Dvě strany jara
padesátka Marie
p a d e s á t k a M a r i e
Dvě strany JARA
Je jaro. Kosi sedí na anténách a jedou svoji ranní milostnou show. Slovy klasika: „Člověk by se neubránil dojetí…“ Sice nechodím do sadu, ale kosí zpěv si po ránu užívám. Pokaždé se snažím najít autora a pokaždé mě překvapí, jak dokáže tak malé stvoření vyloudit tak hlasitou muziku.
Text: marie Petrovová
K
osí dovádění u mě sice navozuje libé pocity, ale jako každá mince má i začátek jara dvě strany. Kromě těch radostí, jako že se všechno zelená, den se prodlužuje, přichází naděje, že letos mi (navzdory čtyřem kočkám v domě) myši nesežraly těch osmdesát tulipánových sazenic… dostavují se i nálady řekněme poněkud méně vyvážené. Alespoň v poměru k mému věku. Čekám, že jednou konečně zkušenost zvítězí nad nadějí, a nikoli naopak. Nic. Pořád mě napadají stejné hlouposti. Tak jsem se letos rozhodla svým jarním myšlenkám čelit rozumem. Což znamená, že musím sama sebe přesvědčit, že:
• nepotřebuju hubnout do plavek. Ve skutečnosti to potřebuju, ale stejně to dám tak jednou za patnáct let a tuhle kvótu jsem vyčerpala už někdy v roce 2016; musím sama sobě přiznat, že neodolám jahodám se šlehačkou, bublaninám se vším možným, a hlavně s drobenkou, ovocným knedlíkům, šťavnatým melounům a vůni grilovaného masa;
• za pět týdnů dovolené se nedá dojet autem k moři, ujet tisíc kilometrů na kole, sejít se na zahrádce u skleničky (skleniček) prosecca postupně se všemi kamarádkami, naučit se aspoň dva jazyky, přečíst dvacet knih, vymalovat dům, vygruntovat dům, každý den hodinu běhat, sbírat houby, sušit houby, sbírat lesní plody a zavařovat marmelády, jíst všechny ty dobroty a nepřibrat. Zvlášť když si těch pět týdnů nikdy nevyberu najednou a zavařovat marmelády neumím;
• jsem městský člověk; pocit, že bych mohla na samotě pečovat o stádo koz, vyrábět sýr, sbírat bylinky a kochat se velebným tichem hor, je jen iluze z dlouhých letních dnů a teplých nocí. Vážně nemá cenu ani na pět vteřin přemýšlet o tom, že bych se sem chtěla vrátit třeba v listopadu, natož ztrácet čas brouzdáním po internetových nabídkách, které by mě k tomuto stavu přiblížily. Když napadnou dva centimetry sněhu a musím sundat lodičky, chytám paniku, neumím nasadit sněhové řetězy a kozí sýr nejím;
• opalování není zdravé, ach jo;
• dvoudílné plavky si může natáhnout i osoba starší padesáti let; komu se to nelíbí, nechť se otočí na druhou stranu. Že budou mít sousedi z okolních lehátek opálenou jen jednu půlku těla, je koneckonců jejich problém.
Začala jsem tím, že jsem si z e-shopu objednala plavky, předplatila si aplikaci, která počítá kalorie, a prošla vzorníky interiérových barev. Asi začnu nad ránem používat špunty do uší. Přeji všem krásné jaro.
Vaše padesátka Marie m