Filmoví padouši

s v ě t   h v ě z d

Filmoví padouši

Role padouchů bývají pro herce velmi lákavé. Můžou si totiž vyzkoušet to, co by v běžném životě mohli jen stěží. Divokou honičku na střeše vlaku, jízdu na koni nebo kůži kanibala. Dostat se k filmu je jedna věc a dostat se k rolím, které se divákům vryjí do paměti, je věc druhá. Neméně složitá. O tom, komu se to podařilo, se dočtete v následujícím článku.  

Eli Wallach

Pocházel z chudé židovské rodiny s polskými kořeny. Už v patnácti  věděl, že chce být hercem. Jeho cesta nebyla jednoduchá. Za druhé světové války se stal kapitánem armádního lékařského týmu na Havaji, tehdy o herectví spíš snil a nevěřil, že se mu to jednou skutečně podaří. Ale sny se plní! Po konci války se Wallach začal herectví naplno věnovat. Svou první velkou příležitost dostal ve westernu Sedm statečných (1960), kde ho režisér John Sturges obsadil do role Calveryho – zlého vůdce mexických banditů. Wallach do té doby vůbec neuměl jezdit na koni, ale s pomocí profesionálních jezdců se mu to podařilo. Tahle dovednost se mu náramně hodila. Další z legendárních westernovek totiž na sebe nenechala dlouho čekat a Wallach se objevil jako padouch Tuco ve filmu Hodný, zlý a ošklivý (1966). 

Hannjo Hasse

Rodák z německého Bonnu byl jednu dobu nejvíc obsazovaným záporákem východoněmeckých produkcí. Ani jeho cesta k filmu však nebyla jednoduchá. V roce 1938 začal studovat herectví, o 3 roky později ale musel narukovat do armády a padl do zajetí. Po konci války se mu ale podařilo nejenom vymanit se ze zajetí, ale ještě i dokončit studium herectví v Německu. Na filmovém plátně se poprvé objevil  v roce 1951 v německém filmu Der Untertan podle předlohy Heinricha Manna. Dále pak hrál výhradně ve východoněmeckých, sovětských a československých filmech.Čeští diváci si Hasse budou pamatovat hlavně z Krejčíkova filmu Vyšší princip (1960), kde ztvárnil roli velitele služebny Gestapa. Za herecké výkony mu byla v roce 1971 udělena cena Art Prize Německé demokratické republiky. 

Marlon Brando

Jako dítě alkoholiků to Brando neměl v dětství úplně jednoduché. Často se cítil osamělý a traumatizovaný. Navzdory všemu se ale dokázal vypracovat na jednoho z nejvýznamnějších herců 20. století. Zahrál si hlavní roli Kena ve filmu Muži (1950), pak následovala nominace na Oscara za Stanleyho v Tramvaji do stanice touha (1951). Až do roku 1955 pak byl každý rok nominovaný na zlatou sošku. Role záporáka Dona Vita Corleoneho v Kmotrovi (1972) mu nakonec přinesla Oscara za nejlepší mužský výkon. Zajímavostí ale je, že cenu odmítl na protest proti hollywoodskému zobrazování domorodých Američanů.  Na ceremoniál místo něj přišla herečka apačského původu Sacheen Littlefeather, která přišla a pronesla jednu z nejdůležitějších děkovných řečí v historii předávání Oscarů. 

Anthony Hopkins

Ctižádostivý, geniální a vzteklý. Hopkinsova kariéra byla složitá, stačil se během ní několikrát oženit, rozvést a vyléčit z alkoholismu, což se jen tak někomu nepodaří za celý svůj život. Kromě mnoha televizních rolí ztvárnil jednu opravdu vyjímečnou. Všichni si asi  vybavíme vraha, který má na sobě náhubek a vyváží ho z cely nebo vrahovy rozhovory s Jodie Foster, kdy si člověk místy není jistý, jestli mu tenhle psychopat nezačíná náhodou být sympatický svou genialitou. Vzápětí však začne pojídat mozek svého známého a v tu ránu je po sympatiích tatam. Za roli Hannibala Lectera ve filmu Mlčení jehňátek (1991) získal Oscara, a to i přesto, že jeho postava se v celém filmu objeví na pouhých 17 minut.

Joe Pesci a Daniel Stern

Nezapomenutelná dvojice Mokrých banditů z kultovní série Sám doma (1990) patří k absolutní filmové klasice. 165 cm nízký Joe Pesci a 193 cm vysoký Daniel Stern se ve filmu bravurně doplňují a jejich nepovedená vloupání jsou legendární. A tady malá třešnička na dortu. Youtubový kanál Screen Junkies požádal lékaře o analýzu jednotlivých zranění Mokrých banditů z druhého dílu Sám doma v New Yorku. Lékařův verdikt byl následující: Harry by zemřel 6 × (zásah klíči do hlavy, těžké popáleniny po výbuchu kerosinu, 2 × rána litinovou trubkou, pád z velké výšky, zásah padajícími plechovkami s barvou), Marve 10 × (4 × zásah cihlou do hlavy, smrt vysokým napětím, 2 × pád z velké z výšky, pád pytle s cementem, 2 × rána litinovou trubkou, zásah padajícími plechovkami s barvou). Tak ještě, že ve filmech se zázraky dějí. 

Miloš Kopecký 

Tento vynikající herec, který měl rejstřík od klaunů po padouchy, hrál záporáky rád. Jedním z jeho nejznámějších byl Horác, zloduch Hogofogo ve filmu Limonádový Joe (1964). K téhle roli také neodmyslitelně patří hláška, že alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství. Kopecký hrál velmi charakterní role, díky svým protikomunistickým názorům, které se nebál veřejně říct, byl charakterem i v osobním životě. 

Martin Růžek

Charismatický herec, původním jménem Erhard Martin, se nejdřív profiloval v divadle jako herec komických rolí. Díky svým řezaným rysům v obličeji a hlubokému krásnému hlasu byl nezapomenutelný. Později u filmu dostal šanci především v rolích záporáků – například jako svérázný hejtman Tayerle v komedii Poslušně hlásím (1957), král Kazisvět v Princezně se zlatou hvězdou (1959) nebo biskup ve Vávrově Kladivu na čarodějnice (1969). Málokdo ví, že tenhle herec byl vášnivým fanouškem fotbalové Slavie. Skoro dvacet let působil jako předseda Klubu přátel Slavie. 

Text: Sandra Černodrinská, foto: archiv redakce