10 kroků k pomalému životu

ůže se zdát, že slow living není pro vás. Jak má utahaná máma a vystresovaný táta s průměrným platem, třemi dětmi a hypotékou žít slow? No jistě. Většina příběhů na téma „Jak jsem začal žít jinak“ vypadá asi takhle: mladý talentovaný člověk vystuduje dvě vysoké školy, částečně v zahraničí, nastoupí do mezinárodního korporátu, pracuje od rána do noci a přes víkendy. Asi za deset let je kariérně úspěšný a dost bohatý. Jednoho dne ovšem procitne, řekne si dost, odjede na půl roku na Bali, kde medituje  – má totiž úspory a může si to dovolit. Konečně pochopí, co v životě chce. Vrátí se domů plný poznání, vezme méně náročnou a méně placenou práci, která ho baví a jež mu poskytuje čas na zajímavé koníčky. Nakonec, finančně si moc nepohorší, protože si v době před vyhořením vydělal zhruba na dva byty… To se to žije slow úplně jinak, než když jste prodavačkou v supermarketu a staráte se o rodinu a nemocnou maminku. 

Slow realita

„Tenhle příběh musím vyvrátit,“ říká Kamila Boudová, která napsala knihu Slou a dnes žije v Paříži, kde pracuje jako módní koučka a pedagožka. „Moje korporátní kariéra skončila ve čtyřiadvaceti letech. Když jsem přijela do Paříže, neměla jsem v podstatě nic. Ušetřené peníze mi vystačily na devět měsíců studia MBA v režimu existenčního minima. Doma jsem si nedovolila ani zapnout topení, protože jsem věděla, že na to nemám. Financí se slow living v podstatě moc netýká. Je to dlouhá a někdy náročná cesta, ale stojí za to.“ A evidentně funguje. Už jen rozhovor na lince Praha–Paříž bylo radost dělat. Kamila totiž na prosbu o spolupráci odpověděla hned s tím, že ano, MÁ ČAS. A videohovor vedla stylově: po ránu, kdy nachystala dceru do školy a byla si zaběhat, si zalezla do postele.

Noha ve dveřích

O slow living se píšou knihy, spousty knih. Do jednoho článku se přepsat nedají. Slow living neznamená válet se. Ale dělat věci ve svém tempu, najít svoji frekvenci a být v pohodě. Někdo má životní tempo rychlejší, jiný pomalejší. Slow obvykle znamená dělat věci trochu jinak, někdy pomaleji, někdy naopak rychleji, něco jindy nebo jinak, víc odpočívat, poslouchat své myšlenky a tělo. „Slow podle mě začíná tím, že nasloucháme svojí duši, svým emocím, svému tělu. Když se postaráme o sebe, můžeme se začít starat o druhé nebo o přírodu. Ano, slow living se váže k udržitelnému způsobu života. Ale když jste tak unavení, že nemáte ani sílu roztřídit odpad, nemůžete zachraňovat planetu. Nejdřív musíte zachránit sami sebe,“ říká Kamila. 

Následující desatero je mírně nekoncepčním nahlédnutím do pootevřených dveří a hodí se hlavně pro ty, co stále nemají čas, natož aby měli čas začít žít pomalu. Zkuste do těch dveří aspoň strčit nohu, aby se vám téma nezavřelo. 

1. Kdo je tady magor?

Podívejte se na sebe, svou rodinu, kamarády, známé, kolegy. Kdo z nich má čas? Na schůzku, hospodu, návštěvu, sám pro sebe? Možná byste je spočítali na prstech jedné ruky. Nemáme na nic čas a je to normální. „Když všichni běží v životě jako o závod, vypadá ten, který nemá plný diář, jako magor. Když ale budeme žít všichni v přirozenějším rytmu, bude magor ten, který nestíhá,“ říká Kamila Boudová. 

Efekt: I když všichni žijí zrychleně včetně vás, neznamená to, že je to správně. A jde to i jinak! Tenhle posun v myšlení je vstupní branou k dalším krokům. Začít můžete se změnami, které nespotřebují žádný čas navíc.

2. Mluvit pravdu

Vyberte si na začátek jen jeden den v týdnu, kdy budete mluvit pravdu. Ne tak, aby vás druhý den vyhodili z práce a z bytu. Stačí, když budete říkat pravdu o sobě. „Moc se mi líbí věta: ,Je pro mě důležitější říct ti pravdu, abych ochránila sama sebe a svoje hranice, než lhát ti, abych se ti zalíbila.‘ Zní mi v hlavě hodně často,“ říká Kamila Boudová. „Je pro nás tak obvyklé se upozaďovat, odkládat svoje potřeby, jen aby ostatní byli spokojení... Lepší je začít říkat a dělat věci tak, aby mi výhledově bylo líp, i když v danou chvíli musím překonat nějaký diskomfort, třeba odmítnout schůzku, která pro mě postrádá smysl, přestat dělat dítěti svačiny, i když by je lehce zvládlo samo.“ Důležité je také říkat pravdu sami sobě. Třeba jestli se cítíte šťastní. 

