Úvodník

Michal Petrov, šéfredaktor

Milé čtenářky / Milí čtenáři, 

minule jsem na tomto místě zmiňoval, jak je důležitá v lidském životě snídaně. Neboli jsem nadhodil téma jídla a v tomhle duchu bych si dovolil navázat na předchozí povídání.

To, že jídlo rozjíždí v těle proces metabolismu, je banální fakt. Ovšem stejně banální jako důležitý. A je podstatné, aby tento proces probíhal správně. Protože když je metabolismus narušený, může to vést k přibývání na váze a diabetu. A to nejmenší, co můžeme pro fungování metabolismu ve svém těle udělat, je, že se začneme starat o své vnitřní hodiny. To je stroj, který s postupující civilizací dostává pěkně zabrat, někdy i na frak. Protože naše tělo dostalo základy ještě před vznikem žárovky (o mobilech nemluvě) – a v tom je ten kříž.

Víte, co je noční nezřízená žravost? Pokud ne, upřímně vám závidím. Tahle nestvůra se ale nenoří po soumraku ze tmy za oknem, zatímco my spíme. Mnohem spíše ji totiž přitahuje (to umělé) světlo a naše otevřené oči. Kdybychom totiž my ostatní, co s tím běsem máme svou zkušenost, v souladu s tím, co nám radily naše babičky, dokázali hlad zaspat, udělali bychom líp. Jenže my jsme zůstali vzhůru a přetáhli své vnitřní hodiny. Vychýlili jsme své tělo z jeho rytmu a bylo zle. Mimochodem, tomu rytmu se říká cirkadiánní, což je z latiny a znamená to „přibližný denní“. Tento takt tvoří spolu se spánkem a metabolismem velkou trojku našeho zdraví a taky spojené nádoby. Narušíte jedno a otřese se všechno ostatní. Když málo spíte, tělo si s glukózou umí poradit hůř, a navíc má větší tendenci k váhovým přírůstkům.

U diabetiků se tak může k jedné dietě přidat druhá. Ačkoliv – opravdu může? Tady stojí za zmínku, nakolik je pro tyto pacienty riskantní sahat po oblíbených dietních nápadech, jako je vynechávání snídaně, častější jídlo včetně druhé večeře v noci a podobně. Třemi slovy řečeno – je to riskantní. Ovšem není dieta jako „dieta“. Obecně jde o slovo, které u diabetiků nemůže mít špatný zvuk, protože je to faktor, který se dá upravovat, a díky tomu se dá nemoci buď předcházet, nebo ji léčit. Do života diabetika prostě dieta patří – ta pravá. 

Jak jsme si řekli, doba požití a trávení ovlivňuje cirkadiánní rytmus a naopak. Jeho narušení je vyvoláno nejen nerovnováhou mezi spánkem a bděním, ale i půstem a jedením. Když jde o dlouhodobý jev, metabolismus glukózy a sekrece inzulinu a jeho působení nefungují, jak by měly. Umělé prodlužování dne, práce na rotační směny – obojí se mj. podepisuje na tom, že se z diabetu 2. typu stala globální epidemie.

Vnitřní lidské hodiny, onen cikadiánní rytmus, jsou za přirozených okolností geniální systém s víceúrovňovou kontrolou. Jenže když se rozhodneme je znásilňovat, naopak to může znamenat frontální útok na mnoho prvků našeho organismu. Z výhody se stane supernevýhoda. Je dobré na to myslet při nočním koukání do mobilu nebo monitoru počítače přerušovaném občasným nájezdem na ledničku a doprovázeném máváním rukou nad zkracující se dobou spánku. Vést občanskou válku se svým vlastním tělem je nesmysl.

Vydatný spánek bez plného břicha přeje

Michal Petrov, šéfredaktor