Covid speciál II Zaměstnanecký průzkum – nový rekord Nálada ve firmě má vliv na spoustu věcí, proto je dobré ji znát. U nás k tomu mimo jiné slouží zaměstnanecký průzkum, ten poslední se uskutečnil na přelomu února a března. Je to důležitý nástroj pro získání zpětné vazby a na jejím základě zaměstnanci právem očekávají změny. Co hlavně průzkum ukázal, to bylo téma rozhovoru s HR ředitelem Ivanem Barancem. Co měl průzkum za úkol zjistit? Důležitější, než aby něco zjišťoval, bylo otevřít lidem prostor k tomu, aby se vyjádřili. Hlavní je u zaměstnaneckého průzkumu zpětná vazba, po níž z naší strany musejí následovat nějaké kroky. To základní zjištění spočívá v poznání, jaká panuje ve firmě nálada a jak se v průběhu let mění. A jaká tedy ta nálada je? Upřímně řečeno, ve srovnání s předchozími průzkumy nevychází úplně nejlíp. Což je interpretace za celou firmu. V jednotlivých odděleních to může být různé. Například ve skladech se nálada oproti předcházejícímu průzkumu zlepšila, anebo můžeme říct, že motivace výrazně vzrostla. Standardně vysoko je i na centrále. Situace v lékárnách je ale opačná. Mluvíme tu o dramatickém poklesu? To ne, pohybujeme se v řádu jednotek procent, ale ten pokles je jasný. Můžeme se v tom ohledu porovnávat jako síť s některou jinou firemní strukturou, abychom měli srovnání? Přímé porovnání se u nás dělá velmi těžko. V podstatě jsme retail, jenže poměřovat se s ostatním retailem by nebylo fér. Protože tu nestavíme vedle sebe dvě jablka. My jsme retail vysoce kvalifikovaných odborníků, v tom se lišíme od ostatních. A tak se srovnáváme s úrovněmi spokojenosti dosaženými bez ohledu na sektor v rámci celé ČR. Nemůžeme totiž sáhnout po zmíněném retailu, protože to by byly řetězce potravin nebo drogerií a podobně, ani specificky po farmaceutických společnostech, protože to jsou zase třeba výrobní firmy. To se srovnávat opravdu nedá. Na úrovni skladů nebo centrály bychom asi vhodnou komparaci udělat mohli, jenže nejpočetnější jsou u nás zaměstnanci v lékárnách, a tak by to nemělo žádný větší význam. Tedy pokud bychom neměli k dispozici obdobný průzkum u konkurenčních sítí lékáren, jenže k těm nemáme šanci se dostat. Jaké jsou převažující příčiny nespokojenosti? Hodně jsme se v tomto směru dozvěděli ze slovních komentářů, kterých se sešlo asi 7200, což je obrovské číslo, a tohle je vhodná příležitost, abych za to respondentům poděkoval. Pozitivní a negativní komentáře byly v rovnováze, podílem to vyšlo půl na půl. I ty negativní ale bereme jako příležitost ke zlepšení, to je jasné. Nejčastější, klíčové oblasti, kde v lékárnách panuje nespokojenost, jsou tři: komunikace, personální situace a obchodní aktivity. Těch 7200 komentářů je nejspíš rekord – nepletu se? Přesně tak. Nový rekord pokořil ten z předchozího průzkumu asi o dva tisíce. Pojďme ke klíčovým výhradám teď podrobně. V čem spočívá problém s komunikací? Už na základě předchozích průzkumů jsme se snažili zjednodušit a omezit tok informací, které se na lékárny hrnou. Vznikly měsíční zpravodaj a čtrnáctideník, které měly omezit počet jednotlivých mailů a soustředit informace do vybraných kanálů. Bohužel časem došlo k rozvolnění tohoto systému a lékárny se zase ocitly pod informační palbou. Stalo se to, že kanály komunikace, které měly být výhradní pro některé typy zpráv, už jen sumarizují to, co se kolegové v lékárnách dozvěděli jinými cestami. Potřebujeme to znovu zásadně zeštíhlit, tentokrát důsledně. Druhá z příčin – personální nouze –, to je potíž vždycky, a v covidovém roce obzvlášť, protože odpadají osobní kontakty, o zrušených job fairs ani nemluvě. Co s tím? Tady asi žádný akční plán postavit nejde… V tomto ohledu by nějaký jednotlivý akční plán opravdu mnoho nesvedl. Navíc je to permanentní problém, který řešíme léta. A nejen my, protože akutní nedostatek lidí trápí celý obor. V době, která nepřeje osobním kontaktům, se přímý kontakt nahrazuje těžko. Na druhou stranu, i tady jde o handicap, se kterým se musejí vypořádávat všechny subjekty na trhu. Svůj přístup k náboru jsme museli úplně změnit, se všemi aktivitami jsme zamířili na online. Víc než kdy jindy využíváme sociální sítě. Osobní kontakty ale nezmizely úplně, při