Jaro se hlásí o slovo

e d i t o r i a l

jaro se hlásí o slovo

Milé čtenářky / Milí čtenáři,

usedl jsem k psaní tohohle úvodníku o víkendu, kdy se v pražském Prokopském údolí právě objevily první fialky. Jaro se hlásí o slovo čím dál vehementněji, městské promenády i oblíbené turistické trasy ve volné přírodě přestávají jet v režimu „bez živáčka“. Znovu je tu ten den, kdy člověk stojí ráno před domem a vnímá, že je něco jinak, a chvíli trvá, než mu dojde, že to je tím ptačím zpěvem v korunách stromů. Ty jsou pořád ještě průhledné, ale listy už čekají schoulené v pupenech na startovní čáře. ZASE JSME TO PŘEŽILI!, radujeme se. A raduje se i Padesátka Marie, která ve svém fejetonu připomíná i to, že to není jediné vítězství, za kterým se můžeme ve svém životě ohlížet.

Teď už – doufejme poprvé – budou zase pár měsíců jak teplo, tak světlo přibírat na váze. A u nás to – doufejme podruhé – bude s tou váhou přesně naopak. Kdysi nám jeden čtenář poslal fotku toho, jak čte časopis Maximum během dovolené někde na horách u stolu s prostřenou snídaní. Časopisu to vedle croissantu a kávy s mlékem slušelo. A to je způsob, který bychom ke konzumaci následujících stránek vřele doporučovali (když ho vzápětí vystřídá nějaká túra nebo výlet na čerstvý vzduch).

A co byste v tomto čísle neměli minout? Jestli o něčem platí, že neexistuje jen jediný pohled na věc, pak je to globální oteplování. A Maximum opravdu nemá ambici v tom jednou provždy udělat jasno. Každý sám za sebe v tom ale jasno může mít – a takovým člověkem je i Marie Šabacká, česká polární vědkyně, která nám poskytla rozhovor, v němž tvrdí, že ještě během tohoto století se zvedne hladina moří kvůli odtávání ledu o jeden až dva metry. Myslí si také, že oteplení planety je už nevyhnutelně dané a že se na to člověk musí adaptovat.

Schopnost adaptace je klíčový atribut ve hře o zachování druhu a je dobře, že jí lidstvo disponuje v tak vysoké míře. Na všechno ale pořád nestačíme a na jednu takovou nepřekonatelnou bariéru upozorňuje svou poslední rolí herec Samuel L. Jackson. V seriálu, což je u něj vlastně nový formát, se jedná o Alzheimerovu chorobu. Je to pro něj osobní – jak v interview říká, v rodině ho tahle nemoc prakticky obklopuje. Zná ji a rád by prý, aby zdraví lidé pochopili, že pro ty, kteří trpí Alzheimerem, znamená minulost o dost víc než to, co se děje právě teď.

Jsou mezi námi bohužel i takoví, kteří ten příchod jara, když už o něm byla v úvodu řeč, nejsou s to prožít. A tak si važme každého dne, kdy tu radost cítit naplno dokážeme.

Tak tedy krásné jaro – deštivé i slunečné tak akorát – Vám přeju!

Michal Petrov, šéfredaktor Maxima