickým Amlodipinem přijde na méně než jeden eurocent denně, což je situace před několika lety ještě nemyslitelná. Značka příznačná pro fytofarmaka Steigerwald definitivně mizí z trhu, sortimentu (kde je nejznámější patrně Iberogast) se to ale netýká. Jde o důsledek převzetí bývalé rodinné firmy z německého Darmstadtu společností Bayer. K tomu sice došlo už v roce 2013, teprve teď se ale majitelé rozhodli původní firemní označení poslat do výslužby. Nadále bude spojeno pouze s výzkumem a vývojem. vyplývá, že polovina veškeré celosvětové produkce antibiotik se zkonzumuje v Číně, přičemž více než 50 procent z tohoto množství se podává zvířatům. V první řadě tu přitom nejde o prevenci nebo léčbu nemocí, ale o to, že podávání antibiotik stimuluje růst a „vyrobí“ se tak větší objemy masa. Nejde tu přitom jen o čínský problém – stejně k masné produkci přistupují i v ostatním vyspělém světě. Podávání antibiotik lidem i v případě, že jejich nasazení není nezbytně nutné, vede k antibiotické rezistenci, tedy k situaci, kdy už léky nezabírají. Dochází navíc i k trvalému narušení lidského mikrobiomu a snížení imunity. Proto je každé nasazení antibiotik nutné pečlivě zvážit. Radu v tomto případě poskytnou i speciálně proškolení lékárníci sítě Dr.Max, v jejichž pobočkách je zdarma k dispozici i informační leták. Generika: Víc léčby za stejné peníze Steigerwald mizí z krabiček, ne z trhu Podle zahraničních pramenů připravil Michal Petrov Foto: Michal Petrov a archiv redakce