Živá fosilie, tři sta zubů a vyděšení rybáři

Žralok límcový dorůstá v dospělosti délky až dvou metrů a svůj český název dostal podle kůže okolo žaber, která nápadně připomíná límeček. Žralok límcový se pohybuje v hlubinách okolo 100–1300 metrů. Extrémní hloubka byl jeden z hlavních důvodů, proč před 65 miliony let tento druh přežil pád meteoritu, na rozdíl od suchozemských dinosaurů, které zcela vyhubil. 

Živá fosilie

Ačkoliv každý rok dojde k objevení okolo dvou tisíc mořských živočichů, minimálně půl milionu jich ještě zůstává inkognito. Podle vědců až 80 % oceánu stále čeká na probádání. Naše „živá fosilie“, jak někteří žraloka límcového přezdívají, byla objevena v sedmdesátých letech dvacátého století a rozhodně není až tak raritní, jak by se dalo předpokládat. Výskyt tohoto žraloka byl zaznamenán u pobřeží nejméně dvaceti států – od Norska přes USA, Japonsko a Nový Zéland. Jeden exemplář se před pěti lety podařilo také ulovit vědcům v Portugalsku u pobřeží Algarve. Samec dlouhý jeden a půl metru bohužel cestu z hloubky 700 metrů v důsledku rychle se měnících tlaků nepřežil. 

Čelisti žraloka límcového složené ze tří stovek špičatých ostrých zubů údajně děsily rybáře. Odtud prý pramení pověry o strašlivých hadech z hlubin. A není se čemu divit, tenhle hlubokomořský živočich dává svůj chrup okázale najevo a loví s otevřenou pusou. Výborná strategie mimochodem! Budoucí oběť zmate kontrast bílých zubů vůči tmavému okolí a v podstatě se do jámy lvové vrhne sama. Mezi jeho potravu se řadí drobné ryby, olihně a menší druhy žraloků. Jakmile se chytí do pasti, tři stovky perfektně uzpůsobených a časem prověřených jehel jim nedovolí cestu zpět. Inu, osmdesát milionů let zkušeností, to není zrovna málo. m