Ježíšek, Santa a ti další

Německo

Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že v sousedním Německu slaví Vánoce stejně jako u nás, když máme stejnou výzdobu, stavíme betlémy, věšíme adventní věnce a podobně, tak do německých domácností nechodí Ježíšek, ale Weihnachtsmann, což v překladu znamená Vánoční muž. Je to dospělý vysoký muž s dlouhými zrzavými vousy. Takže až uvidíte v Německu na Štědrý den zrzavého vlasáče poblíž nějakého domu, nevolejte policii.

Itálie

Rozdíl mezi českými a našimi Vánocemi je už v tom, že ty italské začínají až 25. prosince poté, co papež světu požehná Urbi et Orbi. Teprve pak se začnou scházet rodiny a hodovat na jehněčím nebo na krocanovi. V některých částech Itálie dojde na dárky už ten den, ale v některých až 6. ledna. A zatímco ty „prosincové“ navštěvuje Babbo Natale, který vypadá jako Santa Claus, ty „lednové“ obdarovává čarodějnice Befana.

Argentina

Kdybyste zavítali do argentinské domácnosti, nedivte se, že v místnosti hned vedle vánočního stromečku (ano, tahle tradice se drží i zde) najdete vodu a seno. Dalo by se totiž čekat, že Santa Claus po Severní ovládl i Jižní Ameriku, ale neovládl. V Argentině totiž dárky dětem nosí kůň. Přesně řečeno koně, na kterých prý jeli Tři králové. A to není jediná místní zvláštnost. Na slavnostní vánoční tabuli se totiž dočkáte buď pečeného selátka anebo – pečeného páva!

Island

Že na Islandu nosí dárky vánoční skřítkové, to milovníky fantasy a severských legend asi nijak nepřekvapí. Zajímavá je ale skutečnost, že každý Islanďan včetně dětí kouká, aby dostal nějaký „měkkáč“, protože jak praví pověra, pokud nedostanete na Vánoce něco nového na sebe, tak vás bez milosti sežere vánoční kočka!

Austrálie

Jako někdejší britská kolonie Austrálie převzala spoustu zvyků od svých kolonizátorů, včetně těch vánočních. Dárky tu tedy, stejně jako ve Spojeném království, nosí na Boží hod Father Christmas. To, co je tu ale jiné, je místo oslav a slavnostní menu. Australané totiž většinou pořádají vánoční rodinná setkání pod širým nebem, ať už jde o jejich zahradu nebo pláž, a kromě husy nebo kachny hodují na mořských plodech. A do oken svých domovů si vyvěšují vánoční pohlednice (ano, tento zvyk přetrvává i v době internetových a smskových přání), které obdrželi a předhánějí se se sousedy, kdo jich má víc.

Norsko 

Podle norské legendy na Štědrý večer vycházejí zlé čarodějnice a hledají košťata, na kterých by se proletěly. Proto musí být všechna košťata v domě schovaná. A tak zatímco košťata Norové schovávají, jako správní vlastenci milují svou zem, a tak bývá norská vlajka nedílnou součástí nejen vánočních řetězů, ale i oken domů.

litva

Pokud byste čekali, že v Litvě se lidé sejdou, povečeří, rozdají si dárky a spokojeně jdou spát, nemůžete být dál od pravdy. Místní tradicí je totiž vlečení dřevěné klády jako symbolu problémů a neštěstí. U toho se zpívají lidové písně za bohatého doprovodu muzikantů, kterých bývá bezpočet, protože stejně jako u nás, tak v Litvě platí, že co Litevec, to muzikant. Rodiny, sousedé a přátelé se pak sejdou, popřejí si navzájem vše dobré a pak polena spálí, aby zahnali neštěstí a problémy do dalšího roku.

mexiko

To, co je pro nás vánoční stromeček, je pro Mexičany pinata. Je to hliněný džbán na vodu. Džbán se obaluje barevným papírovým límcem a zdobí peřím a nejrůznějšími třásněmi tak, aby připomínal dobře vykrmeného krocana. Rodiče pak v domě zavěsí pinatu před domem například k pergole, až po okraj ji naplní dárky a vrcholem vánočních oslav pak je, že děti dostanou malé kamínky, kterými se snaží pinatu rozbít, aby se dárky doslova vysypaly na zem a ony si je mohly rozebrat.