Úvodník

Michal Petrov, šéfredaktor

Milé čtenářky / Milí čtenáři, 

můžete před tím zavírat oči, můžete si i uši zacpávat, můžete to třeba pár dní ignorovat, ale protože odstěhovat se na Měsíc není (zatím) ještě možné, vyhnout se tomu nedá. Už je to tak: Vánoce jsou (zase) tady. U pacientů s diabetem tedy Dia Vánoce.

Taky jste si s koncem léta řekli, že teď už nezbývá nic jiného, než se teď pomalu začít těšit na Ježíška? To těšení se je podstatné, ale přesto se nedá úplně vyhnout pohledu na druhou stranu spektra a nevidět i negativa tohoto období, které je pouze na pohlednicích třpytivé, zářící, zvonivé a poklidné. Člověk ani nemusí být diabetik, aby například hůř snášel stres, který k takovým Vánocům vede. Ne každý je vůči němu odolný a většina z nás si tou uličkou překážek musí zkrátka projít. Jsme-li vystaveni stresu, naše tělo uvolňuje hormony, které způsobují růst hladiny cukru v krvi: adrenalin a kortizol. Je to součást našeho obranného mechanizmu, odpověď organizmu na hrozbu. Dodává nám palivo pro boj, nebo útěk. Jenže diabetikům spíš škodí, než aby je chránil.

Návody na obranu proti stresu jsou sice už trochu obehrané, ale znáte to: opakování je matka moudrosti. A tak zmiňme aspoň to nejdůležitější. Na prvním místě je něco, o čem se zmiňuju pravidelně: pohyb. Pohyb je zázrak i tehdy, když ho provázejí mírné obtíže, a pravidelný pohyb je zázrak na druhou. Jestliže vás trápí právě tyto obtíže, může vás povzbudit, že v tom nejste sami. Znáte to – sdílená starost je poloviční, a tak vůbec neuškodí, když si procházku naplánujete s někým, kdo je na tom podobně a kdo má proto větší schopnost porozumět tomu, co vás trápí. Především je tu ale samozřejmě rodina a já bych chtěl doufat, že většina z vás ji má. Advent s vánočním vrcholem je čas, který má rodinné vztahy tmelit víc než jakékoli jiné období v roce. A právě společnost milovaných lidí je další pomocník v boji proti stresu. A protože hýbat se je důležité nejen fyzicky – vždyť napětí pomáhá mírnit i to, když dáme do pohybu mozek – tak zkuste spojit několik antistresorů dohromady. Vydejte se na procházku se svými blízkými, lovte cestou v parku společně v paměti příběhy z rodinné historie, vypravujte, vzpomínejte. Je to zábavné a určitě zjistíte, že to nebyl promarněný čas.

Pak je tu samozřejmě ještě jídlo a pití. Jíst o Vánocích víc, to k věci zkrátka patří. Má to být doba hojnosti, kterou charakterizuje plný stůl (a později břicho). Zdravější verzi klasické kuchyně se snažme nevnímat jako zlo. Dbát na to, abychom si jídelníček přizpůsobili v zájmu vyváženosti, je něco, co se úročí. Vždyť nemusíme ze své chuti slevovat úplně. To za prvé. A za druhé: není žádná pohroma, když se hodnoty cukru občas během Vánoc jednorázově vychýlí, hladina glukózy v krvi je najednou vyšší. To se může stát a souvisí to se změnou rutiny a zmíněného menu. Pro jednou nebo pro dvakrát nejde o nic fatálního, je potřeba se jen snažit, aby nešlo o trvale vysoké hodnoty, které už zdraví ohrožují. Mějte svou nemoc zkrátka pořád pod kontrolou.

Vedle jídla je tu také pití. Obvykle se říká, že je potřeba se k němu stavět s mírou, a říká se to právem, zvlášť u alkoholu. Vyplatí se ohlížet se na jeho obsah třeba i u vína. Střídat pití alkoholických nápojů s nealkem je doporučení platné nejen u diabetiků, stejně tak, jako u nealka sahat po neslazeném pití. Při užívání inzulinu může alkohol snižovat nebezpečně hladinu cukru v krvi a zvýšit riziko hyperglykemie. Totéž způsobuje i pití na lačno.

Při zpětném pohledu se může zdát, že předchozí řádky jsou seznamem věcí, proč se na Vánoce netěšit, ale opak je pravdou. Je to jen pár tipů na to, jak si je užít víc – jak si to zasluhují jednak svátky jako takové a jak si to zasloužíte i vy sami.

Přeji vám, aby ty nadcházející Vánoce byly těmi, za kterými se jednou budete ohlížet rádi.

Váš 

Michal Petrov

šéfredaktor