Efekt: Vaše vztahy se trochu vyčistí, nebudete dělat práci za druhé a získáte trochu vnitřního klidu a jistoty a taky trochu víc času na sebe.

3. Stop videům s tančící kočkou

„Pamatuji si na jednoho kouče, který řekl: ,Jak vám koukání na video s tancující kočkou zlepší váš život zítra?‘“ říká Kamila Boudová. „Pravda je, že nijak. Nezlepší ho ani dort z ledničky, ani nový kabát, ani sjíždění Facebooku. Všechny tyhle věci jsou rychlé drogy, které nám v danou chvíli zlepší náladu. Když budete místo toho, abyste dvě minuty jedli dort nebo se dívali na video s kočkou, dvě minuty psát na papír, co je blbě ve vašem životě, proč zabíjíte čas u Facebooku nebo proč se cpete dortem v deset večer, je to cesta. Dělám to taky a vypěstovala jsem si způsob, jak se nepodělat z toho, že je něco špatně – a mít důvěru v to, že změna může přijít.“  

Efekt: Psaní deníku, třeba pět minut denně, vám pomůže udělat si přehled o tom, jak se opravdu cítíte a co si přejete. Začněte klidně větou: „Ježíšmarjá, nevím, co psát.“ Dejte si čas, nespěchejte, časem to vykrystalizuje.   

4. Přehodit či posunout pořadí činností

„Někdy se mi stane, že přijdu domů ze schůzky, potřebuji vybalit nákup a umýt nádobí. Ale přitom vím, že úplně nejvíc si chci na deset minut lehnout a dát nohy nahoru. Dřív jsem to dělala opačně: nejdřív povinnosti, pak klid. Jenže když to přehodím, dostanu trochu energie na to, co mě čeká,“ říká Kamila Boudová. 

Někdy má smysl věci posunout. Například si ráno vyšetřit deset minut a zacvičit si Pozdrav slunci nebo jít na rychlou procházku – a až pak sednout k počítači. Stačí začít něco dělat chvilku, ale hlavně začít!

Efekt: Přestanete odkládat věci, které chcete nebo potřebujete udělat, na dobu, až bude čas. On se totiž často vůbec nenajde. Když je dáte na první místo, povinnosti vás stejně neminou, ale vy už budete mít „hotovo“ – odcvičeno, odprocházeno, odpočinuto.

5. Samota jako lék

Abyste mohli začít dělat i malé změny, potřebujete s nimi být v souladu. To znamená umět si naslouchat. Jak jsme řekli, slow living neznamená dělat věci pomalu, ale ve svém tempu. Ale jak zjistíte, jaké je vaše tempo, vaše potřeby a přání, když vás neustále něco rozptyluje? Děti, televize, mobil, fitness, výlety, návštěvy. „Jen v tichu uslyšíte ten bordel ve své hlavě… Jen v tichu uslyšíte myšlenky, které vám automaticky jedou. Pokud je zapnutá televize, děti křičí, vaše pozornost je venku. Vypněte na chvíli všechny displeje a naslouchejte sami sobě,“ říká Kamila Boudová. Možná zjistíte, že váš plný diář je jen útěk, abyste nemuseli poslouchat, že se vašemu já něco nelíbí. 

Efekt: Obrátíte-li pozornost v tichu a samotě do sebe, mnohem snadněji rozklíčujete svoje starosti i radosti a můžete se podle toho řídit. 

6. Žij pro to, co miluješ

Smysl života se hledá více než těžko. Někteří filozofové tvrdí, že smysl života musí najít každý jeden člověk každý den svého života znovu a znovu, proto neexistuje žádný univerzální. Dobrým vodítkem je říct si, co milujete. Svoje děti, sport, tanec, svou práci? Dělat, co milujete, dá smysl každému vašemu dni. Je to docela dobrý klíč k tomu zjistit, co chcete a co ne. Pokud běháte jen kvůli tomu, abyste v létě vypadali dobře v plavkách, není to asi činnost, kterou milujete. Na věci, které milujete, se těšíte, dělají vám dobře a nechcete o ně přijít. Nejen v danou chvíli, ale opakovaně a vytrvale zlepšují kvalitu vašeho života. 

