Mužské číslo

e d i t o r i a l

mužské číslo

Milé čtenářky / Milí čtenáři,

dřív než začnu jako obvykle upoutávat na obsah tohoto čísla, rád bych se ještě pár větami vrátil k editorialu v předešlém vydání Maxima. Přál jsem vám v něm totiž hezké jaro. Když se za tím ohlížím, trochu se mi zdá, jako bych spíš vyslovil nějakou kletbu. Máme na zahradě ranou třešeň a v minulých letech už jsme touhle dobou pomalu sklízeli… Pokud nám v tom tedy nezabránili kosi. Letos kosi ještě nepřilétli, zato zůstala kosa. To je ta stará známá, co přichvátala už v říjnu. Každopádně nesklízíme. Ani zdaleka ne. 

Můj kamarád Pavel tvrdí, že tohle jaro ještě možná ušlo – ve srovnání s tím, jaké bylo v roce 2013. O tom tehdy napsal: „Letošním vítězem soutěže o nejstrašnější roční období se stává Jaro 2013. A to pro vytříbenou kompozici slejváků, trvalé oblačnosti, zimy a silného větru. Jaro uvedlo, že si svého titulu velmi váží, a slíbilo, že brzy budou padat…“ Nerad Pavla přerušuju, ale o tom, co bude padat, se vyslovil velmi jadrně.  

Kromě Pavla znám i pár dalších lidí, kteří naopak tvrdí, že jaro, které máme pomalu za sebou, konečně připomínalo normální jaro, protože jsme nemuseli z kožichů rovnou do plavek. A těm bych zase já udělil titul Nezdolný optimista roku a vzkázal: Svatá ty prostoto! 

Jednu výhodu pro nás v redakci ale studenější dny mají – lidé mají víc času na čtení. A když se dívám na titulek, který jsem editorialu tentokrát dal, tak musím dodat, že i na prohlížení. Protože téma „Deseti dekád krásy v bikinách“, kterému je věnována dvoustrana 36–37, by bez fotografií nemělo žádný smysl. Ovšemže je tahle upoutávka prvoplánová; vždyť ji také píše muž! 

Ke studeným dnům patří ve zmíněné míře i koukání na televizi, a jestli pátráte po nové inspiraci, nenechte si ujít rozhovor s Kate Winslet. Kvůli přípravě na nový krimiseriál Mare z Easttownu, ve kterém září, se dokonce stala součástí policejních hlídek v Londýně. Ale i po této praxi tvrdí, že by byla mizerná policistka. Pro diváky a fandy je to dobře, i kdyby se nakrásně ukázalo, že zase tak mizerná ochránkyně zákona není. 

Jak se za pár generací změnil vztah rodičů a dětí, to je horké téma, o to žhavější, že si kvůli uzavřeným školám byly obě strany uplynulé měsíce často blíž, než by si možná přály. Článek „Co nás mohou děti naučit“ ale nepojednává o lockdownu, nýbrž je mnohem obecnější a právě pro tu nadčasovost si vaši pozornost zaslouží. A když už jsme u covidových omezení, možná by se zdálo, že psát o problému alkoholismu v době, kdy se v Česku hospody rozjíždějí jen na půl plynu, se trochu míjí s realitou, bohužel to ale není pravda. Když to vyjádřím trochu lidově, tak platí, že chlast je zlo v každé době. A proto mu pár stránek pro odstrašení právem patří i v Maximu. 

Léto v letních kulisách vám přeje

Michal Petrov, šéfredaktor Maxima