respektování všech bezpečnostních hledisek se je snažíme udržovat. Nábor se nezastavil a daří se občas nové kolegy získat, i když ne tempem, které jsme si představovali. Ale je potřeba si uvědomit, že žijeme v době, kdy si každý cení jistoty a zdraví. Když si ceníš jistoty, moc se ti do žádné zásadní změny v životě nechce. A když si ceníš zdraví, nechce se ti do oboru, který můžeš vnímat jako rizikový. Možná to je důvod, proč řada absolventů, kteří ještě před nedávnem o kariéře ve zdravotnictví uvažovali, raději dnes míří úplně jinam. Ale to je jen spekulace. Oproti uplynulým letům se každopádně počet takových letos dramaticky zvýšil. Pak jsi zmiňoval jako příčinu nespokojenosti obchodní aktivity. Tady je potřeba říct, že právě díky nim se pacienti začali vracet do našich lékáren, kam během první vlny chodit na čas přestali. Teď po tobě chci spíš spekulativní odpověď. Myslíš, že kdyby se ten průzkum dělal teď, pohled na obchodní aktivity by byl jiný? Osobně si to nemyslím, protože mám za to, že lidé v lékárnách velmi dobře chápou, jak jsou pro nás obchodní aktivity klíčové. Že to díky nim jsme stabilní, rozvíjející se firma se slušnými platy a benefity, se skvělým vzdělávacím systémem. Ale spíš tu jde o způsob, o akcent, který se klade na obchodní výsledky, a taky o to, jak se to komunikuje. Tak je třeba to brát. Po zpětné vazbě by měla přijít nějaká opatření, už jsme zmiňovali termín akční plán. Už jsou tyto plány na stole? Brzy potom, co jsme dostali výsledky průzkumu, jsme připravili celkem důkladnou analýzu. Je pravda, že se ten proces trochu zdržel kvůli koronaviru a související mimořádné situaci. Akční plány, na které došlo až teď, by za normálních okolností byly hotové už před půl rokem. Ale nenechali jsme to ležet, o tom bych chtěl čtenáře Max Magazínu ujistit. Všechny šéfy oddělení jsme s výsledky průzkumu seznámili a dneska už jsme v bodě, kdy jsou ty zmíněné akční plány definované, a přišel čas, kdy se začnou jejich jednotlivé body plnit. Jaký je harmonogram? Každé oddělení má svůj. Tady musím říct, že leckde nejde o jednoduché akce, ale o procesy. Nejde všechno změnit v jeden den, ale poslední akce – pokud si dobře vzpomínám – by měla doběhnout ke konci června 2021. Nikdo nemá zájem cokoli zdržovat, naopak děláme všechno pro to, aby žádoucí změny proběhly co nejrychleji. Akční plány zohledňují to, co vyplynulo z průzkumu provedeného ještě před covidem. Není tu riziko, že se mezitím u lidí změnily priority? Po průzkumu jsme připravili prezentace, které se následně probíraly v jednotlivých odděleních. A to už bylo za covidu. Pokud by se něco zásadně změnilo, pak by to vyplynulo z diskuzí. A jestli to tak bylo, stalo se to součástí akčních plánů. Ano, něco už neplatí a situace je zásadně jiná, ale to na identifikovaných problémech tolik nemění. A pak je potřeba říci to, že průzkum některé věci nevyvolal, ale jen potvrdil, že už před ním učiněné kroky byly na místě. Třeba organizační změny v provozu. Jestli pozitivních i negativních reakcí bylo stejně, pojďme to uzavřít pohledem na to, co lidé u nás oceňují. Kolegové v lékárnách si cení podpory, kterou mají, dobře nastavených procesů ve firmě, kvalitního vzdělávání. Velká část pochvalných komentářů se zmiňovala o flexibilitě pracovní doby – nemůžeme tu sice vyhovět každému, ale leckomu ano, a je vidět, že to lidé vnímají. Ceněná je stabilita firmy a kvalita spolupráce v týmech a v neposlední řadě také systém benefitů. ¤ Rozhovor vedl Michal Petrov Účast v číslech Účast na průzkumu byla tradičně vysoká – za celou firmu přesáhla 70 procent. Stoprocentní účast byla zaznamenána v e-Laboratoři a v několika útvarech na centrálách, i když právě tak tady byly zaznamenány i opačné rekordy, dokonce v rámci celé firmy – 33 procent v e-Commerce a call centru ViaPharmy. U lékáren mezi byla nejvyšší účast v oblasti východ (78 procent), nejvyšší hodnoty u regionů připadají na jedenáctku (92 procent) a pětku (81 procent). Průzkum se uskutečnil i napříč všemi státy, kde značka Dr.Max působí. Účast v Česku byla nejvyšší ve všech zemích, kde se počet zaměstnanců sítě pohybuje v tisících. Nejvyšší byla v Itálii, kde bylo ale osloveno jen 187 respondentů. foto: Adobe Stock