Efekt: Když si uvědomíte, že žijete pro věci, které milujete, a začnete jim v životě dávat čas a prostor, bude se vám žít v mnohem větším souladu s vámi samými. A naopak.

7. Jezte pomalu

Začněte věnovat pozornost činnostem, které zrovna děláte. V hlavě neustále řešíme věci, co se staly, nebo plánujeme, co bude, a nesoustředíme se na to, co se děje právě teď. Platí to u spousty činností včetně jídla. Jíme rychle, nekvalitně, nesoustředěně. Dělejte to jinak. Zkuste si vychutnat každé sousto, nespěchat, být v pohodě. Samozřejmě, jídlo za to musí stát. Čím ve skutečnosti krmíte svůj „motor“, který ještě okrádáte o spánek, energii a radosti, a přitom chcete, aby bezchybně šlapal? Odborníci na slow living doporučují zdravou stravu, nejlépe bio. Tělo vám poděkuje a vy se budete cítit líp. 

Efekt: Naše imunita i emoční naladění mají co dělat s tím, co jíme. Když zlepšíme kvalitu jídla a budeme mu věnovat pozornost, vychutnávat si ho, samozřejmě to posílí naše zdraví.

8. Kultivace prostoru

Nejznámější světová odbornice na úklid Marie Kondo sice už přiznává, že se třemi dětmi má doma  bordel, ale očista prostoru a udržovaný pořádek ke slow living neodmyslitelně patří. Pro začátek stačí malá čistka v domácnosti – ona se potom totiž i lépe uklízí. Klíč je jednoduchý. Ponechte si věci, u nichž si řeknete „chci“, „dělá mi dobře“ nebo „je užitečné“, a odstraňte ty s nálepkami „nechci“, „nenosím“ nebo „nepotřebuji“.

Udržujte doma pořádek a čistotu, dělá to dobře vaší mysli. Nepořádek a chaos nás chtě nechtě stresují. „Ano, někdy je potřeba naučit se odpočívat i v tom. Na druhou stranu, když jsem k tomu donucená, říkám si, že jsem si něco asi špatně zařídila, když jsem nestihla udělat si to doma tak, aby mi v tom bylo dobře,“ říká Kamila Boudová.

Efekt: Vaše prostředí je odrazem vašeho vnitřního světa. Když si uklidíte a uspořádáte věci doma, automaticky se vám vytřídí i myšlenky a budete mít víc jasno ve svém vnitřním prostoru.

9. Začít můžete jakkoli 

„Silným impulsem ke slow living je nějaký průšvih v životě: nemoc, vyhoření, rozchod, zdravé naštvání, že takhle to tedy fakt dál nejde. To je chvíle, kdy se rozhodnete, že to chcete mít jinak – žít víc po svém. „Ale jakákoli změna je náročná, s tím se musí počítat. Asi vám poběží hlavou: Co se stane, když začnu každé ráno běhat? Dokážu se vůbec někdy cítit dobře? V tom případě doporučuji, pokud chcete něco udělat, udělejte to – i kdyby ostatní zvedali obočí. Je to jako skočit z útesu. I ze skákání z útesu se může stát zvyk. Jděte běhat, tančit, psát deník, začít chodit na terapii, vypínat televizi, cokoli, aby vám bylo lépe. Začněte s čímkoli, slow living se pomalu může rozlít do všech aspektů vašeho života. Začněte respektem k sobě, pak k ostatním, pak ke světu. Zní to pateticky, ale je to tak,“ říká Kamila Boudová.

Efekt: Když začnete dělat něco, co je v souladu s vámi a dělá vám dobře, s největší pravděpodobností se začnou narovnávat i další věci ve vašem životě.

10. Máte na to čas

Už se vidíte, jak běžíte schváceni na trh pro bio jablka a pak se večer v polospánku nutíte do meditace? Tak tohle není slow living. Slow living se nedá urvat a týká se spousty věcí. Jídla, vztahů, emocí, nakupování, trávení volného času. Ale i kdybyste začali jen s jedním bodem z tohoto krátkého desatera, bude to skvělé. Na postupné změny máte čas, můžete zkoušet, být více či méně úspěšní, máte roky a roky na to, abyste postupně zlepšovali svůj jídelníček, pohybové návyky, vztah k sobě, k druhým, budovali důvěru v život. „Místo věty ‚nemám čas a nestíhám‘ si začněte v hlavě říkat ‚všechno krásně stíhám‘. Dělejte jen to, co hoří. Všechno ostatní lze odložit. Zbohatnout a najít slávu můžete i v důchodu,“ usmívá se Kamila Boudová.

Efekt: Žádný stres. Slow living ví, že dobré věci potřebují čas, dejte ho jim i sobě. m